Sobota s oddílem – 20.11.2010
Noci začínají být čím dál tím delší a to byl pravý čas, jak takovou brzkou odpolední tmu strávit se svým oddílem.
Sešli jsme se v sobotu v 15 hodin na klubovně na deskové hry. Po vydovádění mozkových buněk ( u většiny her se musí přemýšlet) jsme kolem půl sedmé vyrazli ke vstupu do podzemní části Pevnosti Josefov, kde už nás čekal Ivoš s připravenou hrou.
Chodbami jsme došli až do jedné prachárny, na které je namalována fosforem noční silueta Josefova a kam prý každý správný josefovský kluk musel dojít sám potmě a tam se na zeď podepsat. Fosfor už po osvětlení bleskem moc nesvítil a tak jsme alespoň hledali nejstarší nápis na zdi.
Poté jsme se rozdělili do čtyřech skupinek po třech začala podzemní hra. V chodbách bylo rozseto 10 balíčků karet na prší. Jednotlivé týmy karty hledaly a sbírali tak, aby neměly více než 2 stejné u sebe. Když se jim podařilo zkompletovat balíček celý, mohli ho uschovat do kapsy.
Skupinky mohli mezi sebou bojovat a to tak, že se vyzvaly na souboj, vzájemně si vytáhly jednu kartu ze soupeřova balíčku a vyhrál ten, kdo vytáhl vyšší kartu, kterou si ponechal.
Po hodině byla hra ukončena. Jeden tým zkompletoval 2 balíčky karet, ostatní po jednom.
Poté jsme si prošli část chodeb potmě (t.j. úplně bez světel) tak, jak v nich chodili vojáci, když v podzemí sloužili.
Zbýval ještě čas, abychom se dozvěděli něco o historii pevnosti a pak už hurá na vzduch, kde na nás čekali rozespalí rodiče.
Pašerácká výprava
Ve středu 27.11.2010 jsme se všichni sešli na nádraží.Když jsme se konečně po dlouhé a náročné cestě dostali na chatu vybalili jsme si a hráli jsme deskové hry.Kolem 23:30 k nám dorazili poslední účastníci a to Veruslava s Aničkou.Poté jsme šli spát.Druhý den jsme hráli hry Chyť si svého komplice,Pašování do altánu a hledali jsme lup podle tonu píšťalky a také jsme šli na menší výlet za keškama.
V pátek jsme přenášeli lup,hráli jsme rozhodující kolo ve hře pašování do altánu,mini lacross se špunty a pašovali jsme peníze v půlkách.V sobotu jsme přenášeli kody drahokamů a na výletě jsme hráli kolíčkovanou,skládali jsme puzzle a při štafetovém běhu se nám vysmál čínský bůh smíchu Thej-ču Zuchu-chen cha Oroťo.Večer jsme četlo dopis matky do lochu.
Každý den jsme měli výborná jídla ve kterých někteří dostali propašovaného dinosaura.
Výpravu jsme si moc užili.
Zapsala: Sabča
FOTKY Z PODZIMEK V JANOVIČKÁCH
2.-.3.10. Záchrana studánky u Vestce. –
Čištění studánky
Sešli jsme se kolem 18:00 hodin na klubovně. Každý přinesl nějakou dobrotu na večer a Terka to završila 5-ti kily nutely. Začali jsme hrát různé deskové hry a nekteří hráli v chýši volejbal v sedě s živou sítí (viz fotky). Došlo také na tancování u gramofonu. Mezitím Ivoš také zjistil že jsme v basketu postoupili do finále. Kolem 23:30 hodin jsme ulehli do spacáků a čerpali jsme síly na další den. Ráno jsme 7:30 hodin vstávali, nasnídali jsme se, zaplácali jsme se nutelou a šli si připravit kola na odjezd, protože v 9:00 hodin byl u Penny marketu sraz pro ostatní. Všichni jsme jeli na kole jen Ivoš musel jet s Lízou autem, protože vezl materiál. Na kolech nás jelo kolem 20-ti. Vznikl dlouhý cyklistický had, který se krásnou cestou dostal až ke studánce v Zaloňově. Zde na nás už čekal Ivoš s Lízou a materiálem. Rozdělili jsem se na pracovní skupiny. A vrhli jsme se do práce, někdo vyráběl stříšku, čistil koryto od toku studánky, vyráběl přehrady, sbíral kameny na hráz a zbytek čistil okolí studánky v lese. Vše probíhalo v pořádku s elánem a humorem. Ke svačině jsme byli odměněny banánem a z toho vznikl nápad založit vedle studánky banánovník. Dáše se podařilo najít u studánky žábu a tak se zkoušelo jestli to není zakletý princ. Nebyl :). Sabča s Verčou se neustále snažily vyčistit dno studánky což nebyl jednoduchý úkol ale našlo se dost radilů a pomocníků a proto se dílo zdařilo. Když bylo vše udělánu šli jsme si všichni upéct buřty do bývalého lomu. Pomalu nám docházel chleba tak došlo i na vánočku. Z dobrým pocitem dobře odvedené práce jsme se všichni s plným břichem u studánky vyfotili a pak na kolech vrátlili zpátky do Jaroměře. Cestu jsme pozměnili podle rady Aničky a za doprovodu docela velkého větru jsme dorazili do Jaroměře. Anička s Anežkou se s námi rozloučili během cesty a další se různě odpojovali již v Jaroměři. Zbytek dojel až na klubovnu kde jsme si ještě popovídali, doklidili, vzali si své věci a jeli domů. Já s Míšou jsme ještě vytřeli chodby a klubovnu a odjeli také. Doufám že se akce všem líbila aspon já jsem byla spokojená. Děkujeme všem hlavně široké veřejnosti 🙂 (Dáše, Janě, Pavle, Elišce, Aničce…) a velkému počtu Bimbrlat. Vše si můžete prohlédnout na fotkách.
Zapsala : Míša
Diktovala : Zdéna
Slavnoství otevření nové klubovny 28.9.2010
.jpg)
Více jak měsíc každodenní práce za pomoci dětí a rodičů a s přispěním Královéhradeckého kraje, Sdružení mladých ochránců přírody a Města
Jaroměř nás dovedlo ke dni, kdy jsme mohli slavnostně otevřít naší novou klubovnu.
K naší radosti se nás v průběhu odpoledne sešlo více jak 50. Po tradičním přestřižení pásky a přípitku s domácím moštem jsme shlédli vystoupení nejmladších Bimbrlat. Pak už následovala prohlídka všech prostor klubovny; raut, který všechna Bimbrlata doma připravila, prohlížení fotografií s nedávné i dávné historie oddílu a naší organizace, premiéra fotografií a videa z letošního tábora promítaná na plátno.
V průběhu nám táborníci předvedli jednu z táborových divadelních scének a poté si zájemci ozkoušeli deskové hry z naší sbírky.
Nálada byla příjemná a tak jsme chtě nechtě museli o půl šesté poprosit rodiče zda by nám již neumožnili jít domů se převléknout, protože se v průběhu akce domluvil večerní basketbal dospěláků.
Ještě jednou moc děkujeme všem co pomohli, poradili, přispěli a věříme, že nám klubovna bude dlouho sloužit.
Podzimní vandr – Jestřebí hory, tentokrát z druhé strany
17. – 19. 9.
Tak jsme se zase sešli – všechny Plechovky včetně Lízy, Mamča, Anička, Anežka a Bohouš. Bylo to v pátek 17.10.2010 a s dobrou náladou jsme vyrazili vlakem směr Teplice nad Metují.Počasí nám celý víkend neuvěřitelně přálo, jen ty noci už byly chladné (+4 stupně). Cestou do skal se k nám přidalo černé kotě, které s námi přespalo do druhého dne. Pojmenovali jsme ho Vandra. Líza ho řádně umyla (oblízala) a rozdělila se o granule. První noc jsme spali u skalního hradu Skály. Večer sice silně foukal vítr, ale i přesto jsme zvládli rozdělat oheň. Nebylo to na 1 zápalku, ale na 1 svíčku. Ráno jsme posnídali a zjistili, že na 8 lidí máme pouze 3 lžíce, zabalili a vyrazili. Cestu a směr nám hlídal Ivoš. Našli jsme naší 100 kešku a pod hradem jsme dali do péče kotě Vandru místnímu zemědělci. Ten nám, ale musel slíbit, že se o ní bude starat a neublíží jí. Tak jsme putovali dál, přes rozhlednu, kde byla další keška a kde si Míša s Vojtou, pro nás dole stojící, legračně vyměňovali názory, až do Stárkova. Zde jsme se uvelebili v restauračce, obhlídli WC, kde hrála muzika, snědli polévku, vypili čaj ( měli zde krásné hrníčky s namalovaným louhujícím se sáčkem čaje, který se Mamča snažila vyndat) a po malém „poledním klidu“ se zmrzlinou v ruce pokračovali dále. Přes hory a doly, lesy, strže atd. jsme došli na loučku, kde byly válce slámy. To hned využila Míša a začala dělat salta. Bohouš to sice také zkoušel, ale hra na babu byla bezpečnější. Pokračovali jsme dále, jelikož jsme chtěli najít další kešky. To se nám , ale až tak moc nezadařilo. Došli jsme již unavení na bývalý tábor Polní kovárna. Zde se nám to moc líbilo a po menší šiškové válce jsme se utábořili. Rozdělali oheň, najedli se a šli zkusit štěstí na další kešku. Štěstí nám přálo, kešku jsme nalezli a dokonce jsme potkali i geopřátele s geopsem.Chvíli jsme si povídali a pak se rozešli. Dodali nám ještě energii a nežli padla tma, většina z nás šla hledat provázkový strom, kde byla pro nás v ten den poslední keška. Ivoš nám sice nevěřil, protože jsme odešli jiným směrem, než-li jsme měli, ale našli jsme. Po návratu proběhla celtová módní přehlídka a pak jsme se už uložili do spacáků. Nikomu se nechtělo povídat pohádku, ale pozorovali jsme nebe a stromy a říkali jsme si, co vše vidíme. Uznávám, že někteří mají dost velkou fantazii. Ráno jsme pomalu rozmrzali u ohně, posnídali, zabalili a hurá do kopečka na nádraží. Kopeček nebyl kopeček, ale pořádný kopec. Na vrcholu byla odměna v podobě bunkrů. Zde jsem zjistila, že Vojta cestou ztratil klobouk a šla jsem ho hledat. Neúspěšně, asi si ho vzal houbař. Ostatní si zatím odpočinuli. Trochu zdlouhavou cestou, za trhání ostružin, jsme došli do Rtyně v Podkrkonoší . Dojedli poslední zásoby a rychlíkem odjeli do Jaroměře. Ve vlaku jsme se ještě pobavili a pak se rozloučili a šli do svých domečků. Celkem jsme ušli asi 26 km. Kromě Ivoše jsme všichni vandr přežili ve zdraví. Tak zase příště ahojda.
Zapsala Zdéna
Fotečky z nové klubovny a jak tam pracujeme jsou zde:
http://pistahufnagl.rajce.idnes.cz/Nova_klubovna/
Závěrečná výprava na kolech 15.6.2010
V 17:30 jsme se sešli u Lidlu (Dominik,Vojta Pl.,Bohouš, Filip,Semínko,Vojta Hr,Marek, Anežka, Anička, Mamča, Míša, Terka, Ivoš a Zdéna.Vyjeli jsme na kolech asi za čvrt hodiny. Jeli jsme do Velichovek k Plechovkám na chatu. Cesta byla v pohodě. Když jsme dorazili na chatu tak jsme si začali vybalovat. Spali jsme pod velikým stanem. Po vybalování jsme hráli basket, fotbal, houpali jsme se atd… .Když jsme doblbli tak jsme šli hrát před chatu (na cestu před zahradou) hru. Rozdělili jsme se na kluky a holky. V hře šlo o to že se měl dostat na druhou stranu vymezené dráhy. Ale cestou tě zastavil protihráč a ty jsis měl s nim dát kámen, nůžky, papír. Pak jsme se navečeřeli a pak hurá do HAJAN. Ještě než jsme usli tak nám dala Zdána úkol domyslet konec pohádky. Rozdělili jsme se na 4 skupinky. Jedna pohádka byla o Tlustém červeném svetru a druhá o Zlobivém tatínkovi. Tak jsme domyslili konec pohádek a šli spát. Ráno jak jinak tak jsme měli snídani. Po snídani jsme šli blbnout. A pak jsme mohli vyjet.
První zastávka byla v Hustířanech, protože Ivoš měl něco s kolem, tak si od Ládi (Ivošova kamaráda) půjčil kolo. A hurá na VřešŤák.
Dorazili jsme cca 13:00. Cestou jsme našli kešku. Na Vřeštáku si někteří koupili hamburger a zbytek krmil kachny. Za nějakou
chvíli jsme se domluvili že se vrátíme zpět na chatu.Cesta se zdála kratší, ale za to ve větším terénu. Cestou bylo hodně kopců které jsme museli někteří vyšlápnou. Když jsme dojeli do Velichovek tak tam se Vojtovi Pl rozbilo kolo a tak musel jet
na Zdénině a Zdéna na rozbitym. Ale nakonec jsme všichni dojeli v pořádku. Po výletě jsme si odpočinuli a Zdéna nám přečetla pohádky. A pak jsme se rozdělili na čtyři skupinky po třech a jedna skupinka byla Zdéna a Ivoš. A začali jsme hrát turnaj v přehazce, mezitím přijela Bohunka a Pavel. Pak jsme hráli matematický poker. Tato hra byla podobná hře Bingo. Pak jsme si dali večeři. Na večeři k nám přijela Sabča. Po večeři se zprovoznila čokoládová fontána. Ta všem velice chutnala. Pak jsme se rozdělili do skupinek ve kterých jsme vymýšleli pohádky a do jedné skupinky se přidala Sabča. V této hře byla potřeba znovu matematika, protože jsme skládali matematické příklady. Když se začlo stmívat tak jsme si šli sednout k ohni. U ohně jsme hráli různé hry ( např. Král opic; Klokan, skokan …). A pak už jen honem do postele. Ráno jsme se probudili, nasnídali a připravili k odjezdu domů. Ještě jsme si zahráli dvě hry ( Hledání příslovía na Charlese Chaplina). Pak už jsme mohli odjet. Jak cestou na do Velichovek tak i cestou zpátky do Jaroměře nás doprovázel Martin a Linda Hradečtí. Tak jsme vyrazili a bohužel bez Anežky (Anduly) která si při přehazce vymknula kotník. Cesta proběhla v pořádku. Někteří jsme zakončili výpravu výbornou zmrzlinou u Macha.
Napsal:Vojta Plechovka
Fotky jsou ZDE,
JESTŘEBÍ HORY 27.5.2010
Jarní vandr 2010
Jarní normální Vandr se trošičku změnil, sraz nebyl v pátek ale v sobotu na nádraží. Jeli jsme vlakem do Bohuslavic. Tam jsme vystoupili a šli do kopce. Na kopci jsme potkali pocestný který neuměli pozdravit ale Líze se líbili (byli to koně). Šli jsme dlouhou trasu až jsme dorazili na pocestný kteří byli naprosto cizí a my jsem je neznali (moji rodiče-rodina Hradeckých). Potom jsme šli dlouhou dobu do kopce kde Skunk urval Aničce něco z batohu. Po opravdu velkém kopci jsem našli keš. A na tom opravdu velkém kopci jsme se rozloučili s pocestnými a šli jsme sami. Šli jsme, šli jsme, šli jsme až jsme došli na krásné místečko plné pampelišek =D =D. Každý kdo tam s náma šel si udělal věneček (kromě Ivoše a Vojty protože ty šli napřed a ještě Skunka ten vyčníval). Na paloučku jsme strávili asi 45 minut.
A Ivoš mezitím s Vojtou připravili šipkovanou. Sice jsme šli neradi z místečka kde byla Anička královnou ale čekala nás šipkovaná. První úkol byl že jsme si měli vyměnit tkaničky. A poslední – museli jsme vzít jednoho člena a nést ho až k prvnímu příbytku. To bylo sado maso. Došli jsme do nějaké vesnice a tam na nás nečekal Ivoš ani Vojta ale Josef II. S ním si udělala fotku Božka protože Aničce sebral žezlo a královnou se tedy stala Boženka. Zatím volali nebo smskovali děti rodičům jaké je skóre v hokeji. Pak jsme našli úžasné místečko kde jsme měli piknik. Ale ještě předtím jsme měli opravdu posední úkol kde jsme měli najít Plechovky. (pozn.Ivoše – cestou jsme ještě byli v hospodě na langoších, na rozhledně na Žaltmanu a v Lotrandově sluji) Pak jsme šli do Malých Svatoňovic. A cestou jsme se stavili v kapličce a poslechli si jak Sabči strejda nemá rád když si někdo dá kafe. A pak nastal ten okamžik kdy Zdéna četla zprávu že jsem vyhráli. To bylo něco. Když jsme pak došli na nádraží tak nám před očima odjel vlak. A my jsem museli čekat 2 hodiny na nový. Ale my jsme se zabavili hopíkem. Pak když přijel vlak tak jsme nastoupili a dojeli až do Jaroměře kde jsme pak šli ke Zdeně. Tam nám udělala véču. Zahráli jsme si : Umí prase létat, Ubongo a pak jsme šli tancovat na taneční podložku. Aničce se nejvíc líbil: Asteroid , Sabuslavě: Omega a Božce: Happy. Prostě to bylo supér, bomba bezva kool(taky aby ne když jsme frikulýni). A pal Zdena rozehřála čokoládovou fontánu. Božce tak chutnala že když zjistila že má něco na ruce tak to oblízla ale bylo to nějak stvrdlý.
Pak ale zjistila že to bylo bahno. Pak jsme si ještě zahráli Ubongo a pak jsme šli do hajan. Ráno si pro nás jezdili rodiče a rozcházeli jsme se do svých domovů. Ale ještě jsme měli k snídani buchtu inspirovanou Míšou – Míša řezy. A to byl konec úžasného vandru který se nekonal 3 dny ale 2. A kde se nespalo venku v zimě ale doma v teple.
Tento vandr byl opravdu supéééééééér!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Napsala:Terka =D
Tajná výprava 7.5.2010
V sobotu 17.4. jsme se všichni sešli v 18.00 na vlakovém nádraží.Nastoupili jsme do vlaku a jeli
jsme směr Kuks.Protože si Filip špatně přečetl zvadlo myslel si že je to až v 20.00.Museli ho do Kuksu přivést rodiče.Zdena na něj čekala na nádraží a my jsme šli pátrat po Kešce vzdálené asi 700m.Keška byla ukryta pod pařezem a objevil jsem ji já.Když jsme ji našli vrátili jsme se zpět na nádraží kde už čekala Zdena s Filipem.Z nádraží jsme se museli dostat do Jaroměře.Šli jsme směr Kašov-Nová Amerika-Zaloňov.Cestou jsme krmili koně a malé kozičky a nasbírali jsme pár míčků z Nové Ameriky.Taky jsme hráli „káně letí“,povídali si a pozorovali přírodu jak se ukládá ke spánku.Zdena nás zavedla do starého lomu kde jsme si zahráli hru a našli studánku o kterou bychom mohli pečovat.Potom jsme se už jen blížili k Jaroměři ,to už byla tma.Poslední hra byla o čokoládová vajíčka,jako sladká tečka za Tajnou výpravou.U penny se od nás odpojila mamča a skunk,potom Božka,Terka a Vojta .
TAJNÁ VÝPRAVA BYLA SUPER!
Bohouš
V měsíci březnu jsme jednu schůzku věnovali plnění přírodovědné soutěže „Nech brouka žít“ , kterou pro školní a zájmové kolektivy uspořádala firma JABLOCOM.
Jak už nadpis článku vypovídá, naše účast byla úspěšná a kromě pěkného ocenění jsme získali do oddílu i velmi kvalitní mikroskop s LCD panelem, možností připojení na počítač, ukládat snímky na SD kartu a pod.
Věřím, že najdeme spoustu možností pro jeho využití a děkujeme moc firmě Jablocom za hezký dárek.
NESYTA 2010
O víkendu 12.-14. března jsme byli na jarní výpravě na Nesytě.
Nesyta
Pátek:
Když jsme jeli na Nesytu, vezli nás Plechovky, Voborníkovi, Knetlovi a p. Slabihoudková. Odjeli jsme v 17 hod a přijeli v 18hod. Ubytovali jsme se, kluci do jednoho pokoje a holky do druhého pokoje. Trvalo nám to asi půl hodiny. A pak byla večeře. Mohli jsme si vybrat mezi polévkou s chlebem a buřty. Celá výprava byla o hledačích pokladů od pravěku po budoucnost. Po večeři jsme byli seznámeni s tím, že jsme v pravěku a že se musíme mezi s sebou domlouvat pouze svojí pantomimickou řečí (např. dloubání v nose) a volali jsme se navzájem.Nejdříve svůj znak a pak znak někoho jiného.Po chvilce volna jsme jako pravěcí lidé hledat tikající poklad v temné chatě. Schoval se tikající budík, všude bylo zhasnuto a bylo slyšet jen tikání. Kdo ho první našel, vyhrál. Na závěr dne jsme si zahráli ještě nějaké deskovky a ve 22 hod jsme museli jít spát.
Sobota:
Budíček byl v 8 hod a šli jsme ven na rozcvičku. Pak byla snídaně. K snídani jsme měli zavináč (nejde o kyselé rybičky, ale o sladký závin) a čaj. Mohli jsme se dívat na Ovečku Shaun. A po hygieně následovala další hra. Už jsme nebyli v pravěku, ale v 50. až 80. letech a zkoušeli jsme hledat poklad pomocí buzoly a azimutu, prostě následoval azimuťák. Vylosovali jsme si dvojice a byly dvě trasy. Jeden šel první trasu a druhý druhou trasu. Chodili jsme s buzolou a zapisovali obrázky. Kdo nebyl zrovna na trase, tak pomáhal s obědem, který holky vařily.Kluci měli volno, ale pak umývali nádobí.Po azimuťáku a našlém sladkém pokladu byl oběd – guláš a pak polední klid. Po poledňáku jsme se dostali už do současnosti a ke geocasching. Koukli jsme na film o geocaschingu a vyrazili jsme podle navigace GPS hledat kešku, kterou jsme našli. Na zpáteční cestě někteří blázni ve zbytku sněhu váleli sudy . Než byla večeře, tak jsme se připravovali na geocaschingovou burzu. Vyráběli inzeráty na toto téma (Např. Hledám GPS , prodám rychloboty ….)A byla večeře – nudle na sladko nebo slano. Po slehnutí večeře a vystoupení dívčí skupiny „Slípky“ jsme si v družinkách zahráli Aktivity. Kluci přiipravili pohoštění – slepené piškoty s marmeládou nebo nutelou. Po aktivitách jsme šli na noční burzu inzerátů. Museli jsme co nejrychleji najít všechny inzeráty a utrhnou si jejich číslo. Inzeráty byly osvětleny svítícími kroužky, ale mohli jsme mít i baterku.Pak už nám nestačily síly a šli jsme spát.
Neděle:
Budíček , rozcvička a zase hygiena. K snídani byly poslední buchty, záviny…. A pak jsme si museli balit. Pak jsme zjistili, že jsme už ve vesmíru a zahráli jsme si hru na hledání souřadnic GPS. Měli jsme na hlavě číslo a museli jsme zjistit čísla ostatních tak, aby nás nikdo nepřečetl.Číslo na hlavě jsme si nesměli zakrývat rukama. Pak už bylo celkové vyhodnocení , dostali jsme ještě perník na cestu a jelo se domů. Domů nás vezli: Plechovky, paní Čvachtová, Dostálovi a Dörrovi. Konec
Po mírných vsuvkách do textu Zdénou zapsal Dominik
Zde je FOTO.
Tady máte dva obrázky ze sobotní výpravy. První je mapa trasy kudy jsme šli (6,4 km), druhý je výškové převýšení, které jsem cestou překonali.
Ledová Praha 2010 10.1.2010
PÁTEK:
V pátek ráno v 9.30 jsme se sešli na nádraží. Dlouho velmi dlouho jsme čekali na vlak,když vlak přijel tak všichni jsme šli uličkou mezi vlakame ,,směr Ivoš.‘‘Jeli jsme ve vagóně s kupéčky. Ve vlaku jsme byli celkem hluční. Asi půl hodiny před hlavním nádražím v Praze jsme si dali řízky. Míša ta obcházela kupé a škemrala řízky. Když jsme dojeli do Prahy tak na nádraží čekala babička Míši a Vojty aby si odvedla Lízu. Z nádraží jsme šli do klubovny, když jsme tam došli tak jsme vešli do malé chodby za chodbou byla velká kancelář a za kanceláří velká klubovna. Tam jsme si jenom položili batohy připravili jsme si batůžky s plavkami kapesné,ručník a atd. Nejdřív jsme byli na výstavě MERKUR kde byl model Prahy z papíru. No prostě nádhera pak jsme jeli do AQUAPALÁCE . Tam to bylo úžasný , bylo tam několik tobogánů trychtýř divoká řeka po jejímž proudu jsme se mohli dostat ven. Pak tam byl korálový dům, tam jsme se koupali s žraloky (byli ale v aquárium) Byly tam velké výřivky. Potkali jsme tam i pana Farského ale podpis jsme si vzít nemohli jelikož jsme neměli papír ani tužku. U velkého bazénu jsme šli Míša,Já,Dája Anička a Verča do písečné pláže. Když jsme chtěli jít z pláže tak jsme se museli osprchovat abychom nevlezli do bazénu od písku. Byli tam dvě sprchy, Verča zapla jednu a Míša zapla druhou Verča ji pak vypla. Ale Míše vypnout nešla. Tak jsme zavolali plavčíka a my jsme radši utekli. Když jsme šli do výřivky tak jsme viděli jak jdou na tu písečnou pláž ještě tři další.
Po aquaparku jsme jeli zpět na klubovnu. A tam jsme hupsli do spacáků a šli jsme spát.SOBOTA:
V sobotu ráno jsme vstali a k snídani byl makovec. Ivoš rozkázal že si máme připravit a že za chvíli budeme vycházet. Zbalili jsme si batoh a šli jsme. Jako první jsme šli do BOTANICKÉ ZAHRADY.
Jeli jsme krásnou tramvají. Do Botanické zahrady jsme šli kousek do kopce. Nejdřív jsme byli venku kde byla výstava ptačích krmítek. A teprve pak jsme šli do Botanické zahrady – FATA MORGANA. Byli tam tři výstavy v jedné bylo horko a v té druhé to bylo ještě horší. A ta třetí tam už byla lepší. Byli tam věci udělané z plastových láhví byl tam například hezký krokodýl. Po výstavě jsme šli na bobovou dráhou Ivoš nám koupil každému tři jízdy nejdřív to vypadalo dost nebezpečně ale nakonec to bylo docela dobrý. Když jsme šli z bobovky tak jsme čekali na autobus. Z autobusu jsme jeli na Malostranské náměstí. Kde jsme pak měli rozchod. Rozchod trval asi půl hodiny.Pak nás Ivoš zavedl do muzea strašidel. Bylo to opravdu strašidelné, stál tam chlap který vypadal jako socha ale byl živý. Bylo to vážně hrozný. Z muzea jsme šli na zastávku a autobusem jsme dojeli na místo kde se hledá keška. Kešku jsme našli ale nic na výměnu v ní nebylo. Tak jsme šli do obchodu nakoupit večeři. Když jsme nakoupili tak se Zdena zeptala kdo chce jít do obchodu ,,Vše za 35kč.‘‘ Přihlásilo se docela dost lidí. Tak jsme šli do metra. Chvíli nám zabralo hledání toho krámku. Měli jsme tam vyhlídnutou hezkou košilku na spaní. Se žirafou. Skoro všechny holky si je koupily. Byla tam žirafa v metru. Když jsme jeli zpátky do klubovny tak jsme měli žirafové hromadné foto. K večeři byla dobrá čínská nudlová polévka kterou Zdena uvařila v obchodě. Pak jsme šli spát.NEDĚLE:
V neděli jsme vstávali mnohem dřív než v sobotu. K snídani byly dobré buchty. Museli jsme si zbalit batohy a věci které budeme potřebovat tak ty jsme jsme si měli nechat na vrchu. V neděli jsme měli jít navštívit Národní muzeum. Šli jsme přes Václavák. V národním muzeum to bylo docela zajímá. Byla tam výstava jak vznikala planeta Země. Byl tam měřič zemětřesení. Bylo to tam vážně dobrý byla tam láva taková nepravá. Po výstavě jsme šli na hlavní nádraží tam jsme měli půl hodinový rozchod. Museli jsme pak čekat až se nám u vlaku ukáže nástupiště. Když jsme viděli nástupiště tak jsme šli za Ivošem. Byli jsme ve vlaku s kupéčky. Jako předtím jsme byli moc hluční možná že ještě víc jak minule. Když jsme přijeli na nádraží v Jaroměři, tady nás přivítali rodiče.SCHRNUTÍ:
LEDOVÁ PRAHA BYLA OPRAVDU DOBRÁ!!!!!!!!!!!!TERKA FOTKY Z PRAHY – – ještě čekáme na fotky od Vraťky
PTAČÍ HRAD 19.12.2010
Již potřinácté jsme se poslední předvánoční neděli sešli s batohy plnými lojových a zrnitých dobrot pro naše ptačí kamarády k výletu na hrad Rotenberk (Ptačí hrad) u Velichovek.
Počasí bylo více než luxusní. Sněhu akorát, teplota tak akorát ( asi -5°C), návštěvnost dobrá (23), oheň na vuřty hořel vysokým plamenem, ptáci nám zrní zobali skoro z ruky (!!!skoro!!!), hodně her (bezkontaktních – prý).
A i přes povolené ztráty jsme se vrátili všichni.
Fotečky jsou ZDE.
4. dílna – v sobotu 4.12.2010 ZDOBENÍ PERNÍČKŮ
Na poslední letošní dílničce se nás sešlo opět tak akorát, co klubovna zvládla pojmout.
Pod rukami dětí i dospěláků nabývaly doma napečené perníčky nových podob, my jsme připravovali vánoční čaj, cukrovou polevu různých barev.
To vše za doprovodu koled, které jsme si i občas zanotovali.
Se všemi co se našich podzimních dílen zúčastnili i s těmi co to nestihli, nebo se jim nechtělo, se rádi uvidíme na poslední letošní akci pro veřejnost : Výpravě na Ptačí hrad 19.12.
21.11.2010 Dílna: Adventní věnce a svícny
Tento den proběhla letošní již třetí výtvarná dílna, akce určená nejen pro naše členy, ale i pro širokou veřejnost.
Sešli jsme se opět v hojné účasti, naštěstí vždy přesně tak, kolik nás naše nová klubovna dokáže pojmout.
Vytvořené věnce na stůl i na dveře se všem účastníkům vydařily, jak můžete vidět z těchto fotografií.
Za 14 dní nás ještě čeká zdobení perníčků a poslední neděli před vánocemi nedělní vycházka na „Ptačí hrad“.
Přijdete i vy?
PLETENÍ Z PEDIGU
Na naší druhé podzimní dílničce se sešlo něco přes 20 účastníků, což bylo jen tak tak, abychom se do klubovny věšli.
Tentokrát jsme totiž nepoužívali drobné dárky a kamínky jako na minulé dílně, ale dlouhé šlahouny z dužiny lián – pedig.
Pod vedením Jany a Lenky z tohoto nenápadného materiálu pod našima rukama za chvíli vyrůstaly nádherné košíky, mísy, podnosy a v druhé polovině i ozdobné zvonečky a kytičky.
Jak vše probíhalo si můžete prohlédnout na fotkách.
Pokud by měl někdo z účastníků zájem, můžeme zajistit pedit za výhodné ceny.
DRÁTKOVÁNÍ
V neděli 17.10.2010 se uskutečnila jedna z letošních akcí pro veřejnost – „Začínáme drátkovat“
Sešlo se na 30 malých i velkých umělců, kteří pod vedením Jolany Novákové se naučili základní techniky drátkování.
Každý si vytvořil nějaký výrobek a našel inspiraci pro blížící se dlouhé zimní večery.
Atmosfera byla výborná a těšíme se již na další podobnou akci v listopadu: „Pletení z pedigu“.
HLEDÁNÍ JARA
V 9:00 jsme se my a široká veřejnost (Terčina mamka a Jirka ) sešli u nábytku Matouš.Vyrazili jsme směr Josefov a za mostem směrem k Poklasnému mlýnu.Hned jsme objevili orsej jarní.Jirka protože se vyzná v přírodě nám k tomu něco řekl a dále jsme objevili prvosenku jarní (dozvěděli jsme se že je i prvosenka vyšší).Pokračovali jsme dál a našli jsme jednu ze dvou kešek které jsme hledali místo ještěrek na které byla velká zima. Také jsme objevili přesličku ,blatouch a na lukách mezi Josefovem a Rychnovkem jsme našli další kešku ,která byla ukryta v keramickém ježkovi.
Po cestě na zpět se nám ukázala dymnivka a Vojte objevil také jednu vzácnou rostlinu.Všichni jsme se dozvěděli proč existují latinské názvy a proč se jmenuje ropucha Bufo bufo.
Rozešli jsme se u závor ale Semínko se s námi rozloučil již pod Josefovem. Myslím že jsme jaro našli!!!!
Sabča
V neděli 11.4.2010 jsme byli hledat jaro v údolí Metuje.
Z hledaných indicií se nám podařilo nalézt pouze prvosenku.