27. 30. 10. 2022
Podzimní slunečné prázdniny nás pozvaly do Javořích hor, do chaty Pod bobří skálou.
Vyráželi jsme vlakem ve čtvrtek ráno do zastávky Olivětín u Broumova.
Odtud nás čekala asi 4 km cesta do místa našeho přechodného ubytování.
Po příchodu jsme se ubytovali, naobědvali a vyrazili ven.
Nad chatou jsme se rozdělili na 4 družstva a pomocí signalizující morseovky jsme luštili úkol.
Museli jsme najít Ivoše a přinést mu zadané přírodniny.Protože jsme byli v pohraničí,
zahráli si hru na bobmu a štít a hru na bunkry (6 míst a hod kostkou určil kdo přežije).
Vydatná večeře nám dodala sil na hru lichý a sudý, poznávání kdo zmizel pod prostěradlem
a večer plný deskových her.
Také začal víkendový souboj v čing-čongu. Každý dostal žetonek s číslem.
Účelem bylo dopracovat se až k žetonku č.1
Pátek – sváteční den 28. října:
Po ranní rozcvičce a snídani, kterou doprovázely kytarové tóny, jsme vymýšleli příběh ve skupinkách,
proč se chata jmenuje Pod Bobří skálou.
Své poznatky jsme předváděli Dendě, která za námi přijela. Holky zpívaly, mladší kluci recitovali
a starší kluci sehráli krásné divadlo.
Následoval brzký oběd a vyrazili jsme na výlet s cílem naučná stezka v lomu Rožmitál.
Na konec podzimu byl opravdu nádherný den – na triko a kraťasy.
Cestou jsme hráli spoustu her spojených s naší republikou. Se Zdénou jsme hledali národní parky,
s Ivošem skládali velký státní znak,s Míšou dávali dohromady státní hymnu,s Matějem jsme skládali
správná jména prezidentů,s Dendou jsme přiřazovali kraje republiky k jejich přednostem a s Mamčou
jsme stavěli významné české památky.
Večer jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna shlédla pohádku V hlavě a druhá hrála hry ve společence.
Sobota – dopoledne bylo výrobní. Mohli jsme si vyrobit strašidelnu lucerničku, přívěsek z pryskyřice
a malovat na kamínky svítící barvou.
Pak jsme pomocí vysílaček předávali zprávu do „vězení“ a po obědě jsme si zopakovali práci s buzolou
a vyrazili na velkou azimutovou cestu. sice to ze začátku nevypadalo dobře, ale nakonec jsme do cíle
dorazili všichni, ještě než se setmělo.
Po večeři následovali hry na chatě a pak nám Zdéna s Jardou oznámili, že naši lucerničkový duchové vyrazily ven.
Tak jsme je šli po jednom a bez baterek hledat. Mladší hledali vpravo od chaty a starší vpravo.
Našli jsme je všechny a ještě získali upomínkovou kartičku a dušičkový pamlsek.
Protože se nám ještě nechtělo spát, pokračovali jsme v dalších hrátkách. Po hře Mafie už šli mladší
spát. Starší si zahráli ještě třicítku a pak už se všichni odebrali do spacáčků.
V noci se měnil čas, tak jsme si pospalui o hodinu déle.
V neděli k snídani byl tradiční poridge, balení, uklid, poslední hra na správná jména duchů
a cesta zpět k supícími vláčku. Cestou k vlaku jsme tedy ještě stihli jednu hru čing-čong o výherní žetonky.
Vlak byl zprvu volný, ale v Meziměstí se dost zaplnil. Nastoupila ještě další skupina dětí a vedoucích.
V Jaroměři se nám zadařilo úspěšně vystoupit, rozloučitse pokřikem a vyrazit do svých domovů.
podle Matese dopsali Ivoš a Zdéna