Sledování náramkůKdo absolovoval pobyt v letním sanatoriu Dr. Kolouška Chocholouška, byl podroben následné sledovací kontrole. Šlo o zjištění rozdílu mezi dvěma zdánlivě stejnýma náramkama. Hodně pacientů dokázala, že letní terapie se ujala v dobrém směru. Paráda. Tady je jeden sledovací zápis od Tadeáše.
Ahoj Zdeno tady ti posílám tu zprávu o náramcích.
1hodina: Nic se neděje.
2hodina: Pořád nic.
3hodina: Náramky se pohnuly.
4hodina: Náramky odešly.
5hodina: Celou hodinu hledám náramky (jsou po gaučem).
6hodina: Kočky si berou směnu za mně.
7hodina: Mńau, proberu se a vidím kočky jak jedí náramky(ale stihl sem je zachránit).
8hodina: Kŕeček si bere hlídku,jdu spát (už mám mžitky před očima).
8-18hodina Spííím
19:hodina: Probudím se a křeček spí.
20:hodina: Náramky začaly pískat.
21hodina: Náramky už i světélkují.
22hodina: Bojím se o život volám policii.
23hodina: Policie přijela s Armádou spásy.
24hodina: Náramky odletěly do vesmíru a policie s Armádou spásy odjela.
Tábor – Šťastní blázni Beatus scurra 2015
Zápisy jsou přepsány, tak jak je psala noční hlídka
1.den
Všichni „pacienti“ se sešli v sobotu odpoledne na nádraží, kde je už čekal autobus a také vedoucí doktorský tým, který hned zjišťoval kdo má jakou diagnózu a s čím se tedy jede do Sanatoria Dr. kolouška Chocholouška léčit. Rodiče proto museli diagnózu napsat na textilní náramky a tím označit svého svěřence. Pak proběhlo nakládání kufrů, loučení a odjezd. Autobus nás dovezl na pokraj lesa a tam už čekalo auto na kufry. My jsme museli do sanatoria – tábora dojít po svých nožičkách. zde nás čekala čekárna a lékařské ordinace. museli jsme projít vstupní kontrolou, kde se překontrolovaly vstupní dotazníky a náš aktuální zdravotní stav. Tak a je to tady. První terapie je léčba šokem. to znamená, že jsme podle vstupní prohlídky byli doktory přiřazováni do stanových dvojic. To byl opravdu šok.Ani se neptejte kdo na koho vyšel Pak už jsme museli jít na plicní a hledat svoji balónkovou plíci. Když jsme ji vyfoukly, tak jsme našli lísteček s jménem dalšího človíčka. Takhle jsme postupně utvořili tři oddělení.. Konečně jsme si mohli jít vybalit. Dálenásledovala bezpečnost a táborová pravidla. A už tu byla večeře. Pak už jen pár herních pakárniček a hurá do spacáků.
2.den
Druhý den v léčebně jsme zahájili doktorskou vizitou. Hlavní doktorkou dnešního dne byla Dr. Bára, která také vedla rozcvičku. Další doktoři kontrolovali naší teplotu a jestli se léčba šokem podařila, ale o tom až později. Ke snídani byl klasický nedělní poridge a čaj. Po snídani jsme měli ještě trochu času na doklizení stanů. poté následoval nástup, na kterém jsme dostali dřevěné pacoše do oddělení (ukazatel bodů – zatím bez mozkových buněk). po bodování stanů nám Vojta oznámil, že léčba šokem proběhla neúspěšně a proto jsme všichni radostně vytvořili stanové dvojice podle sebe. Celé dopoledne jsme měli vyhraněné na stěhování a zkrášlování našich dřevěných pacošů. Ke svačině byl meloun a k obědu zeleninová polévka a čína. O poledním klidu se rozhodlo, že se bude hrát turnaj v rapid-ballu. Naše oddělení už získala svoji barvu a hned jsme si vymysleli i naše názvy. Zaražení prdi (Prdíci) – modrá, Župani – zelená a Bacily – červená.
Ke konci poledního klidu si nás Zdéna s Bárou postupně začaly zvát do kuchyně, kde jsme v rámci lipogramické procedůry museli obtisknout 5x své namalované rty na papíry. nikdo netušil proč, ale bylo to na hru. Hra spočívala v tom, že jsme podle odděleních dostali plnou hromádku obtisků z naší skupinky a díky hře kámen nůžky papír teď jsme získávali další obtisky o d dalších odděleních. Celou dobu se běhalo po lese. Nakonec jsme museli poznat komu jednotlivé obtisky patří. Celou hru vyhráli Prdíci, druzí byli Županani a třetí Bacilové.
Před večeří jsme se všichni společně vydali na dřevo a kluci připravili slavnostní oheň.K večeři byla brokolicová omáčka s těstovinami.Po večeři zástupce každého oddělení loučí zapálil slavnostní táborový oheň a při tom říkal pokřik svého týmu. U ohně jsme dostali nové zpěvníky a přezpívali všechny písně.
večer jsme šli spát bohužel bez pohádky 🙁 , ale i tak jsme všichni usnuli.
3.den
Dnešní den začal jako každý jiný táborový den a to budíčkem, vizitou a rozcvičkou, dnes s Mamčou. po rozcvičce jsme měli čas pro přípravu na snídani (chlém s máslem, salámem a čaj). Na nástupu jsme dostali kartičky Osobní prevence a byly nám vysvětleny úkoly jak a kde se plní. Každý splněný bod pravence pomohl v bodování.Po nástupu a bodování stanů jsme si připravili svá bílá trika a začalo batikování.Mamča nám vysvětlila jak na to a a už jsme provázky svazovali a motali triko. Někdo si udělal přímo harmoniku. Pak jsme měli osobní volno, při kterém bylo postupně voláno každé oddělení k batikování Holky využili osobní volno k mytí vlasů a kluci hráli rapid- ball a spike-ball. Každáé oddělení získalo batikováním barvu svého oddělení. Pak jsme si vzali naše smotance triček a šátků a máchali je nejdříve ve vodě a pak v octu.Když mělo každé oddělení doděláno, byl oběd. Oběd byl na přání – knedlíky plněné uzeným masem a zelím. Mňam! Následoval polední klid. Každý ho využil jinak. V aktivní části poledňáku se hrál rapid-ball a kdo chtěl, mohl jít do vody.
po poleňáku u svačiny nám Verča vysvětlila jak nám funguje mozek a hned na to hru, která následovala. Hra byla právě ukázkou, jak se dostávají informace v mozku až k povelu vykonání. Každý člen z oddělení byl v jedné části dráhy, která znázorňovala část mozku. První člen si přečetl zprávu, kterou poslal dále. Takto zpráva putovala až k 5.členu, který ji napsal na papír a následně vyběhl na kopec. Tam předal napsanou zprávuposlednímu, který musel zadaný úkol ze zprávy předvést. Aby si všichni vyzkoušeli všechny části mozku, tak se přenašeči posouvali a plnily se další úkoly. První doběhly Bacily. záleželo sice na rychlosti, ale také na správnosti zprávy a udělání úkolu.
Po skončení hry jsme se všichni vrátili do tábora. Míša nám pozvala na focení v nových tričkách a šátcích. někdo se fotil i v županu. Když se vyfotili všechny oddělení, tak jsme udělali společné foto. Moc nám to slušelo.
Poté jsme měli osobní volno, při kterém jsme mohli plnit „psychotest“. správně vyplněný test přinesl další body. a pak byla večeře, která se protáhla, protože ÁĎa s Vojtou se vsadili, kdo sní více chlebů. nakonec to skončilo vyrovnaně 12/12 – došly chleby. 🙂
po jedlíkové sázce jsme měli chvíli volno a pak následovala hra „Poznej svoje tělo“. Hra byla na způsob Riskuj. Opět vyhrály Bacily. Při hodnocení dne se rozdaly získané mozkové buňky (barevné špendlíky), které jsme umístili na naše dřevěné pacouše.
A je tu večerka, při které přišel nečekaný zvrat – pííísk a byla vizita, všichni před stan. Byla kontrola pyžam. Bylo uděleno pár almar a šlo se už definitivně spát.
4.den
Ráno nás probudili vedoucí. Pak nám Sabča předvedla rozcvičku a šli jsme snídat chléb s máslem a jahodovou marmeládou a kakao. Po nástupu a bodování jsme odešli se zdénou do lesa zkusit si zaběhat číselné stromy. Následovala svačina – melouna a další procedůra. tentokrát to bylo o protichůdných úkolech. sabča nám vysvětlila co máme dělat. Každý dostal na papírku 2 úkoly a cílem bylo splnit je, i když úkoly jiných pacientů byly opačné. První kolo bylo v pohodě, ale při druhém kole se zde objevovaly komické boje o kolečko, kyblíky nebo zasypávací díru. Pak bylo chvíli osobní volno a oběd – čočoková polévka a sekaná s bramborem, mňam. Následoval polední klid a s ním i pošta. O poledním klidu jsme si mohli plnit další část prevence a to byl ponor. Poté nám jednotlivě bylo oznámeno, že protichůdné úkoly tvrvají až do věčera. Akce byla sice tajná, ale nějak to nešlo neříct ostatním a tak se hned po celém táboře rozpoutaly další boje. Dokonce si i v odděleních začali pomáhat. V rámci bojů, ale pořád pokračoval normální program a to další bod prevence – sníst rybišku v oleji. I přes veškeré očekávání ryba všech chutnala. Ještě během poledního klidu nám Zdéna rozdala text básně Dobrá voda,pitnávoda. Tu nám po snědení rybičky vedoucí pěkně operně zazpívali a Vojta zarepoval. To už jsme se také přidaly a vznikl pěkný klučičí a holčičí sbor. po zpěvu jsme si vzali ešusy, boty a šli pod horu Agua.Tam nás čekala další terapie, která měla více částí. Terapie spočívala v tom, že jsme museli nahoru donéstv ešusech vodu z řeky. Na hoře jsme jípřelili do láhví, protože zde získala lepší a zdravější účinky. Pak jsme dolů donášeli okysličenou vodu. Nejdříve jsme mohli používaz ešusy a v posledních minutách jen lavor, což bylo opravdu dost náročné. Všechny oddělení to, ale nakonec po náročném boji zvládly. po boji jsme si ještě museli vzpomenout, jak zněla celá básnička Dobrá voda – pitná voda a napsat jí. Za odměnu jsme každé oddělení dostali 2 láhve ochucené Dobré vody. Pořadí bylo takovéto: I.Župani, II. Bacily a III. Prdíci.
Poté bylo osobní volno a večeře – těstoviny s mákem. Mňam.
Písk – konec hry protichůdné úkoly. Následoval násed, na kterém nám bylo řečeno vyhodnocení dne a nahlásili jsme nové prevence a hlídky a službu na další den.Spát jsme ještě nešli, protože nám Míša šla ukázat následky vypití zázračné vody. Viděli jsme trávu růst, vlastně svítit. A tak jsme se každé oddělení pomocí štafety snažili nasbírat co nejrychleji 12 ks svítící trávy.
Úkol splněn a tak hurá spacák, postýlka, pohádka a spánek.
5.den
Po vzbuzení jsme měli doktorskou vizitu, rozcvičku a čištění zubů. K snídani jsme snědlirohlíky s paštikou a vypili čaj.Poté byl nástup a bodování. Pak následoval turnaj v brainballu, což je skvělá hra.Po svačině nás sabča seznámila s WCterapií. Museli jsme si najít mimo tábor volnou kadibudku. U každé kadibudky byl jeden vedoucí. Kadibudky byly na hoře Aqua, v lese a na druhé straně lesa. Každý musel najít svoji kadibudku, to znamená, že byl napsátn na seznamu u dané kadibudky. KJdyž to každý splnil, mohlo celé oddělení běžet k zásobárně, která byla nahoře na louce a dostali jsme ruličku toaleťáku. Po rozbalení a rozmotání jsme našli heslo. Heslo jsme museli doběhnout říci do kuchyně a měli jsme splněno. Uf. To už byla večeře – květákův mozeček s bramborem a červenou řepou. Po večeři se uskutečnila vodní procházka proti proudu vody. Z neškodné léčící procházky se rázem stal horor pro hodně z nás! Mamča s Vojtou nám totiž sdělili, že plánují s Jardou a Filipem ukrást druhému táboru vlajku! Ale je tady velká pravděpodobnost, že nám jí ukradnou také a může dojít i k bitce. Pak nám Mamča řekla, že to není jen takové nějaké polechtání, ale že to bodou tvrdé rány a že nás můžou i přivázat ke stromu. My jsme tomu zatím moc nevěřili, ale když jsme se vraceli do tábora a zpívali jsme Vojtovou bojovnou píseň co nejvíc nahlas, ozvalo se z druhého tábora BUM-BUM-BUM – to bubnoval druhý tábor. Bylo to mega strašidelné. Poté, co jsme si to nechali projít hlavou se vyhlásil násed. Ten byl docela rychlý. Na koneci násedu nám Vojta rozdal papírky a propiskya každý musel ohodnotit jeo den. poté jsme my holky měli hlad a tak nás Vojta aZdéna krmili uvařenýma bramborama :).
A šlo se spát. Když už hodně z nás usnulo, probudili nás „důchodci“, že mají fakt velký slevy v Kauflandu a tak jsme museli vzít své oddělení a batohy a vydat se na noční hru – slevy v Kauflandu. V lese jsme si nasbírali jídlo a museli jsme ho nahlásit pokladní Báře. Mezi tím nás obtěžovali důchodci a zdržovali nás od nákupu. Když se všechno vykoupilo, tak jsme šli zase spát. Jídlo nám, ale zůstalo a my si myslíme, že z toho budeme muset něco uvařit. Kdo ví ? Uvidíme!
Na tuhle hlídku budeme asi já Kačka, kája a Matěj K. dlouho vzpomínat, protože si myslíme, že někdo chodil za kuchyní a že to na 95% byli ti oni (druhý tábor). Po dlouhém váhání jsme nakonec vzbudili Zdénu. Ta vše zkontrolovala a prošla, ale nikoho nenašla.Nakonec už hlídka skončila a všechno bylo fajn, ale na jak dlouho? Kdo ví???
6.den
Dnes jsme spali o trochu déle, ale budíček byl velmi rychlý. zapískalo se a museli jsme rychle vylézt ze stanů, než se napočítalo do 10. Rozcvičku vedla Míša. cvičili jsme podle písniček, básniček, říkanek nebo co to všechno bylo. Na snídani se ukázalo, že všichni si dávají mléko na kuličky a lupínky, což Sabča nemohla pochopit. Na nástupu jsme se dozvěděli, že si musíme celý den vařit z toho co jsme si přinesli z nočního Kauflandu plného slev a důchodců. K tomu dostali kotlíky a také trojnožky. Na konci nástupu přidělila Míša pár lidem z každého oddělení nějaké postižení. To už jsme začali připravovat ohniště a vařit masoto a polévku. Mňam, mńam.Po našem výborném obědě následoval poledňák. Většinu času jsme myli kotlíky a ešusy. Jen co jsme se odhodlali, že uděláme svačinu, Míša zapískala a začala další terapie. Míša nám vysvětlila jak je to s genetickým kódem DNA a vysvětlila nám, jak bude naše terapie vypadat. Terapie spočívala v tom, že půjdeme do lesa, kde nám budou rozdána čísla – kód genetické informace. Tu si nalepíme na trička a musíme nespatřeni jiným pacientem doběhnout do základny DNA. Když jsme přišli do lesa, tak jsme nejdříve nemohli najít základnu, do které jsme se měli i s kódem dostat. Pak jsme, ale zavolali a základna se ozvala. Nalepili jsme si na trička kódy a mohli jsme běžet.pořád jsme si hlídali, aby někdo z jiného oddělení neřekl nahlas náš kód. Ale zásadní věc bylo najít základnu, to se povedlo opravdu jen někomu. Když terapie skončila, šli jsme do tábora a začali si dělat svačinu a následně už také večeři. Každý večeř na co měl chuť. Někdo si opekl buřt a někdo sidal těstoviny na sladko. Jelikož potravinová krize pominula, umyli jsme a vrátili kotlíky a trojnožky a pořádně zahladili ohniště, aby se nepoznalo, že se tam vařilo.
Pak nám dva nejsilnější z každého oddělení, pod vedením Míšy, přinesli lavor s teplou vodou, aby si všichni umyli nohy. Najednou se to, ale zvrtlo a vznikla pěnová válka. Kdo byl od pěny, tak se šel umý už do řeky. Po bitvě jsme utvořili sedící kruh a měli jsme říci, co se nám líbí na kamarádovy po levé ruce a pak mu na to místo dát pusu. Zvládl to každý a ještrě jsme se nasmáli. Míša nám závěrem řekla, že jsme teď každý dostal pusu na dobrou noc a že je příprava na večerku.
Když se gonglo na večerku, všichni spěchali do stanů. A pak pomalu začali přicházet vedoucí, kteří nám zazpívali za doprovodu kytary dost písniček na dobrou noc. Když vedoucí odešli, zůstal tam s námi ještě Vojta, který nám zazpíval píseň, kterou si vymýšlel. Byla hezká a hlavně vtipná.A pak už na nás přišlo zívání a na mě Nikču smrkání a tak jsme usnuli. Dobrou noc.
7.den
Ráno nás probudila Zdena. Následovala rozcvička a hra. Hra spočívala v tom, že jsme museli běžet na rapidballové hřiště, museli jsme posbírat útržky papíru v týmové barvě sestavit je v celý papír. Na papíře stálo, že půjdeme na výlet a co si máme zabalit. Ke snídani byl chleba s nutelou, pak už jen zabalit věci, zavázat stany, vyfasovat svačiny a vyrazili jsme. Po cestě nás Míša seznámila se hrou „ptáčci“. Když jsme došli do Horního Bradla, usídlili jsme se u malého stánku s občerstvením. Tam nám Zdena oznámila, že se půjdemepodívat do výrobny vánočních ozdob, protože Dr. Koloušek Chocholoušek zbožňoval vánoce. Prohlídka byla fajn, až na nepříjemnou paní průvodkyni. Viděli jsme, jak se stříbří, vyfukují a barví vánoční ozdoby. Po prohlídce jsme měli hodinu volno. Mohli jsme jít do obchodu nebo do bufetu. Potom jsme šli do pralesa. Když jsme došli do lesa, tak se Honzovi udělalo špatně od žaludku. Nechali jsme ho proto odpočinout na lavičce s batohama. Viděli jsme rozdíl mezi běžným lesem a pralesem. Také nám bylo pěkné vedro. Když jsme dorazili na vrh pralesa, tak nám Zdena řekla, že dolů se dostaneme jen po pralesních žebříkách (hra). Každé oddělení muselo udělat dlouhý řetěz tak,že si všichni členové lehli na zem a poslední rychle utíkal dopředu a také si lehl a to už vybíhal další na konci. A tak pořád dokola. Dole jsme vzbudili Honzu a šli nazpátek. Ve vesnici jsme si dali svačinu. Pak Vojta přinesl poštu a šli jsme do tábora. Cestou jsme hráli hru s KPZ. Poté jsme přišli do tábora a tam jsme měli osobní volno. Někdo hrál brenball. Pak byla večeře. Poté nám vedoucí oznámili, že máme jít do stanů a obléknout se do slavnostního “nemocničního” oblečení. Čekali jsme s napětím, co nás čeká a mile nás překvapilo večerní kasíno. |Byla to velká zábava. Dostali jsem do každého oddělení hrací žetony a penízky a s tím jsme obcházeli atrakce a snažili se vyhrát. Naše dovádění ukončila tma. Umyli jsme se a zalezli do svých stanů a spacáků. |Na dobrou noc nám vedoucí posíleni o návštěvy zazpívali na dobrou noc veselé písničky.
8.den
Ráno nás probudil Ivoš a Vojta. Ivoš každému stanu řekl, jak vylepšit své léčení (např. o 5 min. později na rozcvičku). Rozcvička byla poněkud zábavná. Hráli jsme „Vojta říká“. Pravidla této hry: Když neřekne Vojta „Vojta říká..“ nic nedělejte!! Cíl hry: Zůstat poslední! Pokuste se o to, aby se vždy udělalo přání když Vojta řekne „Vojta říká..“!! Pak byla snídaně. Potom byl nástup, kde jsme dostávali balíčky. Tam jsme také dostali úkol vymyslet znak oddělení. Poté jsme šli hrát hru s klády. Tato hra spočívala měla ukázat, zda jsme tým a držíme pohromadě. Šlo o to, že jsme co nejrychleji museli donést po skupinkách kládu se kterou jsme museli projít označenými stromy (branky). Poté jsme udělali úplně to samé akorát holky vs. kluci. Vyhráli samozřejmě holky! Poté jsme každá skupinka vzala dvě klády a pádili s nimi do tábora. Poté byl oběd – česnečka a špagety. O poledním klidu, který nám vyhlásili po obědě jsme věnovali spoustu času karetní hře Bang! Po poledním klidu jsme dostali instrukce na další terapii, která byla tak trochu terapie orientace okolí. Každé oddělení dostalo na posílení jednoho “návštěvního lékaře” a GPS navigaci. Asi tak vprostřed hry jsme se všichni málem ztratili, ale nakonec to bylo dobrý a běželi jsme zpátky do tábora. Na konci hry jsme si všichni vzali na památku portrét Dr. Kolouška Chocholouška. V táboře už na nás čekalo překvapení, no spíš čekaly. 1) Kino – Když jsme přišli ze hry, uviděli jsme návrhy (krásně namalované plakáty), ze kterých jsme si měli vybrat jeden film. Pomocí vyhraných peněz z Kasína jsme si koupili lístky, nakonec se promítal film S tebou mě baví svět. Za tyto peníze jsme si také mohli koupit občerstvení. 2) Večeře – K večeři jsme měli opravdu !výborné! překvapení → hamburgery!! Moc jsme si tento den užili.
9.den
Když nás Mamča vzbudila, tak jsme měli rozcvičku z jógy. Po rozcvičce byla snídaně – poridge. Poté následoval nástup a na tom jsme se dozvěděli, že dnešní den je ve všech směrech pozitivní a proto se budeme snažit celý den být hodní a milý a usměvavý …. Následně nám také bylo oznámeno, že celý den se bude hrát hra ”NE”, která bude spočívat v tom, že každý tým dostane obálku, ve které byly kartičky, které znázorňovaly životy. Život nám soupeři mohli vzít tak, že když jsme řekli „ne“, tak se nás musel dotknout a říct „dostal jsem tě.“ Pak bylo jako vždy bodování stanů a další terapie.. Tentokrát to byla terapie, kdo je největší slídil. Zjistili jsme, že jsme na tom všichni stejně špatně. Opravdu bylo těžké zjistit obrázek jednotlivých týmů, protože hlídači mohli kdykoliv zavolat tvoje jméno. To znamenalo, že tě viděli a ty sis musel dojít pro nový život k Mamče. Hráli jsme 2 kola. Když hra skončila, byl oběd na který se všichni těšili. Řízek + kaše. Mňam! Následoval polední klid, který hodně lidí využilo ke spaní. Na konci poledního klidu si nás Verča zavolala na svačinu ke kuchyni. Tam nám řekla, že nás čekají 4 terapie. 1. Výroba mýdla – nejprve jsme strouhali mýdlo na čas a pak jsme k tomu přidali vodu. Vznikla hmota, ze které jsme si mohli něco vytvarovat. 2. Mycí terapie – Po stanových dvojicích jsme se šli všichni pořádně vykoupat do teplé vody. 3. Sportování terapie – Skupinka se rozdělila na 3 dvojice, které si pak vybrali, co chtějí hrát. Hrálo se ringo, kan-jam, Mollky. 4. Reklamy – Ve skupince jsme si měli vymyslet produkt a o něm pak připravit reklamu. Poté byla večeře, bylo lečo. Mňam! Po večeři jsme měli čas na poslední zkoušky a úpravy reklam. Když jsme se sešli u ohně, tak jsme začali předvádět reklamy a pak jsme začali zpívat. Když bylo půl jedenáctý, tak museli mladší pod 10 let jít spát. A my větší jsme tam ještě zpívali. Tedy.. Filip nám zazpíval a Jarda pak povídal různé historky z přepadů. Pak už jsme šli spát i my. Tak dobrou!
10.den
Ráno nás probudila vizita. Následovala rozcvička se Sabčou v podobě ovečky, ovečky. Ke snídani byl chleba se sýrem a čaj. Po bodování stanů nás Zdena s Verčou všechny zavolali a ptali se nás, jestli nás někdo štve. Nazvali to ponorková nemoc. Podobně se jmenovala i další hra – ponorky. V této hře jsem byla celá skupinka v řadě za sebou poslepu až na kormidelníka. Ten nás celou hru kormidloval pomocí vymyšlených signálů. V řadě za sebou byly torpéda, která když byla spuštěna pomocí signálů, tak vyběhla a narazila (při štěstí) do jiné ponorky, čímž se ta ponorka potopila. V této hře vyhráli Prdíci, druzí byli Bacily a třetí Župani. Pak jsme měli až do oběda osobní volno, které jsme využili ke hraní ringa, bangu, spaní, čtení a psaní dopisů. K obědu byla rajská omáčka s masovými kuličkami. Pak následoval polední klid při kterém začalo hodně pršet, tak všichni zalezli do stanů. Když začalo ještě víc pršet a my uslyšeli píšťalku, běželi jsme do jídelny. Tam nám Zdena řekla, že Jarda odjíždí, tak jsme se s ním rozloučili a běželi do stanů. Tam jsme přiběhli úplně mokrý. Když déšť ustál a navštívilo nás sluníčko, byla pošta. Během aktivního volna ostatní plnili prevence nebo hráli ringo a odpočívali. Při výborné svačině nám Verča vysvětlila další terapii – akupunktura. Šlo v ní o to, že jsme museli oběhnout 8 stanovišť a získat jehly. Jehly jsme pak zabodali do našich nových malých pacientů na nástěnce. Jelikož byla zima a všichni jsme byli promočení z první částihry, tak jsme se šli převléct do suchého oblečení a následovala druhá část. Jehly z minulé hry jsme vyměnili za šípy a stříleli jsme je na terč. Terč byl v podobě nohy, ale části byly pojmenovány jako vnitřní stavba těla (akupunkturní body). Vyhráli zelení, pak červení a pak modří.Před večeří dorazila Anička s Vláďou. Následovala večeře – brambory na loupačku. Pak už jen zhodnocení dne. Při násedu jsme se dozvěděli, že nám někdo chce ukrást vlajku a tak někdo navrhl, že by jsme ji mohli všichni jít o půlnoci hlídat. Všichni souhlasili a jásali. Když všichni zalezli do stanů, tak nám doktorský sbor zazpíval. A když odbila půlnoc, tak nás všechny začali instruktoři a vedoucí budit na hlídku, ale nakonec se moc lidem nechtělo a tak zůstali hlídat jen: Albelda, Nikča, Pája a Matěj. Tento den se nám i přes méně hezké počaší moc líbil.
11.den
Jupí, už je zase ráno. Rozcvička s Míšou a Míšou – vizita, snídaně, nástup, bodování a další terapie. Co nás asi čeká? To se hned dozvídáme od Míši. A už to víme, naše tělo potřebuje pořádně okysličit, aby fungovalo. A tak po přednášce jsme si šli celé okysličování těla zahrát. Uprostřed louky bylo z lana znázorněno srdce. Z toho vedlo 6 cestiček – překážkových drah. Ke každé dráze se postavil jeden člen oddělení. Po odstartování se muselo v dané dráze běhat pořád dokola. za každé splnění byl člen odměněn krvinkou – korálkem, který honem dodal k srdci. Nejdříve nám přišlo, že 20 minut okysličovat tělo je brnkačka, ale to byl omyl. Už po 10 minutách se nám vytrácel úsměv z tváří. Vše se, ale zvládlo a tělo každého oddělení bylo řádně okysličeno. (Tadeáš měl velkou vzpomínku, jelikož dělání kačenek se mu podepsalo na bolestech stehen. ) Po obědě každý rád odpočíval a nabíral síly. Během poledňáku se nám po tábořišti začal pohybovat neznámý človíček podivného chování. Byl moc komunikativní, ale něčím zvláštní. Většina z nás začala být ve střehu a hlídat vlajku. Mezitím někdo objevil divnou rosolovitou hmotu ve stanu. Nebyla jen v jenom stanu, ale asi ve všech. Nikdo nevěděl co to je a co se děje. Po poledňáku a svačině ( k svačině byla perníková buchta od Aničky zdobená 10, protože letos je to 10tý tábor Bimbrlat) jsme odešli s Míšou do lesa a tam jsme museli běhacím systémem najít přes souřadnice písmenka k prázdné barevné křížovce. Z křížovky jsme se dozvěděli, že náš tábor je uzavřen, že se musí deratizovat a hygienici nám musí povolit další vstup do tábora, proto jsme museli jít tuto noc spát mimo tábor. Rozdělili jsme se na holky a kluky a šli si vzít do tábora potřebné věci. V táboře už byla velká panika. Doktoři běhali a hlídali, aby nikdo nebyl bez roušky a hlavně, aby nebyl ve stanu déle jak 10 sekund. Byl to zmatek. Někdo si místo spacáku bral knížku, ale brzo to přehodnotil. Pak už jsme dostali do skupiny plachty a provázky. Bylo nám doktorským týmem řečeno, kde máme založit izolační centrum a šli jsme. kluci šli přes řeku a YumYumovi se podařilo namočit spacák. Naštěstí do večera uschnul. Před usnutím nás ještě doktorsý tým zkontroloval, dodal nějaký proviant a dal sladké bonbónoléky. Obě izolační centra byla dobře vybudována. Holky měly i super latrínu a kluci měli i chlívek se zvěří. Dnešní noc vlajku hlídal doktorský tým, tak uvidíme, zda to zvládli.
12.den
Když jsme se ráno probudili (kluci) v lese, tak Luky rozhodl, že se vrátíme do tábora. Před táborem nás přivítala Zdéna a cedule VSTUP POVOLEN. Tak jsem přebrodili řeku a šli do svých stanů. Jaké bylo překvapení všech. Ve stanech bylo uklizeno a ještě nás přivítali labutě z ručníků. Vybalili jsme si věci z lesa. Umyli si ruce a šli snídat chléb s paštikou a čajem. Holky museli být vzbuzeny doktorským týmem. Když přišly a nasnídaly se, proběhl nástup a bodování stanů, tak jsme se dozvěděli, že v táboře nesmí být žádné špinavé peníze. Tak se tedy museli všechny přeprat. Každé oddělení se rozdělilo na pokladničky- ti nosili peníze v zadku do kotlíku z bahnem a vodou, na sběrače – ti museli peníze z bahna vylovit a po jednom nosit do kotlíku s čistou vodou, a pak byl počtář – ten vyndával čisté peníze a dával je do svého ešusu a počítal je. Zvítězili Bacily o sekundu později byli Župani a třetí byli Prdíci. Po velké práci byl oběd v podobě sladkých dobrých knedlíků. O poledním klidu většina usnul. Někdo tvořil s Mamčou různé výrobky v jídelně. O aktivním klidu se už zase plnili prevence a hrál rapidball a Bang.Když jsme uslyšeli gongnutí, všichni jsme se sešli v jídelně, kde nám Anička při svačině vysvětlila další terapii. Šlo o ústní ústrojí. V této terapii jsme měli v jedné dvojici z oddělení nařezat dříví, které symbolizovalo řezáky v puse. Další dva z oddělení to dříví (zuby) jako jazyk dopravili k sekání. Až bylo dříví nasekáno ( rozmělněná potrava) na menší kusy, mohli je jazykové odnést zpět ke stratu. V této terapii bylo pořadí přesně obrácené než-li u špinavých peněz. Po terapii jsme se vrhli na další dříví do lesa, které jsme následně společně nařezali a nasekali. Pak už jsme dostali večeři – výborný těstovinový salát. Po nástupu se strhl velký liják. Kdo chtěl mohl zůstat v jídelně a zahrát si Parlament, který nakonec skončil remízou. Po skončení Parlamentu byla příprava na večerku a večerka. Noc jsme měli zpestřenou noční hrou. Byli jsme odvedeni k lesu a bylo nám vysvětleno, že musíme najít vlastní identitu. Měli jsme pomocí snímače – svítící tyčinka najít obrázek, který jsme namalovali před táborem do dotazníku. Identity byly různě po lese označeny také svítícím náramkem. Kdo měl všech 6 členů s odsouhlasenou vlastní identitou před lesem, vyhrál a mohl jít spát. Ne všichni si hned poznali své obrázky, ale dopadlo to nakonec dobře. Zde zvítězili Župani, pak byli Prdíci a třetí Bacily. Pak už jsme mohli všichni v klidu spát celou noc, protože vedoucí zrušili hlídky.
13.den
Hned ráno při budíčku bylo slavnostní zahájení První bláznivé olympiády. Dostali jsme vlajky svých odděleních vyrobené podle našich návrhů. Poté jsme se přesunuli před jídelnu, kde nám organizátoři (vedoucí) předvedli zahajovací rituál, na kterém zatančili doktorský tanec a zapálili olympijský oheň. Dále nám Zdéna dala obrázky Dr. kolouška Chocholouška a tajně nám řekla, že má Vojta narozeniny, tak mu můžeme něco vtipného provést. Pak už byla posilňující snídaně, nástup ( dozvěděle jsme se, že v jídelně máme každý obálku se svým jménem, do které nám ostatní můžou dávat různé vzkazy) a bodování a začalo se soutěžit. Olympiáda byla rozdělena na disciplíny pro celé oddělení – dopoledne a pro jednotlivce – odpoledne.První disciplína byla mýdlová štafeta, v které zvítězili Župani. Pak následovali sloni, kde vyhrály Bacily, ale jeden z organizátorů špatně pochopil pravidla a proto se řeklo, že po přetahování lanem (zde zvítězily také Bacily) bude druhé kolo slonů, ale než se na něj šlo, tak se ještě soutěžilo v penaltách a v převlékni se. A už tu byl oběd (nudlová polévka a mrkvomasobramboro- mňam). Po obědě a poledním klidu byla perníková svačina a už se šlo na diciplíny pro jednotlivce. První byla hod podkovou, druhá mrkvový běh do kopce a z kopce, třetí plechovkový biatlon, čtvrtá skok v pytli, pátá trojskok a šestá střelba z luku. Po všech disciplínách bylo potřebné osobní volno. Před večeří jsme byli pozváni ke slavnostnímu olympijskému táboráku, který byl zapálen olympijským ohněm Než-li byl, ale zapálen shlédli jsme slavnostní ukončení První bláznivé olympiády v podání doktorského týmu. Následovalo celkové vyhodnocenáí olympiády a rozdání sušenkových medailí. Také byly uděleny i spešlmedaile za nej fanouška – Nikča, nej mrkvičku – YumYum a nej sportovní obleček – Luky. Pak přišlo překvapení v podobě vystoupení dobrovolníků, kteří popřáli písničkou a vtipným dárkem Vojtovi a při gratulování ho popatlali pastou na zuby. Pak už byla večeře – vuřty na olymijském ohni. Po večeři jsme si ještě zazpívali a popovídali. Většina se rozhodla hrát ještě ringo. Vznikl velký zápas kluci vedeni Vojtou X holky vedeni Zdénou. Hrálo se se 2 ringy a hrálo se i po tmě. Bohužel bez čelovek, takže jsme museli hodně poslouchat, kde ringo asi tak sviští. Po ukončení zápasu už byla příprava na večerku a večerka. Někdo spal ve stanu a někdo v rámci plnění Prvence spal před stanem pod širákem.
14.den
A už je před námi další krásný den. Budí nás Anička s Vláďou a tak vylézáme ze spacáků a valíme se na rozcvičku. Rozhýbáni se myjeme a snídáme a provádíme poslední bodovaný úklid. Vojta už se těší na bodování u Káji. Kája je na tom opačně. Následuje nástup, kde nás doktorský tým seznamuje s možností celkového opuštění sanatoria. Dozvídáme se také, že celková velká zkouška zda můžeme odjet bude odpoledne. Abychom, ale nezdržovali chod sanatoria, musíme si dopoledne zabalit a uklidit „sanatorium“ – tábořiště.Mezitím Zdéna odjíždí s Honzou do Nasavrk k paní doktorce, protože Honza při včerejším fandění spadl a má něco s rukou. Všichni balí a uklízí a doktorský tým připravuje velký test pacienské zralosti. Před obědem je už Honza se Zdénou zpět. Honza má zatím klidový režim. K obědu už láká zeleninová polévka a bramboráky se zelím. Pak poslední polední klid a pošta. A je to tady. Všichni pacienti jsou už nastoupeni, doktorský tým je záhadný a hřiště se změnilo na centrální příjem v nemocnici. Zde je zdravotní sestrobratr Michal a Zdéna nás seznamuje s pravidly naší poslední zkoušky vyléčenosti. Centrální příjem = ukazatel lékařských oddělení. Je jich dost a všechny se musí navštívit a to celý tým. Po návštěvě oddělení dostává tým vzácnou pomocnou indícii a musí se zase vrátit na centrální příjem a nahlásit Michalovi kam jdou dále. Bonusem jsou zbylé táborové peníze a získané prevence a získané mozkové buňky. Díky tomu se můžeme z některých oddělení jen vyplatit. 3-2-1- a už se běží. Boj je to velký a hlavně celých 14 dní se pořadí týmů míjelo jen o pár bodů, takže teď začíná velká rivalita. Mimo klasických oddělení jako je pedatrie, psychiatrie, zubní, oční jsou zde i WC, bufet, úklidová komora. Pacienti začínají zjišťovat, že ne všude získají indícii a mají čím dál tím více „rádi“ doktorský tým. Ze všech stran se ozývají povzbuzující hlasy. Nejmladší pacienti začínají být unavení, ale nevzdávají to. Po získání všech indícií vydává sestrobrat GPS navigaci a zadává získané souřadnice. První tým už vybíhá podle navigace a hledá další vzkaz. Nachází ho nad táborem u klád ve voskovém balení. Takže se musí rozehřát nebo oloupat vosk a dozvídáme se, že musíme zavolat telefonem (vysílačkou) Dr. Kolouškovi Chocholouškovi.Telefonní budka je v lese u krmelce. První volají Bacilové a z lesa se ozývá pokřik a velká radost. To jim Dr. Chocholoušek oznámil jejich umístění a potvrdil propuštění ze Sanatoria. Druzí dorazili Prdíci a třetí Župánci. Začalo se nám stmívat a první pacienti Maty a Máťa už v pátek opouští sanatorium. Začíná „galavečer“. Stoly jídelny jsou obloženy jednohubky a dobroty, svítí svíčky a začíná vyhlášení vítězů v soupeření v odděleních, v pořádkurapidballu …… Každý pacient dostává na památku náramek s nápisem, sdělujeme si celkové dojmy a přesunuli jsme se k ohni. Zazpívali jsme si, řekli vtipy a šlo se spát. Poslední noc bylo dovoleno spát i mimo svůj stan. Noc byla kouzelná v podání Vojty a Matěje.
15.den
Budíček a Vojtova rozcvička. Výbuch smích a to prot, že někteří zjistili, jak se jim barevně proměnil obliček. Někdo zjistil, že nemá kufr, ale to už zase někdo křičí, že na latru jsou kufry. Prostě krásné ráno po „kouzelné noci“. Poslední snídaně v podobě lupínků, kuliček a mléka a už jen umýt dobalit a doklidit tábořiště. Začíná pěkný pařák. Uf. Přijíždí auto pro kufry a začíná se nakládat materiál. Probíhá velká rojnice na sběr nepořádku, sundavá se oddílová vlajka a naposled všichni zakřičíme třikrát AHOJ. Za doprovodu sluníčka se ploužíme do Bradla a doufáme, že tam bude čekat autobus. Vše klaplo, ale ještě musíme počkat na Vojtu a Zdénu, kteří nakládali zbytek materiálu. Už přijíždí na kolech.Hurá. Nakládáme kola do autobusu, nastupujeme do autobusu a už se rozjíždíme. Cestou koukáme na místa, které jsme navštívili a také se dozvídáme, že je dost objížděk. Povídáme si, někdo pomalu gumovatí a usíná. Od Hradce se už za velení Mamči zdatně zpívá. A je zde Jaroměř. Zpoždění cca 45 minut bylo nahlášeno, takže rodičové tolik netrpěli. Proběhlo uvítání, vyndání kufrů, poslední týmové pokřiky a předání táborových „zdravotních“ zpráv. Vyléčení pacienti se rozjeli domů a doktorský tým jel ještě vybalit materiál na klubovnu.
Bylo to krásných 15 dnů.
Dodatečně děkujeme všem, kteří nám pomohli s dopravou materiálu, poslali buchty, za mega dodávku meruněk …….
A další informace je od statečného Honzy, který nakonec dostal sádru. Držíme palce, ať je vše rychle v pořádku.
Odkaz na fotodokumentaci naleznete zde.
Tábor 2015 PŘEMILOV u Horního Bradla
Termín: 18. 7. – 1. 8. 2015
Tak jako každým rokem i letos chystáme pro členy našeho oddílu letní tábor. Tábor je vždy vyvrcholením naší celoroční činnosti a všichni se na něj moc těšíme. Letošní tábor se bude konat na krásném a zajímavém místě, který jsme již minulý rok měli možnost poznat. Protože máme ještě pár volných míst, nabízíme i dalším zájemcům možnost s námi prožít část prázdnin.
Podrobné informace naleznete ZDE.
Přihlášku naleznete ZDE.