POD STŘECHOU OLYMPU
Nesyta 23.7. – 2.8.2006
1. den
Před 12 hodinou jsme se sešli u vlakového nádraží v Jaroměří, protože odtud odjížděl autobus na tábor na Nesytu. Jeli jsme čtvrt hodiny. Pak jsme dojeli na zastávku, dotáhli jsme kufry na tábořiště, pak jsme si odložili kufry a šli jsme se podívat na stany. Pak jsme si u lesa vylosovali číslo a v tom pořadí jsme si vybírali stany. Pak u ohniště jsme jsme se seznámili s vedoucími, kteří celý tábor, celých 10 dnů hráli bohy. Ivoš byl Zeus, Zdena byla Héra, Iva byla Thétis, Olda byl Poseidon a Bohunka byla Afrodita. A měli jsme tam psa Kena. Pak jsme si vylosovali někoho jméno. Jména nás rozlosovala do měst: Sparta, Korint, Mykény a Olimpia. Ve Spartě byli: Miška P., Lukáš V., Anežka, Petr, Tomík Mo., Tomík Me., Kája. V Korintu byli: Anička F, Anička M, David, Bára, Kuba S., Lenďa, Dominik. V Mykénách byli: Jana, Verča, Petra, Míša R., Denisa, Lukáš S., Kuba V. V Olympii byli: Honza, Vojta P., Vojta U., Lucka H., Lucka N., Aleš. Měli jsem očistu před vstupem do říše bohů, kde jsme se všichni oblékli do tunik. Pak jsme se ubytovali ve stanech po dvojcích. Pak jsme si zvolili svoje basileje. Ve Spartě byl zvolen Lukáš V., v Korintu Anička F., v Mykénách Jana a v Olimpii Vojta U. Měli jsme noční hlídky. Byli jsme ve 2 a? 3. Hlídali jsme od 12:00 do 2:00, další hlídali od 2:00 do 4:00, další hlídali od 4:00 do 6:00. Měli jsme rozcvičky od 8:00 do 8:15.
(první den zapsala Míša Plecháčová)
2. den
A: Viděli jsme hada. Mysleli jsme si že to je zmije. Ale byl to slepýš. Museli jsme přenýst oheň. Ráno jsme měli rozcvičku.
B: Byl moc pěkný. Hráli jsme hru kdo přinese oheň. Podařilo se to jenom jednomu družstvu.
(Ze zápisu noční hlídky co toho moc nenapsala, proto doplňujeme z programu dne)
Dopoledne jsme si barvili šerpy (každé město do své barvy), někteří si obarvili i spodek tunik a města si zhotovovala vlajku a stavěla obětní oltář na tajném místě.
Odpoledne měli děti ukrást oheň Diovi, přenést ho do tábora a přepálit jím provázek ve výši asi 50 cm.
Zeus se rozblobil a dal za úkol rozluštit každému městu hlavolam vytvořený svázáním dvou obyvatel každého města.
3. den
Den začal úplně normálně. Nejprve vstala služba a? potom vstali všichn ostatní. Jako první byla rozcvička, po rozcvičce jsme se umyli a šli na snídani. Po snídani jsme si umyli ešusy a uklidili jsme si ve stanu. Když jsme uklidili, tak jsme šli na Agoru. Na Agoře jsme si povídali a přečetli jsme si starou řeckou báji. Po Agoře bylo bodování stanů a služba si šla uklízet do kuchyně. K obědu byl buřtguláš a bramboračka. Oběd všem chutnal. Po dobrém obědu jsme si snovu umyli ešusy a byl vyhlášen polední klid. Při poledním klidu jsme stavěli svoje vozidla. Naše vozidlo bylo pevné a při odpoledních hrách se nám voznidlo nezničilo. Po dlouhých hrách byla večeře. K večeři byl chleba se sýrem a salámem. Potom jsme měli dlouhou Agoru a dostali jsme všichni zlaťáky. A pak byl rozchod. Někdo dal zlaťáky do oltáře. Oltář je to, že když dáš bohům peníze, tak ti můžou dát něco vzácného. Potom jsme šli k ohni a někdo si dal vuřta a někdo jenom chleba. Zpívali jsme a hráli super hru. Potom nám bohové oznámili, že máme jít k začátku lesa. Když jsme se sešli, tak jsme šli na stezku odvahy. Když jsme došli, tak jsme udělali pořadí v jakém půjdeme. Bylo to pro ty menší dost střašidelný, ale jinak se to dalo zvládnout. Po stezce odvahy nastoupilo město Mykény na noční hlídky.
(Jana z Mykén)
Z programu:
Dopoledne – výroba vozíků, prstenů a náušnic
Odpoledne – závody vozíků, projít trať na čas a zapamatovat si věci, které na ni nepatří, řecký golf (něco jako kroket)
Večer – noční hra, na paseku za hvězdami, zpět do tábora po cestě osvětlené barevnými chemickými světly, na konci vyslovit své přáni bohyni Héře.
4. den (noční hlídka se opravdu snažila a zápisků je více)
Ivoš zapískal budíček. Následovala rozcvička. Chvíli po rozcvičce už byla hotová snídaně. Byl rohlík s džemem. Po snídani byla Agora. Všechno bylo posunuté o půl hodiny, proto?e v noci probíhala bojovka. po Agoře hurá na kontrolování úklidu. Čekali nás také brambory, které už se nemohli dočkat až je ošrabeme. Konečně jsme si šli zahrát pár her. Ke svačině byl perník. Všichni si vzali a chutnal asi všem. Začali jsme malovat sloupy a šli jsme se koupat do bazénu. Skončil polední klid a my jsme šli do lesa bojovat o zlaté rouno. Postavili jsme mapu, která nebyla jednoduchá slo?it a vyšli jsme. Zavedl nás tam Ken. Zlaté rouno jsme získali my. Ale ztratili se nám dvě družstva. Naštěstí to taky dobře dopadlo. Došli k tatínkovi Jany na chalupu. Ten jim prý dal jídlo a pití a cestu do tábora našli. zahráli jsme si ještě hru. Přelívali jsme vodu z ešusů do láhví. A už byla večeře (nudle s mákem). Byla to dobrota. Po večeři byla Agora. Všichni už jsme měli vystavené sloupy. Na Agoře se vyhlásili výsledky všech soutěží. Zkontrolovalo se jestli nemáme klíšťata. pak nám ještě Olda zahrál pár písniček na kytaru a Zdena přečetla báji a šlo se spát. Ještě jsme si chvilku povídali, ale pak usli.
Lucka Nováková
Ahoj. Chtěli jsme vám oznámit, že celý tábor je skvělý. Už máme jednu kouzelnou věc, ale ještě jich zbývá šest. V našem týmu je Vojta Unger a Vojta Plecháč, Honza Jirka, Aleš Hlavnička, Lucka Nováková a Lucka Hustáková. největší soupeř jsou Mykény, ale myslím si, že se tu dali dohromady silné týmy. Měli jsme tu bojovku. Všechny týmy jsou pro nás těžkým soupeřem. Jezdili jsme s vozíky. Ráno na Agoře vždy čteme bezvá báji. Ta báje se někdy vezme na téma hry. Dnes je na hlídce docela neklid. Už jsme unaveni a už chceme jít konečně spát. Účelem hlídky je chránit táborovou vlajku před jiným táborem. A zapoměli jsme vám říct že tu je přísné bodování stanu. Ale furt tady praskaj stromy. Je to docela strašidelný.
Zdraví Aleš a Honza z noční hlídky
Vedoucí zapískali nástup a potom jsme se sešli u prvního týpí. Po rozcvičce, která následovala za malou chvilku jsme měli snídani, která byla dobrá. Mmmmmmmňňaaammm. Agora. Na Agoře jsme dostali necelé informace o hře, která následovala „zlaté rouno“, také jsme dostali za úkol vytvořit pravé sloupy z paláců olympu. Až jsme měli hotovo, Ivoš nám vysvětlil hru o zlaté rouno, přečetl bajku a hurá kupředu. Každým tým dostal buzolu.
Na první zastávce na nás čekali bohyně Afrodita a Thétis a potom přišel i Zeus. Úkol, který jsme dostali byl nelehký – složit dílky k sobě a přečíst si zprávu a vytvořit mapu. Všichni to měli už skoro hotové, ale olympia byla pravý opak. Místo skládání jsme rozesmívali bohy. Když jsme měli hotovo, tak jsme dali mapu do obalu a kupředu. Až jsme dorazili ke zlatému rounu, tak Aleš začal skákat, proto?e nemohl na rouno dosáhnout, ale pak jsem přišel já Big Vojta, tak jsem rouno jednoduše sundal. Rouno nemohl získat nikdo než Olympia.
Další hra, která následovala, bylo přenášení vody do lahví. Olympia ale prohrála. Nevadí. Hlavní je zúčastnit se, ne vyhrát.
V 8 večer jsme měli Agoru. Já, jelikož tam měli bohové moje triko a ručník měl jsm to za 20 kliků. Ostatní města měli také sem tam nějakou zapomenutou věc. Před znovu zasloužením svých věcí jsme dostali zlaťáky a Boba dostal Aleš na spaní. Před Agorou všichni (skoro) šli dodělávat sloupy.
K večeři byly nudle s mákem (kečupem popřípadě), následovala večerní hygiena, hraní na kytaru a čtení bajky. Potom jsme šli do svých stanů. Úplně večer jsme měli já Vojta U. a Vojta P. od 12:00 do 2:00 hlídku. Tak tu sedíme a píšeme tyto řádky ve velké zimě. Dobrou noc přeje
Vojta U. a Vojta P.
Ráno byl zapískán budíček, pár minut po něm i rozcvička (menší). Po úklidu a hygieně byla výborná snídaňka, pár minut volna a Agora (nástup). Po Agoře přišlo slíbené bodování, za které můžete odměnou získat (špatnou) čárku. Pak si hrajeme hry, nebo škrábeme brambory. Většinou dopoledne vyrábíme pomůcky na hry odpolední (vozíky, sloupy, barvíme tuniky). Nebo třeba drátkujeme aj. Tato činnost je až do oběda. Po obědě je polední klid a po něm následují větší hry. Dnes to byla hra „Boj o zlaté rouno“. Zvítězili jsme my – město Olympia. Tentokrát se potvrdilo přísloví „První vyhrání, z kapsy vyhání“, což je případ Aničky z Korintu. První složily a našli určitou mapu související se hrou a tak jako první odešli za zlatým rounem. Pak odešli Mykény, pak Sparta a pak po dlouhé době my. Asi v třičtvrtině cesty jsme potkali Spartu. Na rozcestí jsme nevěděli kudy kam, až najednou něco začlo řvát. Byla to Zdena převlečená za tříjazyčného ještěra, který byl fakt ohavný. Ale největší průšvih byl, že se ztratili dvě skupinky (Mykény a Korint). Dospělí se je vypravili hledat a my jsme zůstali s Ivošem v táboře. Asi po 10 až 15 ti minutách jsme uslyšeli hlouček dětí a hned jsme v něm poznali hlas Jany a Aničky. Potom dorazili do tábora a vyprávěli kde byli, co všechno dostali a jak se ztratili. Po odpočinku jsme šli hrát další hru. Přenášeli jsme vodu z lavoru do flašky pomocí ešusů – tentokrát jsme skončili poslední. Pak bya večeře po které následovala hygiena, čtení báje a hraní na kytaru. Hned po báji jsme šli spát. Teď mám hlídku 4:00 – 6:00 a docela se bojím.
Objev: Ken je vynikající stopař.
Lucka Hustáková
5. den
Ráno jsme všichni vstali, kromě Lendi a Davida, kteří ještě vyspávali. Ke snídani byly rohlíky se sýrem. Po snídani Agora. Na Agoře jsme se dozvěděli, že odpoledne půjdeme na výlet do Kohoutova. ještě před tím dopoledne jsme drhali a mnozí vyráběli z korálků a drátků.
Po obědě, který stojí za připomenutí, protože jsme měli vynikající kuřecí řízek s bramborama. Mňam. Po zkráceném poledním klidu jsme vyrazili. Nejdříve jsme šli po louce, později už lesem. Cestou jsme hráli oblíbenou oddílovou hru – „káně letí“. Došli jsme až k lomu, kde jsme se museli zeptat na cestu. Ochotná paní nám poradila, ale její trochu agresivní pes se popral s Kenem. Když jsme došli do Kohoutova, někteří jsme poznávali místa, kde se v srpnu, jako už tradičně, konají trhy. V prodejně smíšeného zboží jsme udělali velký nákup. Koupili jsme si sladké pití, čokolády, brambůrky, žvýkačky a hlavně nanuky. Někteří si koupili i časopisy a omalovánky. Cestou zpátky jsme narazili na rybník „PupekP. Skoro všichni jsme se pořádně vymáchali. Tím jsme se zdrželi, proto jsme cestou zpět museli spěchat a nestihli jsme si už nic zahrát. Když jsme došli do tábora, vyzkoušeli jsme vodu v bazénu, který Olda mezitím podložil deskami, které jsme nanosili a napustil ho vodou. Brrr! Ta byla ledová. K večeři byla míchaná vajíčka. Po večerní Agoře byla soutěž ve zpěvu. Nejdřív zpívala celá města, po městech jednotlivci, kteří se do soutěže přihlásili. Malý Vojta všechny překvapil, protože zpíval písničku, kterou si zrovna vymyslel. Po soutěži jednotlivců se vyhlásila soutěž měst. Na třetím místě byly Mykény, na druhém místě Sparta a na prvním místě vzácný případ, dvě města Korint a Olympia. Pro Korinťany to byl první úspěch a konečně písmenko na šerpu. Pak jsme prošli prohlídkou klíšťat a zahráli si dvě písničky a šli si vyčistit zuby a spát. Hlídku měli občané Korintu.
Anička F.
6. den
Ráno jsme vstali a byla rozcvička. Pak jsme měli moc dobrou snídani, byli to lupínky. Ten den byla olympiáda. Měli jsme jako první disciplínu skok z místa. A to jsme skončili asi tak 3. nebo 2. To bylo taky docela dobrý umístění. Když byla na řadě střelba prakem, tak ani jiná družstva na tom nebyla moc dobře. Potom byl asi hod daleký. To zase bylo něco pro mě a když tak se jmenuju Lukáš Vlk. A pak šla na řadu hod polenem. To nebylo moc dobrý, to jsme byli na velmi pěkném 4. a taky zároveň na posledním místě. A tak pokračovali Olympijské hry až nastala chvíle, pro celé družstva. To jsme si vedli docela dobře, ale je blbý že začalo pršet, schovali jsme se v jídelně a mysleli jsme si, že přestane, ale mysleli jsme si špatně. Nepřestalo pršet a tak jsme se napili a šli jsme si vybrat věci, který jsme si někde nechali, nebo je měli někde pohozený a za ty věci se dřepuje. Za jednu věc 10 dřepů. Až jsme všechny věci rozdlai, tak jsme si zazpívali statistika, montgomery, večerníček a taky stánky. To jsme si nevybrali, ale Ivoš si vybral “ Kozla“ A tím končí naše vyprávění.
Lukáš Vlk
Hráli jsme co bylo v olympiádě. To, že jsme třeba vozili vozíky. A to se hraje takhle: měli jsme vyrobeny vozíky na trať. A pak jsme hráli běh na dlouhou trať. To se hraje takhle: běželi jsme na čas a kdo doběhne tak se musí teknout dřeva a kdo se jako netekne, tak Zeus, to je Ivoš vám nestopne čas, až se teknete, tak vám stopne čas. Pak jsme skákali z místa. Byl jsem na 2. nebo 1. nebo 3. místě. A pak jsme házeli míčkem do koše. A to se hraje takhle: že jsme měli pouze tři pokusy.
Petr Panenka.
Olympijské hry jsou pěkné. Disciplíny hod polenem, hod do koše, dlouhý běh, krátký běh, opičí dráha, dřepy a tak… Noci tu jsou dost chladné. Jsme rozděleny do 4 skupinek a máme hlídky. V noci od 12:00 do 02:00 hodin od 02:00 do 04:00 a od 04:00 do 06:00 hodin. Skoro pořád tu svítí sluníčko a je tu hrozně teplo. Ve stínu bylo 37°C.
Anežka a Míša
Z programu:
Již předchozí den byly dětem sděleny disciplíny, v nichž se bude na olympiádě soutěžit. Každé město nominovalo do každé disciplíny jednoho soutěžícího do mladší a jednoho do starší kategorie. Každý obyvatel města se měl účastnit přibližně stejného počtu soutěží.
Závodníci soupeřili v těchto disciplínách: krátký běh, hod míčkem, dřepy, opičí dráha, skok z místa, lacros, slovní souboj, hod polenem, střelba lukem, střelba prakem, softball, dlouhý běh, hod do koše.
K obědu bylo rizoto a k večeři nudle s tvarohem.
7. den
Návštěvní den.
Celý den začal budíčkem a rozcvičkou od Ivy. Pak jsme dostali chvilku na umytí na uklizení. Pak bouchli snídani. K snídani byly rozhlíky s paštikou. Po snídani byl zase čas na úklid. Potom se dokončoval turnaj v lacrosu. Jako obvykle byla ráno Agora, kde se vyhodnocovala olympiáda, která proběhla včera. Olympia byla i přes ztrátu šesti bodů první. Druhá skončila Sparta, třetí byl Korint a poslední Mykény. Po Agoře proběhlo bodování stanů a pořádku v něm. Potom se sešlo do jídelny a začalo se vyrábět. Někteří kluci hráli Lacros. Mezi tím byla svačina. Pak byl oběd. Rýžová polévka a k druhému bramborové knedlíky se zelím a uzeným a než služba a dobrovolníci stačili umýt nádobí. Po obědě přijeli první rodiče (Moravcovi) a všem rodičům jsme podle řeckého zvyku umyli nohy.. Pak jsme je šli seznámit s táborem. Když jsme je seznámili, měli jsme společný úkol (hra v lese) u kterého jsme zmokli. Rodičům jsme společně zazpívali. Potom jsme si dali společně s rodiči vuřty. Pomali rodiče odjížděli. (pozn. Ivoše: bylo moc a moc slziček, proto i když buchty a ovoce byly výborné, příště to zkusíme vydržet bez návtěvního dne).
Jana (Mykény)
8. den
Neděle byla už od začátku příjemná. Začala totiž dobrovolnou rozcvičkou. K snídani byly bábovky od maminek. Dopoledne jsme se dali do výroby oštěpů a papírových koulí. K obědu byly ovocné bramborové knedlíky. Mazaná služba dala kolovat dva extra knedlíky. Jeden dala přímo do oběhu a druhý podstrčila Zeusovi. Zeus ho s chutí snědl a když jsme mu to potom řekli, kroutil hlavou a o ničem nevěděl.
S oštěpem se závodilo takto: hod do dálky, nod na cíl a hod z jedoucího vozíku. Poslední pokus byl takový, ?e jsme vezli své bohy. Zdále se to jednoduché, ale zas tak jednoduché to nebylo. Někteří ať už malí, velcí mohli sice machrovat, ale stejně se netrefili!
Koule jsme si vzali s sebou do lesa na hru „Námořníci a slepí obři“. Hra spočívala v tom, ?e jedna skupina (město) procházeli po cestě v úvoze mezi obry a ti se zavázanýma očima po nich házeli koule. Bohové, kteří počítali zásahy, šli také. Cesto uzpátky jsme sbírali dřevo na oheň, na kterém jsme si opekli naši večeři – vuřty. Potom jsme zpívali a když přišli bohyně, oslavencům ( ti co měli v průběhu tábora svátek či narozeniny) se udělala nosítka a byly odnešení a? do jídelny, kde už byla přichystaná hosina na oslavu. Později se konala druhá noční hra – putování za zvířátky.
Autor se nepodepsal, ale tipnul bych to Aničku.
9. den
Den začal úplně normálně jako každý jiný. Byl budíček a hned potom rozcvička. Po rozcvičce jsme si čistili zuby a potom konečně snídaně. Na snídani jsme museli všichni nastoupit podle měst a které město bylo jako první tak si šlo pro snídani a tak to bylo dál dokud nebyli všechna města. Po snídani jsme měli Agoru. Po Agoře jsme až do oběda vyráběli – drátkovali.
Najednou byl oběd – řízek a brambory – polévka.
Po obědě jsme si umyli ešusy a hurá na odpolední hrátky. Po poledním klidu jsme šli hrát hru s buzolou a dopinkání balónků z kopce. Každé město se rozdělilo na dvě skupinky ve kterých soutěžilo. Pak už bylo na každém jak dobře uměl s buzolou a jestli umí topografické značky. Hra skončila docela rychle. K večeři byly výborné lívance. Po večeři jsme šli hrát softbal. Ale hru jsme nedohráli kvůli silnému větru a začátku pršení. V tom případě už jsme si šli jen vyčistit zuby a spát. Všem dobrou noc přeje
Aleš, Lucka, Jana
10. den
Poslední celý táborový den. Zítra již odjíždíme domů. V noci nebylo počasí nic moc a tak jsme zrušili původně plánovaný ranní výlet za východem Slunce.
Po ranní Agoře nalezli táborníci na oznamovateli dlouhou zprávu psanou v řečtině a nápovědu z několika řeckých písmen. Ani ty společně s těmi, co sbírali celý tábor jim ale nestačí, aby zprávu rozluštili. Po delší době pochopili, že pokud chtějí zprávu rozluštit musí spojit získaná písmenka všech měst.
Zpráva uvádí, že pokud sedm délek od stromu kde našli zlaté rouno, ve vzdálenosti sedm délek od sebe zakopou sedm kouzelných věcí, pak bude kouzelná moc obra Porfyriona oslabena a Zeus ho bude moci porazit.
Mezi tím, co řekové odešli zakopávat kouzelné věci, odebral se Zeus na Olymp na shromáždění bohů.
Když se po obědě vracec přes les zpátky, byl napaden obrem Porfyrionem. Zkrvavaný a zmo?ený dobíhá do tábora a prosí své Řeky o pomoc. Ti se vydali do lesa nahnat obra do tábora. Nesmí se však k němu přiblížit, natož se ho dotknout.
Po chvíli bloudění narazí na krvavou stopu obra, kterou utrpěl v boji s Diem. Podle ní se jim ho padaří vypátrat a po delší honičce nahnat do tábora. Obr je uvězněn v tee-pee. Zeus s ním vyjednává aby se vzdal, což obr odmítá. Poté přistupuje na návrh souboje v přetahování lanem.
V souboji s Hérou, Afrodité, Thétis i Poseidonem obr vyhrává. I poslední souboj s Diem vypadá, že dopadne vítězně pro Porfyriona, ale pak na výzvu Dia přiběhnou Řekové na pomoc a obr je poražen.
Slibuje oddanost Diovi a celému Olympu. Zeus slib přijímá a zve obra společně s ostatními bohy a Řeky na hostinu.
Ivoš
11. den
Poslední den tábora. Už včera jsme začali bourat podsadové stany a v noci spali všechny děti ve dvou tee-pee.
Někteří řádili pozdě do noci a brzy z rána až tak, že jsme museli i trošičku rozlobit.
Po snídani jsme v bourání pokračovali. Naštěstí přijeli pomoc někteří rodiče (dodatečně ještě jednou moc děkujeme) a posléze i jaroměřští skauti, který patří tábořiště. Do odpoledne bylo vše hotovo a rodiče si postupně děti odváželi. Těsně před odjezdem kousla Kena do čumáku zmije, tak měl Olda ještě plno starostí. Naštěstí si s ním v Hradci na klinice poradili.
Tak proběhnul první samostaný Bimbrlácký tábor.