Ptačí hrad
23. 12. 2012
V 9 hodin jsme vyrazili autama směr Velichovky. Když všichni našli parkoviště u kostela, mohlo se vyrazit. Cestou jsme hráli různé hry (káně letí, evoluce, skákání do kopce ..). Když jsme k Ptačímu hradu došli, „pár“ jedinců zvolilo cestu zasněženým hradním příkopem. Někdo jel na igelitce, další na zadku a odvážlivci zkusili i kotrmelce (no, spíše jen jeden, pak to jelo samo dolů). Začali jsme rozvěšovat krmítka, zahráli jsme si hru o přenášení jídla, udělali oheň, opekli buřty, zaspívali koledu, která měla mnoho melodií a vydali se na cestu domů. Poslední hra na rozloučenou byla trojnožka, která byla velice záludná a vyhrát museli raději dva.Celou dobu nás doprovázelo sněžení a tak vánoční atmosféra byla dokonalá. Sešlo se nás 28 lidiček a to je bezva.
Doufám, že všichni byli spokojení a za rok s námi půjdou zase.
Fotky → misa-plechacova.rajce.idnes.cz/Ptaci_hrad_23.12.2012/
Míša
Vánoční schůzka
Když jsme se všichni sešli, usedli a začli ochutnávat cukroví ostatních byla nám představena nová fotokniha vytvořená Ivošem a Míšou.
Snad každý měl v hlavě přání, které napsal na kouzelný kolíček a připevnil na strom Přání. Všichni si zapálili svou lodičku (se svíčkou) a pustili ji na plavbu lavorem. Skoro všechny lodičky zůstali u sebe.
Najednou se na dvoře objevilo 7 prasátek a z toho jedno zlaté. Úkolem bylo se dostat ke zlatému prasátku, které rozdávalo své malé napodobeniny. Ale když chce někdo vidět zlaté prasátko, nesmí nic jíst. Takže zbytek prasátek nabízel všem jídlo, kdo si vzal → vypadl ze hry. Nakonec zlaté prasátko spatřilo 6 lidí.
Jelikož už se chýlil konec schůzky, přesunuli jsme se do chýše, zazpívali jsme si koledy a začli rozbalovat dárečky. Udělali jsme si fotku u stromečku a začli se rozprchávat domů.
Doufám, že byl každý spokojený a odnesl si domů nějakou vzpomínku na kamarády.
Foto → misa-plechacova.rajce.idnes.cz/Vanocni_schuzka_19.12.2012/
Míša
DRAKIÁDA a spaní na klubovně
V pátek v šest hodin jsme se všichni sešli na klubovně.Hráli jsme různé hry a potom všichni jednu velkou(od Novotných) něco jako aktivity.Byla super!!!Po hře jsme hlasovali, jakej film si pustíme,měli jsme se dívat na Na Vlásku ale nebyly repráky.Dívali jsme se alespoň na fotky z různých akcí.Docela jsme se při tom nasmáli.Po fotkách sme hráli mafii a šli spát.Ráno jsme stávali o půl deváté,dali si snídani- buchty od maminek a rozhodovali jsme se kam vyrazíme.Domluvili jsme se,že půjdeme k Poklasnýmu mlejnu.Šli jsme, ale cestou vůbec nezafoukal vítr.U Poklasného mlýna to už byli trochu slibné.Draci nám moc nelétali ,jen Báře jo.Sabča vyhrála cenu za nejhezčího draka a Báře drak nejvíc létal a taky to celé vyhrála.
DRAKIÁDA BYLA SUPER,jen si na příští rok objednáme vítr.
Pája
Fotky jsou zde → misa-plechacova.rajce.idnes.cz/Spani_na_klubovne_drakiada_17._-_18._11._2012/
Podzimní výprava do Stráže pod Ralskem
Fotky z výpravy jsou zde → http://misa-plechacova.rajce.idnes.cz/Podzimni_vyprava_-_Straz_pod_Ralskem_25.10._-_28.10._2012/
Podzimní výprava proběhla v období 25.-28.10.2012. Vyjeli jsme ve čtvrtek 25.10. dopoledne v 9:42 z Jaroměře. Pro naše štěstí byla výluka a mi jsem přesedali z vlaku do autobusu a zase obráceně. (Což se Míše líbilo). Do Stráže jsme dorazili kolem 13:25 hodiny a díky Míše jsme si prošli vetší část městečka. Poté, když jsme konečně našli žlutý dům s cedulí Inko mohli jsme se ubytovat. Spali jsme hnedle vedle infocentra. Když jsme se ubytovali, tak Anička s Bárou připravili hru. Byla to hra plná šifer. Když už všichni rozluštili šifry přišlo na řadu jídlo :-D. Tím myslím večeři. Po vydatné večeři přišly na řadu večerní hry. A potom večerka.
V pátek byl budíček, který byl doplněn (jako vždy) rozcvičkou, kterou si na starosti vzala Mamča. Potom (což po ránu bývá) snídaně. A potom to přišlo. Skoro celodenní výlet na Starý hamry a okolí, podrobněji Děvín a Stohánek. Míša, Mamča, Sabča a další po cestě udělali kupu podzimních fotek. Na každé zřícenině jsme si zahráli nějakou hru. Když jsme dorazili na zpět dali jsme si odpočinek a večeři. Večer jsme si zahráli deskové hry a člověčí pexeso. A když jsme se dostatečně vyblbli (což se nestalo, ale už byl čas) jsme šli spát.
Bára..
Když jsme v sobotu ráno vstali, zjistili jsme, že přes noc napadla troška sněhu. Přesto bylo venku hezky. Míša měla rozcvičku na téma zimních sportů. Po dobré snídani jsme hráli různé hry. Následoval oběd, po kterém jsme si připravili věci do bazénu a pak k němu vyrazili. Tam jsme se převlékli do plavek a šli plavat. Nejdříve jsme si přeplavali bazén z jedné strany na druhou a pak jsme si mohli hrát. Kdo chtěl, vzal si plovací desku a pásek. Z desek jsme si udělali most a začali jsme po něm běhat. Nakonec jsme ho zbourali a pak jsme si zase hráli. V bazénu jsme si to opravdu užili. Pak jsme se vrátili do klubovny. Odpoledne jsme ještě vyrazili na zámek Vantemberk. Bohužel není přístupný, tak jsme si prohlédli alespoň jeho okolí a došli se podívat ke kapli. Po návratu do klubovny jsme hráli nějaké hry. Po večeři jsme si zahráli ještě hru „Městečko Palermo“ a nakonec jsme po náročném dni šli spát.
Lukáš
Vandr
Přijeli jsme a asi tak 15 minut v lese jsme našli nádherné ubytování, bylo tam ohniště a dokonce i hořtice. Byl to hrad Levín, ale vypadal jako chalupa. Chtěli jsme se tam ubytovat, ale najednou BZZZZZZ a Míša křičí: SRŠNĚĚĚ! a najednou měla Anička hlavu v sršni (asi sršeň v hlavě) zamotala se jí tam do vlasů a píchla jí do hlavy. Taťka chtěl sršní hnízdo zničit, ale bylo tak velké, že se zničit nedalo. Taťka říkal, že už hodně dlouuuuho takový sršní hnízdo neviděl! O kus dál jsme se ubytovali a najednou Zdéna nemá vodítko a tak jsem s ní šla zpátky pro vodítko. Zbytek připravoval spaní a začala se vařit večeře. Já s taťkou měla gulášovou polévku a mamča nám dala buřty (recept: na ohni si připravíme vařící vodu a pak přidáme gulášovou polévku. Osmahneme dozlatova malý buřtík a poté dáme do polévky! ) Zdéna a Míša měly palačinky z domova se vším možným (např. s MEDEM). Mamča měla buřt na ohni. Líza granule a Anička čínskou polévku. Po večeři jsme si u ohně říkali historky o vandru a pak šli spát.
Ráno jsme se probudili a nasnídali. Měli jsme chleba s paštikou…… Po snídani jsme se začli balit a vyrazili jsme.. Přelézali jsme závoru a najednou pole. Za chvíli jel traktor s vozíkem a my ho stopovali.. Vůbec si nás nevšiml. Když jsem přešli pole, tak jsme uviděli rybník. U toho rybníka bylo bílé auto. Taťka ho chtěl vzít Adámkovi, ale bylo celé od bláta. Za rybníkem jsme u jednoho pána nabrali vodu ( měl psa) . Pak jsme šli na vodopády. Tam jsme se naobědvali a šli hledat hezké místo na spaní. Když jsme šli spát tak začlo pršet a přijel Ivoš s Vojtou.
Ráno jsme balili za mokra. Naštěstí to bylo poslední balení. Když jsme si zabalili tak jsme se šli do kostela najíst. Ale byl zavřený. A však vedle byl hřbitov a tam MÁRNICE! ( jo jedli jsme v ní). Po chvíli přestalo pršet a my jsme se vydali na hrad Pecka, po prohlídce jsme si dali ve zdejší hospodě česnečku a vydali se dál. Vyšli jsme vééééélikánskej kopec a už jsme shora viděli nádraží! Chvíli jsme čekali na vlak a pak hurá DOMŮ!
Napsala: Kačka
Úpravy : Míša
→ http://misa-plechacova.rajce.idnes.cz/Podzimni_vandr_-_Pecka_-_5._-_8._10._2012/
pistahufnagl.rajce.net/Zaverecna_vyprava_2012_od_Misi
pistahufnagl.rajce.net/23.6.2012_Zaverecna_vyprava_-_od_Dasi
Závěrečná výprava z Mostku na Zvíčinu Sraz jsme měli v pátek na vlakovém nádraží. Účast byla velká, kromě Aničky, Jeníka, Fildy a Martina byl celý oddíl a Klubík. Bylo nás hodně a vlak skoro malý, ale i tak se tam vešly i kola dalších cestujících. Do kempu jsme dorazili celkem rychle a stavění stanů bylo také v pohodě. Trochu jsme se lekli, že v nádrži není voda, ale voda se právě napouštěla, takže panika se nekonala. Povečeřeli jsme, popovídali, zahráli si hry a šli spát. V sobotu ráno nás vytáhlo ze stanů sluníčko. Udělala se snídaně, rozcvička ve vodě a hurá do lesa na hru. Hledali jsme různé obrázky a názvy topografických značek a skládali jsme je dohromady do dvojic a sad. Při hře se k nám připojilo krásné štěně Malina, které nechtělo poslechnout paničku a neustále se vracelo za Lízou. Nakonec panička zvítězila a štěně odvelila. My jsme po hře ještě šli hledat caschku, ale nezadařilo se a tak jsme opustili les a šli se před obědem vykoupat. Míša s Terkou zatím nakoupili zbytek potravin a uvařili společně se zbytkem velkých holek dobrý oběd. Po obědě jsme se svalili do stínu a chvíli odpočívali. Po načerpání sil, jsme si připravili batůžky se svačinou, pitím, pláštěnkou a hurá na Zvíčinu. Vojta s Dominikem a Kubou hlídali cestou na Zvíčinu caschky a zbytek putovali cestou necestou směr Zvíčina. Měli jsme štěstí na borůvky a maliny, takže se pořád někde sbíralo a mlsalo. Šíma, Honzík, Filip a Luky prozkoumávali cestou, co se dalo. V Horní Brusnici jsme se chvíli zdrželi a já jsem dostala krásnou borůvkovoluční kytku doprovázenou písní jako blahopřání ke svátku. Děkuji moc. Dáša nám řekla také něco o historii okolí. Za doprovodu folkových písní jsme prošli vesnicí a z plakátku jsme zjistili, že dnes bude v našem kempu od 19 hod. dětská diskotéka. To nás pobavilo a hnalo vpřed. Na konci vesnice jsme navštívili koňskou stáj a Sabča nás seznámila s tajemstvím, že kůň má každou nohu jinou (pravou, levou, přední a zadní), takto vzdělaní jsme doběhli za klukama, kteří už našli další caschku. Hurá. To už jsme také viděli kopec na Zvíčinu. Šímovi se moc líbila silnice a nechtěl jí opustit, ale nakonec šel s námi přes posekané pole zkratkou. To už nás vedl Vojta. Zkratka to možná byla, ale cesta zde nebyla. Terka přestala úplně mluvit. Hrdinsky jsme prošli kopřivami a přes další pole zamířili do lesa. Sabča humorně začala provokovat Anežku, která se rozhodla, že Sabču zničí a začal běh do kopce. A pak, že už nemají síly? Sice to vypadalo, že Zvíčinu nám někdo přesunul, jako se nám to stalo při noční výpravě s Ptačím hradem, ale u některých s vypětím sil, jsme dorazili nahoru. Starší kluci chtěli zkusit běhací caschku, ale nevyšlo to. Na Zvíčině jsem všem koupila zmrzlinu jako poděkování za přání, občerstvili jsme se, pohráli si na dětském hřišti, zkoukli kostelík a vyrazili nazpátek. Cestou jsme viděli krásné sochy. Do kempu jsme dorazili kolem 20 hodiny. Diskotéka byla jedna velká fraška, které jsme se nezúčastnili. Rozdělali jsme si oheň a opekli si vuřty. Přidal se k nám ještě jeden pán, kterému se nechtělo kvůli jednomu vuřtu dělat si oheň a za odměnu, že může být s námi nám super poradil, „že by to chtělo přiložit“, což totálně dostalo Dášu. Pak přijel na chvíli i Ivoš. Zahráli jsme si ještě nějaké hry a šlo se spát (Líza si udělala pelech z Vojty, ale byla převelena do stanu) Tedy ještě se musím zmínit, že Sabče a Míše se podařilo strašně naštvat Mamču. To je velké umění, protože Mamča je strašný pohodář. No, ale už je zase vše v pořádku. Ráno jsme se nasnídali, zacvičili si, rozloučili se s Kubou, který musel odjet dříve a šli si zahrát míčovou hru Šlechta a také shazování zátky ze lžíce. Pak jsme si zabalili, najedli se, naposled se vykoupali a vyrazili na vlak. Než jsme vyrazili, tak byla honzíkovi zazpívaná také písnička k svátku a byl předán bonbónový řetěz. Vlak jsme stihli a vešli se do něho. Někteří cestou stačili usnout, někteří si ve vlaku popovídali se spolucestujícími, ale v Jaroměři jsme stačili vystoupit všichni. A to je prostě a jednoduše konec našeho víkendového dovádění.Dík, za fajn víkend a všem zúčastněným včetně tetičky Google. Pokus o zápis ztvárnila Zdenislava
Noční výprava
motto: Cestička k domovu Karel Václav Rais Cestička k domovu A kdybych ve světě známě se vine Bůh ví kam zašel hezčí je, milejší, tu cestu k domovu než všecky jiné. vždycky bych našel. Douška i šalvěje A kdybych ve světě kolem ní voní, smutně se míval, nikde se nechodí na téhle cestičce tak jako po ní. vždy bych si zpíval. Na místě, kde dříve stával hrad Rotenberk, jsme již byli několikrát a určitě bychom tam za ty roky trefili i poslepu.Tradičně poslední neděli před Štědrým dnem, kdy jak všichni víte, rozvěšujeme na Rotenberku krmítka ptáčkům a za odměnu si pečeme buřtíky na ohni. Tradičně v zimě a ve 12, hod :-)))Tato výprava se lišila v tom, že na místo, kde stával v dávných dobách hrad dojdeme za tmy a buřtíky budeme opékat až na Plecháčovic chalupě.Cesta probíhala podle plánu, v 18,45 hod. sraz na nádraží, v 19,01 hod odjezd vlakem do Černožic. Musím podotknout, že České dráhy se připojily k naší výpravě a vlak přesně na čas vyjel z jaroměřského nádraží.V Černožicích, hned po tom co Dominik nedobrovolně nakrmil Lízu, Zdena s Míšou odstartovaly hru, kdy po celou cestu nesmíme říci slovo ,,ne“, jsme vyrazili na cestu.My zkušení turisté ihned vyhledali v mapách, že nejlepší bude držet se červené turistické značky. Na rozdíl od ČD nám KČT až tolik nefandil a značení přemaloval na modro. Nevadí, řekli jsme si, modrá je dobrá a vyrazili jsme na cestu. Šli jsme po cestě, po poli, po krásně žlutě kvetoucím a ještě líbezněji vonícím řepkovém lánu až jsme stanuli v Neznášově.Zde jsme u jedné malebné skromné chaloupky povečeřeli, abychom se posilnili na další cestu.Cesta vedla kolem rozvodny vysokého napětí přímo do lesa, kam jsme vstoupili už za šera. Nad námi poletovali netopýři. Z lesa se ozývaly zvuky divoké zvěře, které jsme celkem snadno přehlušili.Cesta nás vedla hlouběji do lesa, kde jsme narazili na rozcestník. V našich myslích bylo, že nesmíme odbočit doleva. Šli jsme rovně, jen proto, abychom nic netušíce vyšli na cestě, která se stáčela vlevo. Prostě jsme to vzali zkratkou, sice horší, strmější a zarostlejší, ale o to tajemnější a dobrodružnější. Začali jsme poznávat, vůbec ne místo, kde dříve stával hrad Rotenberk, ale jeho podhradí. Objevili jsme barokní mostek, říčku Hustířanku a v tuto chvíli nejvíce ceněnou informační tabuli, která nás seznámila s líbeznou krajinou kolem.Bohužel krásy přírody jsme mohli obdivovat jen na fotografiích na tabuli, ale i tak nám přišlo místo malebné, zvláště když po pár metrech zhoustl les natolik, že se zdál úplně neprůchodný. Podle stínu jsme později vytušili stavení Podhradského mlýna .Cesta kolem mlýna nás dovedla na silnici, kde jsme po pár metrech stáli před rozhodnutím, zda další naše cesta povede krajem královéhradeckým nebo náchodským. Po poradě s náhodně projíždějícím mlynářem z Podhradu, bylo rozhodnuto. Náš náchodský kraj neopustíme a přes Hustířany, kde jsme si na návsi chvilku odpočinuli, přepočítali se, vyrazili za Ivošem do Velichovek. Na chalupu jsme došli v plném počtu, buřty přišly k chuti i Líze. Tentokráte se nedobrovolně na krmení cestou zmožené Lízinky podílel Lukáš Bartoš.Chalupa přijala všechny znavené nocležníky a do rána jim poskytla ničím nerušený azyl.Zlí jazykové tvrdí, že jsme cestou zabloudili, že les neznáme. Musím na naši obhajobu uvést, že Rotenberk jsme již navštívili mnohokrát, a tak není od věci poznat i nové kraje. Vzhledem k tomu, že jsem zvyklá jíst ve 12 hod, byla pro mne výprava přesně Zdenou naplánována a propočítána, neboť na chalupu jsme dorazili ve 23, 45 hod a buřty se pekly přesně o půlnoci :-))).
Zapsala Dáša Ukončení od Zdény: Po vyspinkání následovala snídaně s čerstvými rohlíčky a máslem, balení a pěší přesun do Jaroměře. Sluníčko nás perně doprovázelo. Do Jaroměře jsme někteří došli, někteří se doploužili kolem 11 hod. Zbyl i čas na zmrzlinovou odměnu, Dáša si místo odměny uvařila v Penny knedlík k obědu a to byla taková pěkná tečka za tím naším případem. Líza nás všechny uhlídala a velice ráda zalehla doma do pelechu, což asi udělalo více z nás.Děkuji všem účastníkům a tetičce Google (Dáša) za prima akci. Doufám, že nám příště v noci nikdo neotočí kopec, jako teď. Ale aspoň jsme poznali nepoznané.:)
Do oddílových zkoušek si můžete zapsat 20 km
Hmyzí schůzka
Instruktorská schůzka proběhla za účasti různých druhů hmyzu. Některé jsme ani neodhalili, ale všem to moc slušelo a bylo úžasné, že většina si s přípravou svého hmyzího převleku vyloženě vyhrála. O to více si celé dovádění užili, což je vidět z fotek. Nejprve jsme se od Aničky dozvěděli, kdo všechno je za hmyz považován a jak se hmyz dělí,Sabča nás vyzkoušela jestli nějaký hmyz poznáme z obrázků a pak už začal hmyzí závod který pečlivě kontrolovala Mamča a spol.
Den Země 2012
Den Země jsme oslavili v rámci naší oddílové schůzky sběrem odpadků kolem naší klubovny.Počasí bylo pěkné a sešlo se nás dost. Nejprve jsme si řekli něco o třídění odpadů a zjistili kdo doma odpad třídí . Pak už jsme se rozdělili na 3 skupiny, které si vylosovaly kde budou sbírat. Byla také vyhlášená soutěž O nejzajímavější odpadek. Každá skupina měla pytle a rukavice, které nám dodaly Technické služby. U klubovny jsme měly umístěny pytle s popisky sklo, papír, plasty a ostatní, Které Sabča s Terkou hlídaly i při třídění. Nejčistší místo byla trávníková plocha za vylepovací plochou (prodejna nábytku Matouš), nejvíce odpadků, které jsme nezvládli všechny sebrat se našly ve stráni k řece. Soutěž O nejzajímavější odpadek byla opravdu zajímavá. Dokonce jedna skupina složila z odpadků zajímavý příběh o řidiči kamionů, který vozil zapalovače. Závěrem celé akce nás čekala sladká odměna, kterou nám dodalo přes Ing,Jiráčka Město Jaroměř. Odměnu si každý mohl vzít v rámci hry od Aničky Kde je Kevin. V tento den jsme sběrem odpadků popřáli naší Zemi k svátku a gratulací s vtipnými dárky Sabče k jejím narozeninám. Díky všem, kteří nás podpořili.
Pochod okolo Jaroměře
Už ráno bylo jasné, že letos se pochodu zúčastní jen ti nejotrlejší, protože venku pršelo a pršelo. Z naší plánované oddílové sestavy zůstala dívčí parta
Bára,Dáša,Líza,Míša,Sabča, Mamča a já. Domluvili jsme se na 14 km trasu a vyrazily. Tedy Sabča se musela díky starostlivému taťkovi doobléci a pak už jsme vystartovaly. Projít náměstí nám trochu díky krámkům a maturitním tablům trvalo,ale vše se zvládlo. Dokonce než-li jsme opustily náměstí, déšť ustal a bylo krásné teplo. Jen Sabča měla pech a musela celou dobu chodit v pláštěnce.Poslouchat se musí:). Prošly jsme kolem hřbitova a krematoria, kde nám Míša líčila různé story až do Běluně, kde byla první kontrola. Dostaly jsme razítko a pokračovaly do kopce přes les. Lesem vedla krásná bahnitá kamzičí stezka, kterou jsme za pomoci skautských světlušek krásně ,,upravily,,. Zabahněny jsme dorazily do Krábčic, kde byla druhá kontrola. Pán nás s humorem naschvál posílal na druhou stranu, ale nás nezmátl. Udělaly jsme si menší odbočku a vyšlapaly kopec k Dörrům na zahradu. Přepadly jsme Lukáše a dožadovaly se razítka. Lukáš pohotově zareagoval a razítko jsme do svého glejtu dostaly. Dokonce i Líza byla orazítkovaná. Pokračovaly jsme dále. Tedy Mamča až později zjistila, že k Lukášovi jsme vůbec neměli jít. Když jsme procházely znovu přes Běluň, potkali jsme Hamánky a spol. Chvíli jsme popovídaly a pokračovaly směr Heřmanice na buřty. Dáša celou cestu hledala Devětsil, ale nenašla. Zato Pampelišek už bylo dost. Po buřtech, kde největší zábavou bylo fotit Mamču jak jí, jsme pokračovaly kolem jaroměřského rybníka do cíle. Pod záchrannou stanicí chtěla Míša udělat skupinové foto a foťák na dobrou radu ostatních pověsila na větem.Jaké bylo překvapení, když se zjistilo, že vítr foťák otáčí. Na náměstí jsme si ještě koupily zmrzlinu jako dobrou tečku za pochodem a spěchaly do cíle, kde už čekal Sabči taťka. Spořádaně jsme navlečenou Sabču předaly, vyzvedly si diplomy a rozešly se domů. Byla to fajn relaxační akce. Díky.
Zdenislava
ZELENÁ STEZKA – ZLATÝ LIST
V sobotu 14.4. jsme se zúčastnili místního kola přírodovědné soutěže Zelená stezka – Zlatý list – v pozici soutěžících, tak i zkoušejících jako výpomoc MOPíkům Puštíkům, kteří soutěž připravili.
KDO PŘEŽIJE
PátekSraz byl u Penny a sešli jsme se ve slosložení:Nikča,DádaDiv.,DendaDos.,Pája,DendaDiv.,Dominik,Kuba,Martin,Verča,Bára, Anička, Sabča,Míša,Anežka,Zdena a Bářiny rodiče+Líza a PAŠTIKA(pro ty co nebyly,Báry pes).Následovalo nasedání do aut a pak už jsme mohli vyrazit.Když jsme přijeli na chatu,následovalo uklizení po mrazech a potom jsme se už mohli jít ubytovat.Po vybalení věcí jsme se rozdělili na dva kmeny :Rozdělení:Kafiluni:Kája,Filip,Lukáš,Nikča,
Dadepade:Dáda Div.,Denda Dos.,Pája,Denda Div.
Pak každý kmen začal obsazovat ostrovy. (po chatě byly papíry s ostrovy a zásahem víčka se postupně obsazovaly-kolik členů v kmeni, tolik zásahů) jediná potrava na novém ostrově bylo vzácné jablko, které si každý kmen zvlášť musel mezi s sebou dokola podávat pusou.Vyhrál ten kmen, který udělal co nejvíce kol.Bylo už dosti pozdě a tak jsme se umyli a šli spát.Ještě než někteří z nás usnuli, tak stihli noční příjezd Vojta,Filip N. a Káji.
Kuba
Sobota
Po perné noci plné létajících bot a křiku jsme se probudili do krásného slunečného rána. Trochu jsme se rozcvičili někteří ve spacáku. A šlo se na snídani při které nám pánové mazali chleby s marmeládou nebo paštikou. Ale čaj si každý musel uvařit sám v kuchyni jsme vyfasovali hrneček s teplou vodou a šli ven, kde byly rozvěšené sáčky s čajem. Když někdo chtěl třeba ovocný čaj stačilo zvednout ruku s hrnečkem a čekat než se čaj vylouhuje. No a po snídani bylo potřeba postavit si přístřešek a tak se šlo ven. Venku ale bohužel padla mlha v podobě šátku na očích. A tak týmy musely stavět stan poslepu musím říci že jim to šlo skvěle a oba týmy postavily stany ve skvělém čase. Ale přece jen o pár minut byli lepší Dadepade. No a když jsme měli postavené přístřešky mohli jsme jít na průzkum okolí po cestě jsme viděli spoustu jarních kytiček zaváleli si sudy s kopce a poskládali BIMBRLATA s našich těl. Při cestě zpátky se ale vyskytl problém v podobě potoka a tak jsme si museli v lese najít části voru a pomocníka anděla. Když jsme našli jednotlivé části voru, slepili je izolepou a posadili na vrch voru anděla. Museli jsme se voru všichni chytit a co nejrychleji se vrátit na chatu o chlup vyhráli Kafiluni . Na chatě už nás čekal skvělí oběd od Dáši a Honzy v podobě pórkové polévky a boloňských špaget. Po obědě následoval polední klid. A po něm první kmenová rada, kde tým Kafilunů musel jednoho člena vyřadit. Vyřazeným na jednu hru se stal Filip, který nemohl pomoci týmu v další hře. Další hra byla podle azimutu hledat po okolí různé úkoly. Tuto hru těsně vyhráli Kafiluni. Když jsme se vrátili měli jsme trochu volného času a pak nastal čas jít si ulovit večeři. To spočívalo v tom lukem a šípy sestřelit buřt ze stromu. Bylo to opravdu náročné ale tento úkol lépe zvládl tým Kafilunů. Úlovek jsme si potom upekli na ohni a snědli. Po večeři nastal čas předvést jak jsme na tom s jazykolamy a jak se bojíme šáhnout do něčeho neznámého se zavázanýma očima. Šahalo se do kyblíku se škrobem listím a různými věcmi, které jsme museli poznat. S tímto úkolem si také lépe poradili Kafiluni. Po této hře následovala další kmenová rada kde tentokrát tým Dadepade musel vyřadit jednoho ze svého kmenu. Ale nastal problém každý hlasoval pro někoho jiného takže to dopadlo tak že každý měl jeden hlas a tak museli zasáhnout škodiči kteří rozhodli že do příští hry nenastoupí Dáda. Další hra byla už noční a úkolem bylo najít co nejvíce inzerátů. To se povedlo lépe Kafilunům. Po noční hře jsme si šli vzít pyžamo vyčisti zuby ale jelikož se asi nikomu nechtělo spát zahráli jsme si ještě krávu a mafii kterou ovládl jako největší mafián Lukáš. Pak už jsme byli ale všichni unaveni a tak jsme šli spát.
Mamča
VALENTÝNSKÁ VÝPRAVA
V sobotu jsme měli sraz v Jaroměři, Na Špici. Dorazili tam Anička, Mamča, Sabča, Míša, Kuba, Bára, Vojta, Šimon, Zdena a Dáša. Nasedli jsme do autobusu mířícího do Náchoda.
V pořádku jsme dojeli a vydali se na cestu. Prošli jsme kousek Náchoda a dostali jsme se na cestu vedoucí kolem řeky Metuje. Každou chvilku jsme docházeli ke zledovatělým potůčkům, tam jsme se klouzali a klouzali až jsme se doklouzali k malému odpočívadlu. Tam jsme vyšlapali ve sněhu velké srdce a hráli v něm na honěnou. Dali jsme si svačinu, napili se čaje a šli dál.
Cestou jsme si povídali, hráli hry, prolézali zamrzlou trubkou atd. Začali jsme se blížit k civilizaci a k našemu cíli – k Pekelské hospodě. Tam jsme si dali polévku, čaj a završení zákusek (čertův bobek nebo rakvičku).
Mezitím už pro nás přijel Ivoš, Honza a Milan. Ale my, když jsme vyšli ven, tak jsme objevili velký zamrzlý rybník. A tak jsme se zase všelijak klouzali. Nakonec jsme si ještě udělali fotku se sousoším čertů a rozjeli se domů. Celý dečn nás doprovázelo sluníčko a teploměr ukazoval -15.
Míša
Foto z Valentýnské výpravy
Víkendovka 20.-21.1.
Zápis z trochu netradiční víkendovky:
Ahoj posíláme zápis z výpravy na bazén:Dne 20.1. jsme spali na klubovně,hráli jsme deskovky,na nintendu a večer jsme se dívali na plátně na pohádku „TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY“.V 12:15 večer jsme šli spát.Ráno jsme vstávali v 7:30,měli jsme rozcvičku s balonkem.Při hře se muselo klečet a pinkat do balonku.Ke snídani jsme měli bábovku od Dostálů,bábovku od Zajíčků a buchtu od mamči.Po snídani jsme šli na vlak.Vlakem jsme jeli do Hradce Králové do plaveckého bazénu,chvíli jsme museli čekat než příjdeme na řadu zatím jsme se dívali jak si ostatní lidé užívají v bazéně.Když jsme se konečně dostali na řadu dali nám hodinky ke skříňkám.Převlékli jsme se do plavek a šli do sprch.Kája se rozhodla že si nechá šampony ve sprchách.Pak jsme šli do bazénu.V bazénu jsme šli do výhřivky,na tobogán,do páry a zaskákali si do bazénu.Když už jsme museli jít z bazénu tak jsme šli zase do sprch.Když se Kája chtěla osprchovat nenašla svůj šampon.Zdena a mamča jí poradily,aby se zeptla na recepci,jestli to tam někdo nenašel.Převlékli jsme se a Kája se šla zeptat.Paní na recepci jí šampon dala takže Kája byla v pohodě protože se jí šampon našel.Oblékli jsme si boty a šli jsme do bufetu.Každý si tam koupil párek v rohlíku.Když Kája vyhazovala papírek do koše tak měla v ruce dvacetikorunu tak ji omylem vyhodila.Všichni jsme se shodly že se v koši hrabat nebudeme takže je Kája bez dvacetikoruny.Potom jsme rychle spěchali na vlak aby nám neujel.Vlak jsme stihly.Když jsme dojeli na nádraží tak jsme šli na klubovnu.Tam jsme si vzali věci a šli domů.VÝLET BYL SUPER,TĚŠÍME SE NA DALŠÍ. KÁJA A DENDA
Zdobení perníčkůV neděli 18.12. jsme se jako každý rok dali společně do zdobení perníčků. Nejdříve u některých proběhla ochutnávací zkouška rádoby zlomených perníčků ostatních. Pak jsme se dali do práce. Připravila jsem polevu, kterou jsem řádně ocitronovala, aby ujídačům chutnala a pak už se jen plnily zdobičky a vymýšlelo se jak hezky ozdobit perníčky, které nám Bára M. nestihla sníst. Lenka zjistila, že věc mírně podcenila a tak jela domů ještě pro další pekáč perníčků. Každé zdobení byl vzácný originál a proto Bára B. udělala medvídka s nešťovicema a podobně. Lenka přišla na to, že je škoda zdobit jen perníčky a proto si začala zdobit i pusu viz foto. Také se našli jedinci, kteří si svůj teplý nápoj doslazovali polevou.Během zdobení se probralo dost humorných témat. Snad jediná negativní věc celé akce byla zima na klubovně. Topení se sice snažilo, ale nestačilo to. Dospěláci proto uvítali vánoční punč a mladší teplý čaj. Děkuji vše za příjemné dopoledne. Jmenovitě 3 kusů holek Dostálek, 3 kusů od Baldíků, 3 kusům od Maksymovových.
Zapsala Zdenislava
Foto
http://pistahufnagl.rajce.net/Zdobeni_pernicku_2012
Dílna: Vánoční věnce 2012
Je vidět, že letos většina z nás nemá tolik času a tak jsem se letos na výrobu vánočních věnců
sešli v komorní sestavě 8 lidí. I přes menší účast to bylo velmi hezké a vánoční. Probrali jsme
u výroby věnců dost témat- od barev letošních vánoc až po literaturu. Myslím, že každý si odnesl
kus vánoční a pohodové nálady domů. Děkuji všem, kteří jste dorazili za Vaši účast a velmi pěkné
pohodové dopoledne a za 14 dní hurá na zdobení perníčků.
Zdenislava
Foto: misa-plechacova.rajce.idnes.cz/Adventni_vence_30.11.2012/
Kurz – kreslení pravou mozkovou hemisférou
13.-15.4.
V těchto dnech jsme se podruhé sešli na malování pravou hemisférou. Malování proběhlo v příjemném kolektivu malujících a v krásném prostředí penzionu
Expanze. Ikdyž většina účastníků nechtěla věřit, že zvládnou namalovat portrét osoby, v neděli se všichni přesvědčili o opaku. Děkujeme všem účastníkům, a
lektorce Ále za krásný relaxační víkend a za organizátory všem přeji, aby jste našli čas na malování.
Zdeňka
FOTO z akce.
Kurz – malování mandal, sametové malování
9.-11.3. jsme pořádali za podpory Města Jaroměř Intenzivní kurz na výše zmíněné výtvarné techniky pod vedením Ály.
Naučili jsme se zase něco nového, vyzkoušeli dosud nepoznané a o tom jak se nám dařilo se můžete dozvědět
z fotografií.
V dubnu už se těšíme na kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou – tak i vy co byste to chtěli zkusit, neváhejte a zavolejte.
Až na dno 2012! V pátek 14.9.2012 v 19:00 začal 2. ročník akce ,,Až na dno!“ Začalo nám utíkat 24 hodin během kterých jsme měli dle svých sil ujít, uběhat.. co nejvíce kilometrů.Ze začátku byli celkem všichni plni sil a tak se vydali na nejdelší trasu (21,4 km). Dále se chodili trasy 10 km a méně. Všichni pomalu unavením odpadali a okolo třetí hodiny ranní většina spala. V sobotu ráno se už však zase chodilo. Počasí nám jen přálo, pouze nohy začínaly trošku odporovat další činnosti.Hodinu před koncem se najednou začalo mnohem více soupeřit o umístění. Všichni nabrali poslední své síly a dokonce i běhali.Zůstali otevřené pouze dvě trasy (kolem kotelny 0,5 km a ovál 1 km). V 19:00 byl oznámen konec. Počítali se konečné výsledky. Celkem soutěžilo 22 odvážlivců ve 3 kategoriích. V kategorii 16 a více let zvítězil Matyáš Kunst (107, 9 km), v kategorii do 15-ti let Míša Plecháčová (78,73 km) a ve štafětě Bimbrlata (64,27 km) , která celou akci organizovala. Myslím, že si všichni zkusili, co zvládnou a za rok se příjdou znova překonávat. Fotky si můžete prohlédnout na http://misa-plechacova.rajce.idnes.cz/Az_na_dno_14.-15.9.2012/ Celkové pořadí: Jednotlivci 15- 1. Míša Plecháčová 78,73 km2. Bára Maksymovová 77,8 km3. Pája Dostálová 41,5 km 4. Denda Dostálová 40 km 5. Vojta Plecháč 33,9 km6. Honza Haman 21,73 km 7. Matěj Baldík 19,6 km 8. Nikča Novotná 19,2 km9. Bára Baldíková 18,6 km10. Marin Haman 18,2 km11. Filip Rozsíval 15,25 km Jednotlivci 16 +1. Matyáš Kunst 107,9 km2.Václav Valášek 101,18 km3. Pavlína Dostálová 70,61 km4. Petr Pražák 70,4 km5. Jindřiška Nováková 55,7 km6. Dáša Maksymovová 48,5 km7.-8. Matěj Řádek 21,4 km7.-8. Milan Čihák 21,4 km9. Jitka Hamanová 14, 2 km10. Lenka Baldíková 10,6 km Štafeta 16+1. Bimbrlata 64,27 km Míša