PTAČÍ HRAD 2008
Již 11. ročník tradiční akce opět nebyl na sněhu.
O poslední předvánoční neděli jsme se opět sešli, abychom protáhli svá těla a současně donesli našim ptačím kamarádům něco na zub. Cílem je vždy místo bývalého hradu Rotemberk u Velichovek – po našem Ptačí hrad.
Hurá na Nesytu
aneb Detektivní škola Sherlocka Houmera
15.-17.11.2008
Tento víkend nás po předchozích (horolezeckých a zlatokopeckých) kurzech na chatě na Nesytě čekal výcvik další, tentokrát – detektivní.
Patronát nad jejím konáním převzal osobně nejslavnější detektiv všech dob Sherlock Houmer – zakladatel detektivní školy. Samotný výcvik vedli ředitel – Sherlock Holmes (Lukáš), asistenti Dr. Watson (Zdéna), bratranec Sherlocka Houmera (Ivoš), kuchtík (Vraťka), detektivní pes (Elisabetha) a detektivní „kočka“ (Adámek).
Odjížděli jsme v sobotu ráno z vlakového nádraží. Student Dominik trochu zaspal, ale spolu se svým šoféremn nás ještě stihli cestou dohnat.
Hned po příjezdu, zabydlení a rozdělení do čtyř vyšetřovacích týmů – Stopaři, Houmerové, Sněhuláci a Čuchači, nás čekala uvítací hodina s přednáškou Mr. Holmese o historii detektivní činnosti. Následovala hra – chytání zloděje.
Po obědě následovala výuka daktyloskopie – snímání otisků prstů, kdy si každý její způsob vyzkoušel. Jednotlivé týmy pak plnily test z této znalosti a taktéž jsme hráli hru s hledáním stejných otisků.
Následovalo rychlé pronásledování pachatele. Zapisováním předmětů, které cestou vytratil.Do křížovky jsme měli zjistit tajenku, ale to se žádnému týmu nepodařilo. Náladu jsme si zlepšili metáním kotrmelců z kopce. Rekord udělala Míša, která jich zvládla asi 17 za sebou.
Před večeří nás ještě čekala nauka svazování a vyprošťování svazování, ve které jsme si mohli procvičit dosud naučené uzle. Večer jsme prověřovali všeobecné znalosti s osmi různých vědomostních oborů a na závěr předváděli pantomimu.
Nedělní ráno jsme začali rozcvičkou, ti odvážní a otužilí dokonce do půl těla a mytím v potoce.
Dopoledne jsme se věnovali nauce o odlévání stop, což jsme si také v praxi vyzkoušeli. Bohužel bylo chladno a vlhko a sádra nechtěla tvrdnout. Po návratu nám bratranec Houmera řekl, že před chvílí odsud odjela kriminálka, protože někdo odcizil obě sekery, které byly ve špalku.Naštěstí po lupiči zůstaly některé stopy v krtincích, takže jsme mohli začít hledat pachatele. Zjistili jsme že stopy patří kuchtíkovi. Po obědě jsme provedli jeho výslech a zjistili, že to všechno nastražil bratranec a kuchtík v tom byl nevině. Ještě před obědem jsme ale také hledali po pokojích hromadu barevných obálek, z kterých jsme si složili zprávu. V jedné z obálek byla zpráva ztěží čitelná lupou, ve které jsme se dočetli, že pokud chceme získat oběd, musíme složit básničku,ve které budou obsažena danná slova. Najedli jsme se všichni, takže si domyslíte i výsledek naší činnosti.
Odpoledne následovala hra, ve které týmy připravovaly šifry pro své poloviny a současně i pro konkureční detektivní skupiny. Začali si také vyrábět střelecké náčiní pro večerní hru. Kubovi to trochu s nožem nevyšlo a tak jsme jeli do Dvora do nemocnice na šití.
Poté kolem naší chaty projela 4 různá „auta“ různých značek, SPZ a barev (auta dělali vedoucí) a poté naši detektivové měli napsat čeho z těchto věcí si všimli a co si zapamatovali. Po večeři následoval 4-boj v chatě s provlékáním provázku, vázáním záchranného lana, sháněním věcí od jednoho písmene,…
Na večerní přemýšlení si každá skupina vylosovala jednu logickou hádanku. Zalezli jsme do spacáků za poslouchání Sherlockova příběhu z jeho života.
V pondělí přírodu po delší době pošimraly sluneční paprsky a tak i nám se vstávalo dobře. Po tradiční rozcvičce jsme se nasnídali a předali výsledky svých logických úloh. Poté už následovala závěrečná detektivní zkouška putováním po stezce, kde jsme zúročili všechny dosud nabité znalosti. Sabča dokonce i okusila kalužovou koupel.
Následoval úklid školy (chalupy), oběd, vyhodnocení, předání detektivních průkazů a dalších odměn a cesta domů.
Na závěr děkujeme zejména manželům Zajíčkovým za výpomoc, rodičům za odvoz dětí tam i zpět, dalším rodičům za buchty, dobroty a další rozmazlující předměty, půjčovně v divadle za zapůjčení kostýmů, a dalším.
Pár fotografií je v albu.
Zde je zadání logických úloh (na naší akci byla jména pozměněna):
http://www.cz-milka.net/logicke-hadanky/kdo-je-vrah/
http://www.cz-milka.net/logicke-hadanky/prechod-mostu-1/
http://www.cz-milka.net/logicke-hadanky/zahadna-vrazda/
TURNAJ V DESKOVÝCH HRÁCH
Dne 6.12. jsme se zúčastnili turnaje v deskových hrách pořádaného PS Za vodou v Josefově.
Turnaj byl rozdělen do čtyřech věkových kategoriích. V každé kategorii bylo cca 8 účastníků.
Měli jsme možnost se seznámit s naprostými novinkami mezi deskovými hrami.
Nevedli jsme si vůbec špatně. Je vidět, že si občas na akcích svou mysl procvičíme.
Ve II. kategorii vyhrála Anežka a na 2.-3. místě skončili shodně Martin a Kuba D.
Ve III. kategorii vyhrála Mamča a na 2.-3. místě byla Anička.
Ve IV. kategorii se umístil na 2. místě Ivoš.
Děkujeme tímto organizátorům za příjemnou sobotu a perfektní organizaci.
VANDR
Jeli jsme v pátek odpoledne z Jaroměře do nějaké stanice poblíž Nové Paky. Od tam tud jsme šli asi tak 3 km k Alainově věži. Tam jsme si doplnili zásoby vody u pramene a potom jsme šli přes ostružiny hlouběji do lesa. Tam jsme se utábořili, založili oheň a vyšli jsme opět pro vodu. Když jsme se vrátili už bylo hotové jídlo, které jsme tam dali ještě předtím, než jsme odešli. Pak jsme to snědli a už byla tma, tak jsme ulehli. Ivoš tam připravil igelit aby na nás v noci nespadla rosa. Pod nám abyly celty, které jsme si tam dali.
Probudili jsme se brzy ráno. Opět jsme založili oheň a uvařili jsme na ohni čaj a pak jsme vyrazili. U pramene jsme si umyli zuby a doplnili vodu do čutor. Pak jsme vyrazili. Šli jsme na Bradlec. Tam jsme chytli prohlídkuk, která se koná jednou za rok. Po prohlídce jsme vyrazili na Kumburk. Po cestě jsme udělali oheň a uvařili si konzervy a vyrazili jsme. Když jsme tam došli konala se nějaká akce. Bylo tam Boučkovo divadlo z Jaroměře. Jmenovalo se to KUMBURSKÉ SVÍTÁNÍ. Prohlídli jsme si to tam a pak jsme opět vyrazili. Dorazili jsme na naše další stanoviště. Potkala nás taková menší nepříjemnost. Bylo málo vody, tak jsme něco použili na vaření a něco vypili a opět jsme rozdělali oheň. Ivoš pak šel dolů k silnici, protože měli přijet Zajíčkovi a Zdena. Tak jsme tam zůstali sami a povídali jsme si vtipy. Pak, už když se stmívalo, tak už tam dorazili a donesli vodu. Pak jsme všichni seděli kolem ohně a povídali jsme si. Asi tak ve 22:15 odjeli. Před tím nám ještě Lukáš povídal příběh. Pak jsme se brzo ráno zase vydali na cestu asi 3-5 km. Pak jsme dorazili do Staré Paky. Tam jsme v místním bufetu vykoupili bagetu Študentík za 27,- Kč a odjeli domů do Jaroměře.
Jeli: Skunk (Lukáš), Mamča (Verča), Míša, Ivoš, Radim, Anička, Anežka, Vojta a ukecaná Sabča.
Napsal: Skunk
Fotografie z akce jsou v albu.
Závěrečná výprava Mostek
V pátek večer jsme se v počtu 9 lidiček (Anežka, Anička, Ivoš,Kuba, Mamka, Míša, Terka, Vojta Pl. a já) sešli na nádraží. Je to nejmenší účast na závěrečné výpravě v historii Bimbrlat, která byla zapříčiněná basketbalovým a fotbalovým utkáním našich Bimrláckých sportovců.
Vlak jsme stihli a dokonce jsme ani nepřejeli cílovou stanici. I když, málem tomu tak bylo. Do kempu jsme došli přes místní fotbalové hřiště, kde si holky zkoušeli na zábradlí kotouly a toče. V kempu skoro nikdo nebyl, což bylo perfektní.Uvítal nás zde Ivoš, který jel autem s batohy. Postavili jsme stany (tedy někdo jako Mamka, Míša a Terka s tím měly trochu potíže, ale nakonec se zdařilo), rozdělali jsme oheň, povečeřeli, opekli buřty a pěnové bonbony a vrhli se na první hru. Hru, kde se musel najít text o historii obce Mostek a celý ho po částech, které si zapamatoval, musel přepsat do svého pracáku, vyhrála Anička. Pak nám ještě Ivoš zahrál na kytaru a šlo se do pelíšků.
V sobotu ráno odjel Ivoš s Vojtou na fotbalový přebor. My jsme mezitím vstali, udělali čaj, připravili buchty od maminek Kuby a Terky, vykonali kolem snídaně rozcvičku a hurá na mňamku. Po snídani jsme šli zkontrolovat, jestli náhodou přes noc nesvítilo sluníčko a neohřálo vodu v nádrži. Nesvítilo. I přes něčí klepání zubů jsme do vody vlezli. Miška nám zatančila jako správná akvabela, ani nespadla a šli jsme balit na výpravu na Slučí kameny.
Vyrazili jsme po správné turistické značce, ale na druhou stranu. Prostě turistický oddíl. Na nádraží jsem ještě zkoušela změnit trať, na výlet na Zvíčinu, ale jednohlasně se dohodlo pokořit Slučí kameny. Když jsme konečně vešli do lesa, narazili jsme na plantáže borůvek. Tak to opravdu nešlo jít dále. Cestou jsme hráli Káně letí a pojídali borůvky a hádali povolání a osobnosti. Na krásném borovicovém místečku, které bylo obklopeno borůvkami jsme uvařili oběd (buchtičky se šodó) zajedli borůvkami a vykročili dále. Cesta byla pěkná, ale dlouhá.Čas byl náš nepřítel a tak jsme došli jen do poloviny plánované cesty a vrátili se zpět. Těšili jsme se totiž na koupačku. Během cesty se stačila Míša změnit v borůvkové strašidlo a Mamča obětavě nasbírala borůvky pro Vojtu a Ivoše. Došli jsme do kempu, vzali plavky a hurá do vody a na stavbu termitišť. V průběhu stavby termitišť se vrátil Ivoš s Vojtou. Po stavbě následovala koupačka a večeře a dostavba. Termitiště byla pěkná, ale ani jsme je nestačili ohodnotit, jelikož je stačili zničit místní pánové, kteří se neurvale vrhli na hřiště. Škoda. Tak jsme se šli zchladit do vody. Večer jsme hráli deskové hry. Nejvíce se ujala hra Postřeh. Všichni ji hráli tak zaujatě, až si málem Mamča vyrazila zuby a podobně. Jelikož už toho bylo dost, šli jsme zahájit noční odpočinek. Ráno nás nevzbudil ptačí zpěv, ale Terezčina plastická operace plyšového psa, při které s Míšou a Mamčou doslova hučely. Rozcvička proto byla ve vodě. Kubovi se moc nechtělo, ale zvládl to. Po snídani jsme uskutečnili turnaj v ringu, zaběhali si závod čísel na čas, prověřili si jak umíme počítat tečky v obrazcích a šli balit. Po obědě jsme ještě dováděli ve vodě a pak už jsme šli na zmrzlinový pohár.
Osvěženi jsme se vydali na vlak.Ivoš nám vzal batohy do auta, protože jsme všichni chtěli jet vlakem. Na vlak jsme šli zkratkou, ale někde jsme zapomněli zahnout a tak jsme se dostali na louku, kde se pásly krávy a jeden býk. Majitel se nezlobil, ale ochotně nás převedl, aby nám býk nic neudělal. Než přijel vlak, tak jsme si zahráli Ahoj Pepo. Ve vlaku byla tlačenice, ale kdo s Bimbrlat mohl sedět, tak během 10 minut usnul. V Jaroměři jsme se rozloučili a šli odpočívat do svých bytečků. Všem děkuji za prima víkend a těším se na další dovádění na táboře.
Zdéna
Zelená stezka-Zlatý list
Začalo to jako skoro každá stezka pršelo a pršelo.Ráno jsme se sešli na vlakovém nádraží i s Puštíky se kterýma jsme byli namícháni.Z Bimbrlat jsem jela já,Míša,Lukáš,Vojta,Dominik a samozřejmě Zdena,když jsme dorazili tak jsme asi půl hodiny čekali,a pak nás poslali do skautského domečku a tam za námi přijel Ivoš.Od tamtu jsme se přesunuli do budovy českých lesů,a tam to začalo dostali jsme mapy a kartičky kam se zapisovali body.No a bylo celkem 10 stanovišť.myslím že to byli tyhle:
1. poznávání stromů a zvuků zvířat
2. ekologie
3. květiny
4. mechy
5. obojživelníci
6. stopy a co kdo žere
7. změny krajiny během let
8. planety (vesmír)
9. brouci
10. no a 10. byli otázky které jsme měli luštit po cestě
První 4 byli vevnitř a zbylích 6 bylo venku.No a konečně hodnocení dopadlo nad očekávání dobře mladší skončili 4. a my starší 2.A ještě pár slov na konec během celé stezky pršelo jako z konve.
Verča (mamča)
V neděli 18.5. se společně s Puštíky zúčastnili ti nejúspěšnější z jaroměřského kola – krajského kola přírodovědné soutěže Zelená stezka Zlatý list. Počasí vůbec nepřálo, protože celý den lilo jako z konve. Proto byla část stanovišť přesunuta z lesa do zasedacího sálu LČR.
Z výsledků Bimbrlato – Puštíků jsme měli velkou radost. Lépe v obou kategoriích dopadly jen kolektivy z Biskupského gymnázia v Hradci Králové – pořadatel soutěže. Je vidět, že něco v těch našich dětech přeci jen je.
Ivoš
Zde je náhled na fotoalbum z akce.
9.6.2008
ZLATÝ KOTLÍK – JAKÝ BYL?
7. – 8. června 2008 jsme organizovali akci pro dětské kolektivy ve vaření na ohni.
Pro letošní rok byl vyhlášen pokrm: „Kynuté ovocné knedlíky“.
Poprvé v historii se akce nezúčastnil žádný z jiných oddílů (měli již jiné své akce)
a tak vítěz byl předem známý.
Z našeho oddílu Bimbrlat jsme sestavili 3 skupinky, které zápolily mezi sebou.
Než se dočkáme komentáře od dětí, připojím několik fotografií do Alba.
Ivoš
FOTKY OD DÁŠI
FOTKY OD PLECHOVEK
26.5.2008
Bambiriáda
Čtvrtek
Ve čtvrtek 22.5 jsme se sešli v 17 hod před klubovnou, naložili potřebné věci a šli jsme do parku, kde jsme postavili šeltry a baldachýn.
Pátek
V pátek ráno jsme přivezli lehátka a lavice se stoly. Pověsili jsme vlajky a začali připravovat hry: Bobra, kostičky, prolézací dráhu z rolniček. Rolničky nám dali velkou práci, jelikož to na vlasci klouže. V 10 hodin byla výstřelem z kanónu zahájena Bambiriáda a začali chodit lidi. V tento den nás navštívily školy a družiny. V 17 hodin se uzavřelo bambiriádní městečko. Na pódium začal program. Nejdříve zpívala dívčí skupina K2 z Hradce Králové a potom skupina Vaťák. Ve 21,30 hodin program skončil. U Baskeťáků se ještě někteří koukali na Maharal, někdo šel spát a někdo hlídal. Pak se nám přišli ukázat vojáci, abychom se jich nebáli a ti nás hlídali až do rána. A my jsme už jen udělali hupky do pelíšku.
Sobota
V sobotu jsme vstávali asi kolem 7 hodiny. Spali jsme všichni v baldachýnu. Měli jsme pěknou rozcvičku a budili jsme Baskeťáky. K snídani byl ořechový rohlík a koláče. Potom jsme si udělali listinu, kde jsme měli napsané služby na naše hry. V 10 hodin opět začala chodit veřejnost. Bylo tady mnoho organizací a her a tvoření a sportování. Dokonce zde byl i Český rozhlas u kterého Jeník získal rádiového plyšáka , protože řekl básničku. Odpoledne bylo hrozné vedro a lidí tu bylo strašně moc. Jako minulý rok a tak letos jsme se těšili, že půjdeme ke stanovišti Bona, kde jsou psi a losují se ceny a jízdy, ale letos jsme nic nevyhráli, jen Božka ano. V 17 hodin opět výstřelem z kanónu celá Bambiriáda skončila. Na Bambiriádě jsme si užili spoustu legrace. Když vše skončilo, tak jsme sbalili naše věci, převezli je na klubovnu a pomáhali s úklidem celého parku. Měli jsme za úkol vysbírat odpadky a snést odpadkové koše na jedno místo. Říkali jsme, že si hrajeme na feťáky. Pak už jsme se rozloučili a šli domů.
Zapsala Míša a Terka
I letos jsme se aktivně zúčastnili Jaroměřské Bambiriády. Páteční deštivé počasí vynahradila slunečná sobota. Dle informací návštěvníků se náš stánek líbil.
Chtěl bych poděkovat všem účastníkům z řad Bimbrlat, dětí a jejich rodičům, kteří nám vydatně vypomohli se stavbou i bouráním, či zapůjčením různého vybavení a také hlavně při prezentaci během celé Bambiriády. Díky moc, Vašeho nasazení si velmi vážíme.
Zde je naše fotogalerie z akce.
Zdéna a Ivoš
Pochod kolem Jaroměře
Vše začalo jako v pohádce. Venku pršelo a nikomu se pořádně nikam nechtělo. Plánovaná trasa nebyla za devatero hor a devatero řek, ale vláčkem do Žirče a dále pěšky 15 km do Jaroměře. Někdo se ještě pokoušel a výměnnou variantu 15 km za 10 km, ale snad se všichni překonali a vše se zvládlo.
Bimbrlata měla sraz v 7,45 hodin a Baskeťáci, kteří šli s námi měli sraz v 8,50 hodin. Bylo to, ale úplně jedno, jelikož na nádraží byl slavnostně pro tuto akci vypraven pouze jeden vagónek. Tím začal boj o místo a nový zápis do Knihy rekordů. Vešli jsme se Bimbrlata, Baskeťáci i holky roztleskávačky, které šly 10 km.
Při výstupu z vlaku přestalo pršet a my jsme zkusili první přepočet účastníků. Naše celková tlupa měla 28 a půl dětí a 15 dospělých. Hned na nádraží jsme začali hrát velkou hru NE., která spočívá v tom, že právě slovo NE se nesmí říci. Kdo ho vysloví, může být připraven o kartičku, pokud ho někdo jiný uslyší, chytí a řekne DOSTAL JSEM TĚ. Hned bylo o zábavu postaráno. Dospěláci už v polovině pochodu trpěli, jelikož děti neustále vymýšlely záludné otázky, aby dostaly tu pravou odpověď. První zastávka byla před Braunovým Betlémem. Zde Lukáš – Baskeťák vyhlásil soutěž o přírodní ztvárnění jeho osoby. Dále jsme putovali z krásného kopečka až do Stanovic. Tedy ještě v polovině kopce jsme si zahráli Evoluci. Někteří koukali na veliký zmatek, který najednou vznikl. Ten kdo hru hrál si užil opravdu velké zábavy.
Ve Stanovicích jsme získali první pochodové razítko a pokračovali jsme do Kuksu. Cestou nám tatínek od malého Adama baskeťáka ukazoval různé rostlinky a chrlil na nás latinské názvy. Klobouk dolů. Na mostě pod Kuksem jsme získali druhé razítko. Někdo měl razítka na papíře a někdo na obličeji.
Na louce nad Kuksem jsme udělali malou přestávku a nasvačili se. Právě zde měli koníci svoji skokanskou přehlídku. Po krátké přestávce jsme pokračovali dále. Když jsme narazili na silnici, začali jsme hledat obrázky a zakreslovat si je. Pomalu jsme docházeli k Heřmanicím a z dálky už jsme viděli stanoviště, kde jsme získali jak razítko, tak i vuřta s chlebem. oheň už plápolal a tak jsme měli i teplý oběd. Dospěláci se svalili do trávy, těhotné do brázdy a děti dobíjeli energii honičkou. Dost povalování a hurá dále. No hurá, začal nás doprovázet krásný černý mrak. Ještě u střelnice nás nechal být, ale vstupem na hráz Jaroměřského rybníka nás zdatně začal smáčet. Někteří jedinci nasadili rychlé tempo a spěchali do cíle. Ostatní si užívali deště a zkoušeli vylomeniny, jako houpání na větvích, skákání do louží atd. Do cíle nás doprovodilo ještě krupobití a před cílem se mrak ztratil a bylo po dešti. V cíli jsme odevzdali své zmáchané papíry a dostali jsme suché účastnické listy. Rozloučili jsme se a odešli jsme každý směr domov a sucho. Ani nevím, jestli někdo onemocněl, ale na schůzku Bimbrlat dorazili všichni.
Ahoj.
Už tu byla sháňka po fotkách ze společné akce Bimbrlat a Baskeťáků (B+B)
Tak tedy tady je odkaz.
BOJ O HLAVOLAM
Kutná Hora
18. – 20.4.2008
Boj o hlavolam očima Mišky Plechovky
V pátek 18.4.2008 jsme se sešli na vlakovém nádraží. V 16 hodin jsme auty odjížděli do Kutné Hory. Já jsem ještě na nádraží dostala pytel na zvracení a v tom pytli jsem jela celou dobu autem.
Až jsme zastavili, byla před námi škola a za námi chrám sv. Barbory. Ve škole nás ubytovali v tělocvičně. Ubydleli jsme se a něco snědli. asi za hodinu byl nástup, kde nás rozdělili do skupinek. Každá skupinka si musela vymyslet název a pokřik. My měli název Plíny z hlíny.
Po rozdělení jsme měli možnost zúčastnit se Vontské rady.Bylo to tajemné. Následně jsme museli dělat plakáty a řeči na volbu velkého Vonta. Ještě večer jsme své kandidáty velice propagovali a naši propagaci hodnotili Rychlé Šípy a Bratrstvo kočičí pracky.
Další den ráno jsme běhali okruh Stínadly a řešili šifry. Po obědě nás zavedli do parku, kde byli na stromech, zdích …. nalepené lístky ginga a v nich kódy, z kterých nám pak vyšla zpráva.
Pak jsme dostali mapky a podle křížků v mapě jsme hledali slova a podle nich jsme měli utvořit hesla, aby nám kostelník řekl něco o Rychlých Šípech. Kostelník nám, ale jenom řekl, že máme jít do školy na večeři.
Úplně večer kolem 20,30 hodiny začal hon na Široka. Trval asi do 22 hodin. Běhali jsme ve tmě po Stínadlech a honili Široka a nás zase honili Vontové a brali nám životy.Po skončení honu na Široka jsme měli zakončení na Vontské radě a dozvěděli jsme se, že velkým Vontem byla zvolena Kikina.
V neděli ráno bylo celkové vyhlášení. Náš oddíl Bimbrlata jsme se ještě šli kouknout do chrámu sv. Barbory.
Cestou domu měla mít posádka jednoho auta ještě jeden tajný výlet do Hypernovy na palačinky, jenže další dvě auta se přidala a tak jsme měli ještě palačinkové zakončení v Ráji palačinek.
Byl to moc hezký víkend.
Boj o hlavolam očima Vojty Plechovky
V pátek 18.4.2008 v 16 hod jsme vyjížděli do Kutné Hory. Jeli Vojta Pl., Verča, Anička, Vojta Z.,Martin J.,Sabča, Míša, Dominik, Tomík Bára, Zdeňka a Ivoš.
Dorazili jsme v 18 hod. Ubytovali jsme se a pak bylo rozdělení do družinek.Každý (skoro každý( byl v jiné skupině. Nejdřív byla Vontská rada. Pak byla v sobotu první hra, kde jsme hledali klubovnu Rezatých klíčů (na každém stanovišti byla nějaká šifra). Pak jsme šli do kostela sv. Marie, kde se odehrála scénka. Pak jsme šli hrát hru (hledání lístků Ginga , kde na každém listu bylo slovo, které jsme si museli zapamatovat a přepsat na papír.) Asi po další hodině byla scénka Rychlých Šípů a pak jsme dostali mapu, kde byly označené body a tam jsme měli hledat napsaná slova. Mezitím nás také honili Vontové.
Po večeři asi ve 20 hod byl velký hon na Široka. Asi ve 21,30 jsme skončili. V neděli bylo v 10 hod vyhlášení. Pak jsme se ještě podívali chrámu sv. Barbory a jeli domů. Tedy skoro domů, kdyby Lukáš Z. neodbočil do Hypernovy na palačinky. Pak jsme opravdu jeli domů.
Boj o hlavolam očima Sabči
Sešli jsme se na vlakovém nádraží, posedali do aut a odjeli do Kutné Hory. Když jsme všichni vystoupili z aut, tak jsme se ubytovali v místní škole. Spali jsme v tělocvičně. Večer jsme se rozdělili do skupinek. V kapli Božích těl jsme šli na radu Vontů. Pak jsme se vrátili do školy a dostali jsme za úkol obhajovat svého kandidáta na velkého Vonta. Druhý den jsme po Kutné Hoře hledali klubovnu Rezavých klíčů. Pak jsme hledali listy Ginga. Taky jsme hledali indicie a na konec jsme honili Široka. V neděli bylo vyhlášení a odjezd domů.
Boj o hlavolam očima Báry
Byli jsme v Kutné Hoře, mohli jsme jet vlakem, ale protože by to trvalo dlouho a moc by jsme přestupovali, tak jsme jeli auty. Dovezli nás, Danča, Ivo a Lukáš baskěťák.Byli tam různé soutěže, ale ještě předtím nás rozdělili do družstev. Já jsem byla s Mamčou, Míšou a Hermionou a ještě s Vojtou Zajíčkem. A potom byla první scénka o Rychlých Šípech. A pak jsme začali hrát o hlavolam.A potom jsme viděli Vontskou radu a pak jsme začali hledat Široka na kartičkách a to jsme měnili za životy. A druhý den jsme šli a ještě jsme dostali životy a mapa a potom jsme vyrazili na hru. Chytali nás Vontové a když nás chytli tak jsme jim museli odevzdat život. A po obědě jsme hráli to samé, ale jsme si vylosovali kartičku a my jsme měli 3 a když nás Vontové chytili a měli třeba 5, tak jsme jim museli dát život a když měl menší, tak musel dát život on nám. A potom jsme měli noční hru. A poslední den, kdy bylo hodnocení, tak jsme byli skoro, skoro poslední. No a potom si pro nás přijeli zase Lukáš baskeťák, Lukáš D. a Ivo. Naložili jsme se do aut a ještě předtím jsme byli na suvenýrech a ve chrámu sv. Barbory a potom jsme jeli domů. Cestou se Baskěťák odpojil a jel na palačinky a tak jsme jeli všichni. Po palačinkách jsme opravdu už jeli domu.
Boj o halvolam očima Mamči
V pátek jsme se sešli na nádraží, rozdělili se do aut a rozjeli jsme se směr Kutná Hora. Po cestě jsme se zastavili (potřebovali jsme na WC) v jedné restauraci na Kačině, ale byla tam nepříjemná paní, která na nás koukala, jako by nikdy neviděla člověka, který potřebuje na záchod. Málem po nás chtěla i zaplatit spotřebovaný toaleťák. Potom už to bylo jenom kousek do kutné hory. Škola byla moc hezká a stála přímo naproti chrámu Svaté Barbory. Ubytovali jsme se v tělocvičně společně s asi 40 dalšími dětmi. Když přijeli ostatní oddíly, rozdělili jsme se do 5 nebo 4 členných družstev. Noa pak už začal boj. Nejprve jsme se podívali na scénku Rychlých Šípů a šli na sněm Vontů, pak jsme si měli vymyslet jména a pokřiky. My jsme byli Kominíci a pokřik byl takhle:“ Kominíci jsou ty nej, všechno zvládnou jedna dvě“. Přidělili nám jednoho adepta na velkého Vonta a tomu jsme museli udělat reklamu Když jsme skončili, tak už jsme byli hodně unaveni, ale to jsme netušili, co nás čeká zítra.
Budíček byl v 7 hodin, k snídani byl chleba s marmeládou nebo s pomazánkou a čaj. Hned potom jsme se vydali ven a shlédli další scénku. Po scénce jsme se vydali hledat klubovnu Rezatých klíčů. Po cestě jsme se stavovali po různých památkách Kutné Hory a luštili tam šifry. Po nalezení Rezavých klíčů byla další scénka a pak jsme zachraňovali psa Bublinu, kterou Rychlé Šípy zapomněli a zajali ho Vontové. Mezitím jsme také luštili hlavolamy.
K obědu byla nudlová polévka a guláš s knedlíkem. Po obědě byl chviličku klid. A následovala další scénka, tentokrát o Gingu a byla další soutěž, hledat zelené lístečky se slovy a čísly a spojit z toho text. Pěkně nás z toho bolely nohy. Za odměnu jsme dostali ke svačině perník a byla další soutěž, která opět začala scénkou Rychlých Šípů, tentokrát u kostela sv. Jakuba. Hledali jsem po Kutné Hoře indicie, abychom poznali různá slova a ty pak museli říct kostelníkovi.
Pak byla večeře, nudle buď na sladko nebo na slano. No a po večeři začal hon na Široka. Po tmě jsme běhali a chodili po městě a hledali Široka, ale mohli nás chytat Vontové a brát nám životy. Široka z našeho oddílu chytil jenom brácha Lukáš. Ale i ostatní mají různé zážitky, například já s Aničkou a Míšou jdeme takhle po městě a hledáme Široka a najednou na nás někdo vybafne z auta a my jsme vyjekly, div jsme se nepočůraly.
Když skončila soutěž, vydali jsme se na volbu velkého Vonta . Velkým Vontem se stala Kikina. Po volbě jsme se vydali na takovou terasu, tam jsme se všichni chytli křížem za ruce a vyslal se stisk přátelství, ale nějak zkrachoval.
No a to už jsme sotva stáli na nohách. Usnuli jsme skoro oblečeni. Na a tak jsme spinkali a spinkali, ale moc jsme se nevyspinkali, museli jsme brzy vstávat, sbalili jsme si a v 10 hodin bylo slavnostní vyhlášení.
Moc jsme si to užili a doufám, že se tam zase někdy podíváme. Jo a ještě než jsme odjeli, tak jsme se podívali do chrámu Svaté Barbory a do suvenýrů!!
Po cestě jsme se ještě zastavili na palačinkách v Ráji palačinek . Mňam mňam mňam.
Boj o hlavolam očima Vojty Zajdy:
V pátek 18.4.2008 jsme s oddílem Bimbrlat vyjeli na akci boj o hlavolam .Vezli nás tam Ivoš ,Lukáš a Danča .Přijeli jsme o půl šesté a začali jsme se ubytovávat .V šest hodin byla Vontská rada .V 11:00 byla večerka .Ráno v sobotu 19.4.2008 byla ranní hygiena potom byla snídaně pak jsme hledali klubovnu rezavých klíčů .Potom jsme zachranovali Bublinu a dělali hlavolami když jsme to dodělali tak jsme šli na oběd .Po obědě jsme měli asi hodinu volna. Potom se šla hrát zase hra. Po té hře byla ještě jedna hra. Potom byla večeře a po ní večerní hra. Spát se šlo hodně pozdě. Ráno bylo jako obvykle. Po snídani byl úklid a balení. Potom bylo vyhlášení výsledků. Po ukončení jsme šli do chrámu sv. Barbory.Suvenýry následovaly hned potom. Pak si pro nás přijel zase odvoz. Lukáš vymyslel, že pojedem na palačinky do hypernovy. Pochutnali jsme si na nich a jelo se domů.
ZAJDA
A zde je fotogalerie z akce
Organizátoři akce „Boj o hlavolam“ v Kutné Hoře, které jsme zúčastnili vloni na jaře, přidali na své stránky fotky z tého hry. Kdo byste si chtěl tento víkend připomenout, tak se podívejte SEM.
Zelená stezka – Zlatý list – Jaroměř 5.4.2008
První dubnovou sobotu jsme zúčastnili místního kola přírodovědné soutěže Zelená stezka – Zlatý list v Jaroměři, kterou pořádal ČSOP Puštíci Jaroměř.
Zápis o akci nám dodal Vojta Plechovka. (obsahově ani gramaticky neupraveno)
Zde jsou FOTKY.
Zelená stazka – Zlatý list
Ve 08:45 jsme se sešli u lékárny. Pak jsme šli do klubovny Puštíků a tam jsme se rozdělili do skupinek jako: Já Vojta z Dominykem a jmenovali jsme se TV Produkt a.s., Bára (Kábrtová) s lenďou byli to mumímci, Kuba a Tomík žabáci, Anežka a (němá) Sabča žábi, Anička a Míša a taky Lukáš V. Mloci.
Pak jsme teda vyrazili. A pak se kolem 12:30 vrátila poslední skupinka. Bylo jenom 10 stanovišť. U nás jsme byli nejlepší já vojta a Dominyk, byli jsme 1. Anička a Míša a Lukáš V. byli 2. Anežka a Sabča byli 3. Bára a Lenďa byli 3. Tomáš a Kuba byli taky 3.
Pak si každý vybral cenu a Hůůůůráááá se chlubit domů.
Vojta
Tady najdete fotografie z těchto akcí:
Výprava za ptačími hnízdy: http://pistahufnagl.rajce.idnes.cz/Vyprava_za_ptacimi_hnizdy/
Karneval oddílů: http://pistahufnagl.rajce.idnes.cz/Karneval/
Výprava za ptačími hnízdy
Dne 26.1.2008 jsme se ráno sešli v Růžovce. Předem jsme věděli, že nás nebude moc, jelikož kluci Baskeťáci měli zápasy. Ale i přes to se nás sešlo dost ( 12 dětí a 4 dospěláci). Cíl výpravy byl jasný. Hledání ptačích hnízd kolem Jaroměřského rybníka.
Pátrací expedice byla vyzbrojena foťáky, dalekohledy, pracáky a psacími potřebami. Hned úvodem jsem navštívili ochranáře ze Stanice pro zraněné a handicapované živočichy. David Číp se nás ochotně ujal a provedl nás stanicí. Závěrem jsme ho vyzpovídali na téma ptačí hnízda, poděkovali, přispěli finančně na provoz stanice a pádili do terénu.
Počasí bylo studené a větrné, ale tak to v lednu má být. Cestou byla vyhlášena soutěž o co nejvíce nalezených ptačích hnízd. Pokud se nepletu, tak nejvíce hnízdobystrá byla Anička.
Celkem jsme našli 15 hnízd. Ani v jednom případě jsme nepotkali majitele. Našli jsme hnízda na stromech, ale i uvnitř stromu a ve křoví.
Cestou se někteří odvážlivci pokoušeli vstoupit na polozamrzlý rybník, ale vše skončilo bez úrazu a namočení. Zahráli jsme si také hru na sbírání čísel a oblíbenou Evoluci.
Vyfoukáni a vyhladověni, jsme se kolem 12 hodiny vrátili zpět na parkoviště a rozešli jsme se do svých lidských hnízd.
Poznatky o ptačích hnízdech:
1. Ptačí hnízda můžeme najít – v korunách stromů
– na komínech
– na zemi
– v křoví
– ve stromech
– ve skalách
2. Ledňáček říční si staví hnízdo u vody ve skalních otvorech. U vchodu má odplavovací kanálek, do kterého vykonávají svoji potřebu. Při příletu dospělého jedince je kanálek vyčištěn.
3. Sovy hnízdí na zemi, proto se při naleznutí hnízda na zemi nesnažíme dávat hnízdo do výšin.
4. Vlašťovky si svá hnízda staví na zdech domů, pod okapy…
5. Potápka si staví hnízdo i na vodě, proto se mu říká plovoucí.
6. Straka si staví hnízdo se stříškou.
7. Čápi si staví hnízda na komínech. Jejich váha je i přes 100 kg.
8. Bažant si staví hnízdo v poli vyhrabanou jamkou.
9. Rákosník si staví hnízdo zavěšené na stéblech rákosu. Je plné s jedním otvorem.
10. Hnízda jsou stavěna z větviček, hlíny, stébel obilí, lidských odpadků (provázky, igelity, papíry..), chlupů a jsou zpevněny sliny.
LEDOVÁ PRAHA 2008
Fotky od Plechovek
Fotky od Dáši
1. den – pátek
Tak máme za sebou 1. den výletu v Praze. Některé děti už spí a ostatní sledují na DVD film Maharal, takže o poslední díl seriálu nepřijdou. Do Prahy jsme dojeli v pořádku, klubovnu jsme našli vbrzky, je to tu trošku menší, ale vešli jsme se.
Po ubytování a baště jsme se šli projít na Vítkov a na Žižkovský památník, odkud je nádherný výhled na Prahu, odtud pod Žižkovský vysílač, nakoupili jsme zásoby, stavili se na klubovně pro baťůžky a vyrazili do Libeznic do Divadla kouzel. Vešli jsme se hned do druhého autobusu a kupodivu vyhráli sedadla v 1. a 2. řadě.
Vojta Zajda si zkusil i na pódiu zakouzlit a už nás čekala cesta zpět. Důvtipem vedoucích jsme šli o jednu zastávku zpět, takže jsme nemuseli čekat na autobus s ostatními 250 účastníky představení. Svezli jsme se metrem i tramvají, na klubovně opět doplnili zásoby a o pak už jsme opět na začátku zápisu z 1. dne.
2. den – sobota
Ráno jsme tramvajemi vyjeli na Pražský hrad a vydali se na hru Cesta pražského hradu. Někteří pomáhali
králi podruhé v roli jiných pomocníků, ostatní poprvé. Všichni svůj úkol splnili a dostali jsme úkol poslední: najít na celém pražském hradě sedm klíčů, které nám posloužili k otevření královské korunovační komnaty. Po hledání jsme nakonec všechny klíče našli a bylo vyhráno. Výsledek uvidíte až doma.
Všechno se trochu protáhlo a tak jsme ze Starého pražského hradu odcházeli až před druhou hodinou.
Prošli jsme hradem do muzea miniatur, kde jsme obdivovali třeba vlakovou soupravu na vlasu, knihu vyditelnou jen pod mikropokem, vlak v oušku jehly, labutí jezero v zrnku máku, W.A.Mozart v jádru jablka, celý otčenáš napsaný na vlasu atd.
Odtud jsme prošli Nerudovou ulicí na Karlův most a Staroměstské náměstí. Tam byl na půl hodiny rozchod, ale památky nepamátky sešli jsme se všichni u stánku s párky v rohlíku. Těsně před pochodem apoštolů prošel náměstím maškarní průvod.
Poté jsme šli do muzea voskových figurín – dle mého názoru nic moc a určitě za to sami nevyhazujte peníze. Pak jsme ještě okoukli Uhelný trh, zašli se podívat na Betlémské náměstí na antikvariát ze kterého ukradli knihu „Via lucis“ a šli na metro na Národní třídu.
Protože jsme si metra ještě dost neužili projeli jsme se až na Vyšehrad, okoukli rozsvícenou Prahu, metrem a tramvají zpátky teď zaléváme do ešusů nudlové polévky.
3. den
Dnes jsme byli v Mořském světě v Holešovicích na výstavišti a ten vám naopak můžeme oproti voskovým figurínám vřele doporučit. Je to tam bomba. Prošli jsme si park Juldy Fuldy – (jak on se teď vlastně jmenuje??), najedli se na klubovně a před hlavním nádražím ještě provětrali nádherné dětské hřiště. Cesta vlakem utekla jak kdybychom letěli letadlem. Tak zase příště. Vlastně ve středu na schůzce na viděnou.