LT „Konec loupežníků v Čechách „
15.-28.7.2007 Ujkovice



Den první

Konečně je neděle, den odjezdu na tábor. V 1 hodinu už všichni sedí v autobusu a těší se až přijedou, budou moc vybalit a zahrát si nějakou hru.
Po příjezdu na tábor jsme vyslechli hlášení a pak už hurá do vody. Po příchodu z vody jsme se navečeřeli a napsali svým smutným rodičů pohled.
Teď už jenom rozdělit se do družstev, udělat pár úkolů a vyvěsit na stožár naše vlajky. A konečně k ohni zazpívat si nějakou píseň a zahrát si hru. Po hře jsme už šli všichni na kutě, kromě hlídky Rumcajsovy bandy.

Den druhý

Ráno jsme vstali, budíček byl v 7 hodin. Potom byla rozcvička a potom konečně to nejlepší, no přece na snídani a dokonce jsme měli i školu, ale přece ne takovou školu, kterou známe, ale loupežnickou a ta je lepší. Každý má svůj sešit a taky jsme se šli trochu smočit.
Po vodě jsme šli dodělávat vlajky, štíty a taky měšce na kroužky, ale tu už byl stejně polední klid, ale také jsme zapomněli na oběd, no ten byl přece ještě před poledním klidem a po poledním klidu byli hry, to hry s lítajícím talířem (cesta na velbloudech za princeznou Zubejdou), potom jsme šli a uviděli jsme mapu a podle toho jsme šli, nám se moc nedařilo, ale to nevadí, je to jeno hra a večer jsme konečně hráli lacrose a potom jsme hráli s klukama chvilku přehazku no a potom byla noc a už jsme šli spát a teďka jsme museli jít na hlídku a to je konec!
Zapsal Lukáš Vlk



Den třetí


Den začal rozcvičkou, která vypadala takto. Byl to dlouhý had (složený z nás), který se proplétal kolem stanů a pak na cestu, kde nám Iva řekla, že máme hledat papírky, které ztratil Lotrando senior. Když jsme se vrátili do tábora, byla už snídaně rohlík s marmeládou.
Po snídani jsme šli po zelené hledat zvláštní strom. Po dlouhém pátrání strom našli všichni. Byla to jediná bříza. Každá skupinka našla svoji zprávu, která byla napsána loupežnickou abecedou. Zprávu jsme vyluštili, byla svačina, a šli jsme se koupat s nafukovacími zvířaty.
Potom jsme vyráběli sluneční hodiny. K obědu byla polévka vývar s nudlemi a rizoto. Po rizotu byl polední klid, bylo velké vedro, tak jsme leželi na karimatkách a nebo jme hráli carcassone a taky nám přišla pošta. Někdo byl veselý a někdo byl smutný. Kdo byl veselý, ten dostal poštu a kdo byl smutný ten poštu nedostal.
A potom jsme museli najít nějaké přírodniny, na kterých jsme měli přenést oheň v rybníce kolem bojky a na břehu přepálit provázek s mušličkou. A tím jsme oslabili Krakena. Kraken byl vodní loupežník, který nám obsadil rybník a mi jsme se nemohli koupat. Krakena jsme oslabili, ale on si povolal své pomocníky. A pak jsme se koupali v rybníce.
K svačině jsme měli meloun, byl sladký a mohli jsme si přidat. Pak jsme šli do lesa a zavázali jsme si oči a náš vyvolený nám říkal kudy máme jít. Bylo to dobré, ale Míša Plech. Se praštila do hlavy. Po vodění jsme sbírali klacky na oheň a pak jsme se mohli koupat nebo hrát v táboře nějaké hry a pak nám Anička zapálila oheň a mi si udělali vuřty, to byla naše večeře. Pak jsme ještě chvíli zpívali a potom spát a na hlídku.


Zapsala Mamča Verča a Sojky

Den čtvrtý

Ráno nás probudila silná bouřka, která se po chvilce proměnila v déšť. O rozcvičce s Bohunkou jsme našli výhružný vzkaz od Bílé vdovy. Poté co jsme nahlas a rychle přečetli vzkaz, utíkali jsme na snídani. Snídaně: makovník a čaj.
Po snídani následovalo ,jako každý den, bodování, které provázeli Ivoš, tvrdší Iva a nejtvrdší Zdéna.
Škola byla v pořádku a dělali jsme s profesorkou Bohunkou lektvar na zničení Bílé vdovy. Po lektvaru byl oběd. Oběd: česnečka, párek s bramborovou kaší.
Po obědě byl polední klid. Pršelo, po 15 minutách jsme se vydali na hru, kde je nejlepší si něco pamatovat. Pak jsme hráli hru s kartičkami, která se po vítězství goril proměnila na krvavou rvačku. Pak následovalo to co jsme očekávali po celou dobu – boj s Bílou vdovou!!!
A pak hurá večeře. Večeře: nudle s mákem.


Zapsala tlupa Goril
( Nikola,Anička, Lukáš, Adam, Kuba, Vojta Pe.)

Den pátý

Ráno jsme se probudili a Ivoš nám oznámil, že v 9 hodin 7 minut vyjdeme na výlet. Šli jsem dlouho lesem a cestou jsme hráli Káně letí a učili se loupežnické etiketě. Ještě předtím jsem hádali, co bylo s cestou dřív, po které jsme šli (dříve to bývala železnice).
Šli jsme lesem, až jsme došli k takové tyči. Šli jsme potom dál po silnici. Chvilku jsme šli ve stínu, ale stín byl strašně krátký. To sluníčko zato pařilo až moc. Došli jsme k ceduli a na ceduli bylo napsáno Dětenice. První co jsme udělali, pozdravili jsme jednu paní. Ivoš byl ve předu jako nějaký vypravěč.
V Dětenicích jsme navštívili místní pivovar. Měli jsme tak 20 minutovou prohlídku, kterou vedla rychlopovídající selka. Po prohlídce jsme se šli kouknout do staročeské krčmy. Zde jsme poobědvali. Měli jsme řízek, brambory a zeleninu.
Míša Plech. Pořád říkala, že jsme ve sprostý restauraci, ale měla pravdu, mluvili tam dost sprostě. A právě to se mě na té hospodě líbí. Když jsme odcházeli, tak Lukáš Vlk sebral žebro, které obsluze spadlo, když procházela kolem nás a drkla do Kašpiho. Venku ho kluci snědli.
Potom jsme měli třičtvrtě hodiny skoro všichni, aby si koupili svíčky ve tvaru tulipánu.
Cesta zpátky byla kratší, než když jsme šli tam. Cestou zpátky jsme chtěli do rybníka, ale byl moc špinavý. A potom jsme došli do tábora. Kde nás čekal Olda s Kenem.


Zapsala Rychlá rota
(Anežka F., Sabča a Terka)


Den šestý

Ráno při rozcvičce se Zdénou, jsme hráli hru Otec Abrahám. Po rozcvičce jsme běželi do lesa pro tajnou zprávu a dozvěděli jsem se, že dnes budeme pomáhat Ronje a Birkovi. Poté jsme si šli vyčistit zuby a uklidit ve stanu.
K snídani byl chleba s paštikou. Při snídani Ivoš kontroloval naše slušné chování a dával delfínky do loupežnické knížky. Většina loupežníků razítko nedostala.
Po snídani se kontroloval úklid a pak jsme šli do loupežnické školy. Jako předmět jsme měli presentaci – výrobu dárků. Každá tlupa musela vyrobit dárek pro jinou tlupu na usmíření. Potom si každý mohl vyrábět dárky pro sebe.
K obědu bylo maso s rýží. O poledním klidu jsme mohli dál pokračovat ve své výrobní mánii. Překvapilo nás, že vyrábělo mnoho kluků.Všechny nás to moc bavilo.
Po poledním klidu jsme šli k rybníku a absolvovali jsme výcvik ve vodě. Mimo jiné jsme také měli za úkol obléknout se ve vodě, převézt jednoho člena na nafukovacím zvířeti nebo lehátku. Mezitím se však zatáhlo a nám začala být u vody zima. Dokončili jsme poslední soutěž a vrátili se do tábora. Ke svačině jsme měli jogurt . Po svačině jsme šli na vernisáž výstavy našich uměleckých děl a hodnotili je korálky. Po vernisáži jsme se oblékli do lesa a kostkou jsme si vylosovali pořadí.
Potom jsme absolvovali výcvik na souši. Tentokrát se nikdo neztratil, ale Rychlá rota přešla pár úkolů. Na konci trasy jsme museli přelézt po laně potok a dotknout se stromu. Naší tlupě to šlo skvěle. Chudák malá Anička, spadla a asi si pořádně natloukla. Kromě Lukáše, který by to asi nezvládl (ruka v sádře) jsme lano nakonec udolali.
K večeři byly bramboráky. Mňam! Všechny se snědly a zbyly po nich jen špinavé hrnce, které musela služba uklízet. Na násedu u ohniště jsme se dozvěděli, že nejlepší z nás byli opět Čeští loupežníci a získali už třetí hlavu.
Najednou se začal zdvihat silný vítr a my si honem šli vyčistit zuby a hajdy na kutě.


Zapsala Anička F. z Tlupy Žaludů

Den sedmý

Den jsme začali úplně stejně jako ostatní dny – rozcvičkou. Na rozcvičce jsme hráli na Čarodějnici. Po rozcvičce jsme měli snídani. K snídani byla vánočka s máslem a kakao. Když jsme se nasnídali, tak nám vedoucí řekli, že se bodovat nebude a že můžeme už jít rovnou do školy.
Ve škole jsme měli šlichtokuchtu neboli uvařit si oběd. Suroviny na vaření jsme nejprve museli najít v lese. Mezitím, co každá tlupa dělala polévku nebo guláš, bylo bodování. Některé stany měli i překvapení v podobě leteckého dnu. Po vaření byl polední klid, ale také plnění dalšího nového tajného úkolu. Tajný úkol zněl: Přinést Bohunce list jahodníku.
V noci přišla ohromná bouřka a mi se báli, protože to byly hrozné rány. Potom to na chvíli přestalo a za cca půl hodiny to přišlo zase. Hromy, blesky, bylo to všude a k ránu to docela přestalo. Vůbec nevím, jak je to možné, ale někteří vše s klidem zaspali a ráno se jen divili vyprávění ostatních. Vedoucí dokonce našli blízko tábora na hrázi rybníka ohořelý strom.


Zapsala Jana a zbytek Rumcajsovy bandy

Den osmý

Ráno, když jsme se probudili, tak jsme rozcvičku neměli, protože byla neděle. Tak jsme si vyčistili zuby a pak byla snídaně. Po snídani jsme měli Hbitologii.
Ve škole jsme dostali do tlup papír, který vypadal jako papír na lodě, akorát ty čtverečky byli barevný. Běhali jsme k loupežníkům- Bohunka měla žlutá políčka a běhalo se k ní s batohem, v kterém byl ešus, Zdéna měla zelená políčka a u k ní jsme museli skákat snožmo, Ivoš měl modrá políčka a u něj jsme běhali pozpátku, Iva měla červená políčka a běhalo se k ní s pingpongovou pálkou, na které byl míček.
Dostali jsme malou svačinu a za chvíli byl oběd. Před poledním klidem jsme dostali kartičky, na kterých bylo napsáno, že musíme udělat určenou reklamu a určenou scénku. Potom jsme měli polední klid a připravovali jsme si věci na ty scénky a reklamy. Někteří si během poledního klidu plnili tajný úkol, který byl napsán morseovkou a stálo tam, přines Oldovi poleno dřeva.
Po poledním klidu jsme nosili na čas kýble s vodou 3x tam a potom jsme šli k Bohunce, která jako zdravotnice umyla pořádně všem ešus. Pak následovali sportovní hry – lacrose a přehazovaná. Mezitím byla svačina a zase jsme hráli až do večera.
Ještě ráno jsme četli, že Sarka Farka ztratil klobouk a tak jsme ho museli hlídat, aby ho nevzal. Když u něj byl, tak se muselo říci Mám Tě Sarko Farko a byl zneškodněn, ale nakonec nám ho stejně vyfoukl.
Po večerním volnu jsme si udělali divadlo a Zdéna, Ivoš a Iva losovali z kartiček a kterou tlupu vylosovali, tak ta hrála. A potom jsme si rozdali puzzlíky, vyčistili zuby a šli spát.
Nežli začala hlídka měli malý loupežníci noční hru. Museli projít lesem po světýlkách k vědmě a dále až do loupežnického doupěte, kde za písničku dostali kroužek a s pomocí baterky a svítících očí lesních zvířat se dostali zpět do tábora.
A pak byla hlídka a na hlídce jsme psali do táborového deníku.


Zapsali tlupa Čeští loupežníci

Den devátý

Ráno, místo normální rozcvičky, jsme se šli koupat. Museli jsme být potichu, abychom neprobudili probouzející se přírodu. Pak byla snídaně, ke které jsme měli chleba s paštikou a čajem.
Po snídani bylo bodování a po bodování byla škola. Stopologie, která měla původně být se změnila na značkologii. Po škole jsme dělali šablony na savování – hodně se nám povedli.
K obědu byla bramboračka, kterou Olda přepepřil. K druhému jídlu byly buchtičky se šodó. Pak následoval polední klid, ve kterém se dostávala pošta. Po poledním klidu jsme šli na bazén (do rybníka). A já Verča jsem si tam zapomněla svého milého pejska.
Když jsme vylezli a převlékli se, začala velká hra o poklad Bílé paní. Po topografických a pochodových značkách. Poklad nenašla ani jedna tlupa, ale ukrytou svačinu našli skoro všichni. Když se všichni vrátili, šlo se znovu vody, kde David našel mého milého psa pod vodou. Děkuji. Pak se hrály hry a savovaly se trička.
Pak byl nástup, rozdělení puzzlíků a kroužků, večerní hygiena a večerka. Chvíli po večerce bylo pískáno Káčko a kontrola spacích oblečků. Kdo neměl pyžamo, nedostal kroužek.

Zapsala Mamča Verča


Den desátý

Ráno byla balónková rozcvička. Každý měl přidělaný balónek k noze a musel zneškodnit balónek druhým. Lucinka se dostala do semifinále a nakonec vyhrál David. Pak jsme si šli vyčistit zuby a hurá na snídani. K snídani byl chléb s máslem a medem a čaj. Po snídani byla hbitologie, při které byla i sváča.
V rámci hbitologie byly vyhlášeny Všeloupežnické hry. Ty nás provázely celý den. Disciplíny byly takové: Praní špinavých peněz, střelba prakem, přetahování o lup, skok ze skály, předběhnout jelena, loupežnická paměť (pexeso), plížení se pro lup, přesný sek, tunelování, lovení ryb (střelba lukem do nafouknutých bolónků).
Mezi disciplínami byl i oběd, ke kterému byla hrachovka a rajská omáčka, těstoviny a sekaná. Při obědě přišla paní z Hygienického zařízení na kontrolu našeho tábora. Vše bylo v pořádku. Pak následoval polední klid a po poledním klidu jsme šli dokončit hbitologii. Pak byla sváča.
Při přestávce hbitologie jsme psali dopisy. Pak jsme měli volno, po volnu jsme opékali buřty a chleba. Pak jsme zpívali a Ivoš říkal legrační básničky a pak honem do postele.


Zapsala Míša P. a Terka

Den jedenáctý

Ráno jsme vstali nějak pozdě. Po rozcvičce jsme si uklidili ve stanu a hurá na snídani. K snídani byly cornflakes a po snídani se bodoval úklid. Potom byla loupežnická škola a s ní i závěrečné loupežnické zkoušky. Byly jednoduché, lae stejně s nimi mělo hodně lidí problémy.
Po škole jsme měli trochu volna a potom jsme šli na svačinu. Ke svačině byly kedlubny a papriky. Po svačině jsme si ještě dodělávali trička a tetovali se. Také se hráli hry.
K obědu bylo uzené maso s knedlíkem a zelím. Po poledním klidu se na vagónu objevil plakát, že z vězení Špilberk uprchl zloděj a vrahoun Babinský. Vyluštili jsme tajnou zprávu a vydali se na cestu pro tři klíče k osvobození loupežníků, kteří byly zajati neprávem a prosili nás o pomoc. Cestou jsme se mimo jiné museli orientovat podle azimutu a odpovídat na otázky. Abychom mohli vysvobodit zajatce, potřebovali jsme také znát tajné heslo, které jsme museli vyluštit z tajné šifry. Byla opravdu těžká. Nevyluštily ji akorát Gorily, protože neodpověděly na otázku u azimutů.
K odpolední svačině byl pudink s piškoty. Potom jsme ještě dohrávali turnaj v lacrossu a přehazce. K večeři byl poridge. Někteří z toho nebyli moc nadšení.
Po večeři bylo koupání v teplé vodě s mýdlem a šamponem a pak se začalo s přípravami na slavnou svatbu Kašpiho a Lucinky. V jídelně byly rozvěšené balónky a na stolech pohoštění a svíčky. Po obřadu každá tlupa předvedla své vystoupení. Pak jsme ještě zhltli melouna a hajdy do spacáků.
Před usnutím jsme si ještě poslechli druhou část příběhu konec loupežníků v Čechách od tatínka Vojty Zaj. A za malou chvíli už všichni spali.
Nespali jsme moc dlouho a už nás větší loupežníky dospělí budili. Když jsme se shromáždili před stožárem, dozvěděli jsme se, že je v lese ukryt poklad a my část pokladu musíme přenést po tmě do tábora tak, aby nás nikdo nechytil. Bojovka byla opravdu těžká a poklad doneslo jen pár lidí. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že z 21 se nás vrátilo jen 20. Aleš chyběl. Nakonec se však ukázalo, že mu v lese uvízla noha a tak nemohl dál. Všechno dopadlo dobře a on se vrátil i se svojí částí pokladu. A tak jsme se zase vrátili zpátky do spacáků.

Zapsala Anička F.


Další dny budeme průběžně doplňovat, tak jak se nám bude dařit je přepisovat

Pár fotek z tábore jsme dali sem, tak se kochejte a vzpomínejte.

Zápisy z táborového deníku a táborového kalendáře právě začínáme opisovat abychom je zde mohli zveřejnit.

Rumcajs a Manka

NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY

Je vhodné, aby si dítě bralo na tábor mobil?

Myslíme si, že je vhodnější nechat mobilní telefon doma. Už jen proto, že telefon není kde nabít a teplo ve stanech při poledním letním žáru jim nesvědčí. Pomineme-li tedy fakt, že na táboře není elektrický proud a také že provozovatel za drahé věci neručí, je naše zkušenost s mobily na táboře spíše negativní. Případné stesky a problémy dětí se při „mobilním“ kontaktu s rodiči spíše znásobí, než vyřeší. Ve vážném případě samozřejmě rodiče kontaktujeme sami, resp. vyžaduje-li si to situace a jedná se o závažnou událost, můžete téměř kdykoliv zavolat na mobil hlavního vedoucího (číslo bude všem rodičům k dispozici). Velmi však doporučujeme časté psaní pohledů, děti poštu od maminek a tatínků, dědečků a babiček vždy napjatě očekávají.

Jaké mám dát svému dítěti na tábor kapesné?

Děti pro samotný pobyt na táboře nepotřebují žádné kapesné. Také připomínáme, že případné vstupné aj. děti na místě již nehradí (viz stránka „Informace“). Je ale pravda, že si na těchto výletech rády nakupují různé dobroty, pohledy apod. Děti se během tábora možná dostanou i do krámku v místě tábora. Pro tyto potřeby doporučujeme kapesné ve výši kolem 100,- Kč. Vše však zůstává jen a jen na Vašem uvážení.

Mohu přijet své dítě na tábor navštívit?

Po zkušenostech z předchozích táborů raději ne. Také vzhledem ke vzdálenosti je pravděpodobné, že by nepřijeli všichni rodiče, což by na některé děti zcela jistě působili traumaticky. Pokud byste tábor museli opravdu vidět, tak doporučujeme se na něj podívat v den příjezdu dětí na tábor. Rádi Vám ho tento den představíme.Podívejme se na rodičovskou návštěvu z jiného pohledu. Zejména u menších dětí upozorňujeme (přestože jsme se s tím téměř nesetkali) na případné smutnění po takové návštěvě svých rodičů. Je nutno brát ohledy na jiné děti, které mohou návštěvu cizích rodičů vnímat velmi citlivě. A navíc, téměř každým okamžikem probíhá báječný program, z něhož Vaše dítě přece jen vytrhnete. Nebo můžeme být zrovna na nějaké akci mimo areál tábora. Návštěvu rodičů na táboře zkrátka nedoporučujeme, ale pokud na nás nedáte, samozřejmě Vám dítě předáme tak, aby to nebylo příliš okaté. Lépe je posílat pohledy a dopisy a i děti jsou pravidelně vyzývány, aby se se svými dojmy rozdělily s rodiči a prarodiči toutéž formou.

CO DO KUFRU?

PRO POBYT V TÁBOŘE spacák, polštářek ešus trojdílný, plecháček, lžíce + lžička baterka + náhradní baterie!!!OBUV pevné sportovní boty, letní lehká obuv, holinkyOBLEČENÍ  ponožky, spodní prádlo (v dostatečném množství!!!),  teplé pyžamo (možno „spací“ mikina a tepláky), bunda, pláštěnka,  kalhoty, kraťasy, svetr (či jiné teplejší oblečení), mikiny, trička,  tepláky (tepláková souprava), plavky,  kšiltovka (čapka), šátek /vybrané oblečení vyčlenit jako „cestovní“/HYGIENICKÉ POTŘEBY A JINÉ ručník, utěrka,  mýdlo (raději tekuté), malý šampón,  zubní pasta, kartáček na zuby,  přípravek proti klíšťatům (hmyzu),   hřeben, sluneční brýle, opalovací krém, krém na ruce,  kapesníky (možno papírové),  toaletní papír,  prášek na praní,  pytel na špinavé prádloOSTATNÍ malý batoh na výlety,  plastová láhev na pití!!!,  neplavci kruh!!!, zápisník, psací potřeby,  (předepsané) dopisní obálky + známky, seznam adres apod. možno oblíbenou knížku, malé hry (pexeso, karty, šachy…) apod. ping-pongová pálka (zájemci) úložné igelitky, několik kolíčků, spínací špendlík apod. (užívané léky) kapesné dle vlastního uvážení

Vše uložte nejlépe do starého kufru.  Vybrané věci možno opatřit jmenovkou nebo táborovým číslem. Odvoz zavazadel od autobusu do tábora zajištěn.Nedoporučujeme dávat dětem s sebou cenné předměty (mobily, zlaté šperky, elektronika, digitální fotoaparáty apod.). Za případná poškození a ztráty neručíme.Vybavení dítěte na tábor je třeba přizpůsobit podmínkám tábora. Děti se naprostou většinu času budou pohybovat v přírodě, proto doporučujeme využít především starší oděv a počítat s případnou možností jeho poničení. Obuv, kterou je dítě na tábor vybaveno, by měla být pohodlná, doporučujeme nevybavovat dítě novou obuví a před odjezdem překontrolovat, zda velikost obuvi odpovídá potřebám dítěte. Z našich zkušeností vyplývá, že během pobytu určitě přijde minimálně jedna extrémně chladná noc, výběr pyžama tomu nechť raději odpovídá! Z věcí, které se nejčastěji zapomínají, upozorňujeme na utěrku. Nejmenší táborníci (prvňáci, druháci) koupání pouze s kruhem, resp. nafukovacími polštářky.

PŘEDSTAVUJEME TÁBOR

Tábor je vzdálen asi 1 km od Ujkovic, vsi na pomezí mladoboleslavského a jičínského okresu, na dosah Českého ráje. Areál tábořiště je situován na kraji lesa, k rozlehlému Borečovskému rybníku (pozvolný písčitý vstup) je to jen pár kroků.

Hlavní části dominuje 28 stanů (umístěných do tvaru podkovy) s podsadou a podlážkou, každý po dvou lůžkách s matracemi. Jako přirozený střed tábora se tyčí vlajkový stožár. Napravo od stanů je travnatá plocha, místo pro sportování, zábavu a hry. Nechybí zde ani velké ohniště s lavičkami. Jídelnu najdete – jak jinak – pod modrou oblohou a ve stínu stromů. Dvě hospodářské dřevěné boudy poskytují dobré zázemí pro chod tábora. Krytá kuchyně s veškerým vybavením (plynové sporáky, lednice, sklad) sousedí se společenskou místností, která v případě deště se stává jídelnou bez nebeské klenby. Pitná voda je denně dovážena v barelech. Druhá buňka slouží jako ošetřovna (vymezená místnost), sklad potřeb ke hrám a jiných, ev. jako ubytovací kapacita pro kuchaře či zdravotníka. Vlevo od stanů je umývárna s užitkovou, pravda studenější, vodou a improvizovaný sprchový koutek. Ekologické WC nebo latríny nabízejí možnost výběru, vždy však u každého s tekoucí vodou na mytí rukou. Oficiální hygienické zprávy z kontrol 18.7.2002 nebo 28.7.2004 neshledaly žádné závady.

U nástěnky je umístěna „poštovní schránka“, kam děti mohou vhazovat dopisy a pohledy (pravidelně odváženo do větší obce). Naopak došlá pošta je dětem doručována téměř denně.

Areál tábora se nachází na samotě, v blízkosti je jen několik rekreačních objektů. Okolní rozsáhlý les nabízí bohaté možnosti ke hrám, bojovkám nebo stopovačkám. K rozmanitosti a členitosti lesa patří snad i prvek zvláštního tajemna (lesní jezero, dávná zrušená železnice…).

Kapacita tábora je omezena počtem 36 dětí! Malí táborníci jsou rozděleni do oddílů. Přání dvojic na ubytování ve stanu je předem splněno, ev. řešeno operativně. Družstva jsou sestavena vyrovnaně napříč věkovým spektrem táborníků, v případě většího počtu menších, nebo naopak již „odrostlejších“ dětí, je možné vytvoření speciálního oddílu s přizpůsobeným programem, vždy s tematickou souvislostí k celotáborové hře.

Zvažte však prosím, zdali Vaše dítě ještě mladšího věku (prvňáčci, druháci) je již schopné zvládnout přece jen složitější „přírodní“ podmínky táborového pobytu, jeho program a jeho nutný režim (noční hlídky a jiné služby) bez omezení.  Děkujeme za pochopení.