Ptačí hrad 2014
Jak už je oddílovou tradicí, vydali jsme se v neděli před Štědrým dnem udělat vánoce i zvířátkům. Letos asi hodně lidiček odradilo počasí, ale parta zdatných odvážlivců se opět sešla. Celou cestu až k pomníku nepršelo. U pomníku sice začalo pršet, ale jen co jsme si zahráli hru na strážce obory a vydali se dále, tak pršet přestalo. Cestou jsme uskutečnili i závodní skoky do vrchu a pod elektrickým vedením jsme nabíjeli energii.
K Ptačímu hradu jsme dorazili kolem 11 hodiny. Skoro každý se na naše místo vydal strmým kopcem přes hradební příkop – bahenní stezkou. Obešli jsme zbylé hradby, zkontrolovali krmítka z minulého roku a rozdali letošní nadílku. Každý něco přinesl, takže měla zvířátka určitě přilepšený vánoční čas. Letos se Mamče povedla ptačí krmě velice dobře, což znamená, že to nebylo v sypkém stavu. Holky Dostálky nadělily s potravou také krásná a vtipná krmítka. Za odměnu jsme si udělali oheň, opekli vuřty a buřty a někdo i bonbóny. Zazpívali jsme zvířatům koledy jejich jazykem a vyrazili jsme zpět. Zastavili jsme se ještě u krmelce a vytvořili živý betlém, který měl 2 Ježíšky. Když jsme se přibližovali k pomníku, překvapivě začalo opět poprchávat (asi magické místo). Tak jsme si zde ještě zahráli hru na krmení ptáků. Pak nás Mamča obdarovala prskavkami a tak jsme si společně zaprskali a pokračovali zpět. Než jsme se rozloučili, stačili jsme vyhodnotit Daniela jako největšího bahňáka. Pak už jsme se rozkutáleli do svých bytečků a pokračovali ve vánočních přípravách.
Zapsala Zdéna
fotky naleznete zde.
Vánoční schůzka
Letos nás na klubovně přivítal zvláštní vánoční sromeček. Neměl větve, ale měl vánoční hvězdu, řetězy a ozdoby. Jenom třetina oddílu byla spokojena s tímto stromkem a proto se udělalo 5 výprav, které se vydaly na Cestu vánočního stromku . Každá výprava měla s sebou i posilňující vánoční cukroví. Úkolem každé výpravy bylo dle instrukcí získat 5 vánočních symbolů (průvodní instrukce). Na konci této cesty každá výprava potkala dva anděly, kteří je pustily do penzionu, kde už byl ten opravdu vánoční stromek s vánočním prostředím a hlavně se sem i zázračně přemístily dárky :), které byly na klubovně. Při pití čaje a jedení cukroví si každý napsal, co by chtěl letost najít pod stromečkem. Nejvíce se shodovalo přání SNÍH. Uvidíme při kontrole v lednu, jestli se vše splní. Společným svázáním vánočních řetězů jsme utvořili kruh, který by nás měl spojit do dalšího roku. Celou vánoční schůzku jsme ukončili rozdáváním dárků a hlavně zpěvem koled, které si přišli zazpívat i někteří rodiče. Děkujeme také za kytarový doprovod. Já děkuji všem za dárečky, které jsem od vás dostala a naoplátku doufám, že mnou věnovaný anděl vám bude celý rok přinášet štěstí :). Ovoce z ciziny od Klárky bereme s sebou ještě pro ostatní na Ptačí hrad. Tak krásné Vánoce a hezký nový rok.
Foto z akce naleznete zde.
Výprava na rozhledny Žaltman a Slavětín
16.11.2014
V neděli ráno se nás 15 drsňáků a Lítza vydalo za dobrodružstvím na rozhledny Žaltman a Slavětín. Počasí vypadalo, že meteorologům nevyjde, ale ono vyšlo.
V Malých Svatoňovicích to vypadalo ještě dobře, tak jsme si po výstupu z vlaku rozdělili navigace, zkusili si cvičně zadat souřadnice nejbližší kešky a vyrazili směr Žaltman. Na náměstí jsme se zastavili, aby jsme zkontrolovali, kterýn směrem půjdeme. Tato malá zastávka stačila Nikče k rozkoukání a zjištění, že tak malé náměstí snad ještě neviděla. Cesta dále vedla do velikého konce.V čele s Pavlou, která celý kopec “ vyběhla“ jsme pokračovali dále .Čím více jsme stoupali, tím horší začínalo být počasí.
První kešku jsme hledali ve skalách už za velké mlhy a drobného deště. Ale to nás neodradilo a našli jsme jí. (Díky Kubo za pomoc). Cesta po hřebeni byla dobrodružná, jelikož mlha vše zahalila a tak výhled byl opravdu krásný. Kdo měl dobrou představivost, viděl opravdu hodně věcí. Druhá keška byla moc pěkně provedená a my jsme měli radost, že i v mlze se jí podařilo nalézt. Zde bodoval Vláďa S. To už jsme byli kousek od Žaltmanu. Cestu nám začaly zpestřovat vojenské bunkry, které jsme museli řádně prozkoumat. Za veselého povídání a pochodu v mlze se nám zadařilo Žaltman minout a tak po úvaze, že nemůžeme jít z kopce, jelikož rozhledny se staví na konci jsme zahájili akci kdo najde rozhlednu. Dopadlo to dobře, rozhlednu jsme našli a prozkoumali. Počasí se nezměnilo, takže rozhled byl pořád stejný. Při sestupu z rozhledny jsme si každý vyndal svého vyrobeného výsadkáře a umožnili mu první seskok. Cílem bylo přistát na rozloženém šátku. To se nezadařilo nikomu, ale tři výsadkáři zůstali na stromě. Po jejich osvobození jsme se vydali zahřát na Jestřebí boudu. Bylo zde dobře a hlavně teplo a sucho. Po načerpání další energie, kde si někteří lili mléko místo do kávy přímo do polévky jsme vyrazili na druhou rozhlednu. Daniel s Lízou se už začali sobě dost podobat. Převládala u nich pouze bahení barva. Slavětínskou rozhlednu, která byla otevřena teprve letošní září jsme našli velice dobře. Je moc pěkná i v mlze. Zde se odstartoval druhý seskok výsadkářů.
Po prohlídce rozhledny a výsadkovém seskoku jsme pokračovali dále směr Petříkovice. Sice jsme měli jít po zelené tur. značce, ale naše barva pro tuto cestu byla bahnitě hnědá. Holky si ještě stačili na jednom bunkru zatancovat, Bára si vyšplhala pro svůj batoh na strom a hurá na vlak. Anička s Vláďou alias „veřejnost“ uskutečnili válku s ptačím zobem, kde oba po svém zvítězili a už nás čekal jen krásný bahení sestup k zastávce. Zde se i ti nejčistší obalili bahnem. Vlak jsme v pohodě stihli a po přestupu v Trutnově jsme si každý užíval sucha a viditelnosti. Kuba provětral své nohy a začal se loučil se svojí obuví, která už opravdu dosloužila. Do Jaroměře jsme dorazili v pořádku a hlavně s dobrým pocitem, že nejsme bábovky a špatné počasí nás neodradí.
Děkuji všem zoceleným účastníkům, kterým není žádné počasí na obtíž a dokážou si užít pěkně dne :).
Zapsalal Zdéna
Odkaz na fotodokumentaci z výpravy, kde skoro celou dobu vládla paní Mlha naleznete zde: FOTOGRAFIE
KRKONOŠSKÁ PODZIMNÍ VÝPRAVA „Císařův pekař – Pekařův císař“
24.- 28.10.2014
Odkaz na foto z akce ( z obou foťáků): FOTOGRAFIE
Pátek
Sešli jsme se ve velkém počtu na nádraží, kde jsme zaplnili skoro všechno místo budovy. Všichni jsme se moc těšili, až konečně pojedem. cesta utekla docela rychle, ale než jsme dorazili do Krkonoš, byla tma. Chatu jsme celkem rychle a bez problémů našli a hned se všichni uspořádali do pokojů.Večer jsme si zahráli zábavné hry a potom cestováním vlaky a autobusem jsme šli spát. Sobota V sobotu dopoledne jsme šli na procházku po Krkonoších. Po zdolání velkého a strmého kopce jsme našli chatu Hradeckých, kde jsme se občerstvili čajem a mandarinkou. Odpoledne jsme hráli hru v morseovce: Ve skupinách vždy dva nejmladší běželi dalším říct body receptu na pečení, který další členové museli ukázat morseovkou ostatním tak, aby jim rozuměli. Čas na to byl půl hodiny. potom jsme hráli hru Pekárnu Lično, Bára byla hlídač a musela hlídat znak pekárny – sluníčko. Po dlouhé době na to přišla Nikča. Večer jsme byli v chatě a každý si vylosoval pohádkovou nebo filmovou postavu, ve kterých jsme pak ve skupinkách nacvičovali divadlo. Po předvedení následovala další hra, tentokrát si všichni v těch stejných družstvech museli šátkem zavázat oči, aby neviděli až na jednoho – vůdce. Ten nás vedl po stanovištích různě po chatě, kde byl nějaký krátký úkol. Myslím, že jsme byli i venku, tam jsme dostali volant na řízení vláčku, v koupelně jsme si museli umýt ruce, v kuchyni jsme dostali napít a ve společence každý musel rychle sníst perníček, aby jsme mohli dojet k cíli. Neděle V neděli se šlo na kešky do lesa, kde jsme si na zpáteční cestě zahráli hru v obrázkové abecedě. Po lese byly poházené papírky, které tam nějaký člověk poztrácel a my jsme měli za úkol rozluštit jeho méno. Byl to Golemokrakonoš. Pak jsme šli na chatu Janu, kde neměli ani turistické vizitky. Tam jsme se rozdělili na ty, co chtějí jít na kešku a na ty, co chtějí hrát pekárnu Lično. Večer se podával čaj a chleby ve vajíčku se sýrem, cibulí, kečupem nebo hořčicí. Pak jsme se tak nějak sešli u kytary a začali zpívat písničky. Následovali další večerní hry, ale jelikož se druhý den šlo na Sněžku, šli jsme spát o něco dřív.
Dáda:)
Pondělí
V pondělí jsme vyrazili na Sněžku. Šli jsme přes Portášky a Růžohorky (tam byla velká přestávka), kde měli hrozně dobrý tvarohový a povidlový koláč. Když jsme si odpočli, šli jsme na Růžovou horu. Tam jsme se rozdělili, kdo chtěl jít na Sněžku a kdo chtěl jet lanovkou. Ivoš šel koupit lístky na lanovky a když se vrátil, tak nám řekl, že kdo chce jet lanovkou, musí dlouho čekat protože lanovka začíná v Peci pod Sněžkou a tam je velká řada a kdyby náhodou někdo chtěl vystoupit už pod Sněžkou – tam, kde jsme stáli – tak si tam místo něj můžeme sednout my. Paní pokladní odhadovala, že bychom se na horu dostali tak za 1 až 2 hodiny. Tak dlouho se některým nechtělo čekat a tak jsme se (Káťa, Míša, Áďa, Bára, Verča a já) odpojili a na Sněžku šli pěšky. Na Sněžce jsme měli rozchod a našli jsme i kešku. Cestou zpátky jsme našli ještě jednu kešku a hráli jsme „káně letí!“. Také jsme hráli hru, kde jsme měli v lese najít a poskládat ve skupinkách fotku z občanky Golemokrakonoše. Na chatě nám Vojta oznámil, ať si připravíme ve skupinách (jak jsme spali na pokojích) písničku. Pak jsme šli do kuchyně a udělali si těsto na housky, které budou zítra k snídani. Když vykynulo, zapletli jsme si housku a nasypali na ní slunečnicová semínka, ovesné vločky nebo kmín. To mě hodně bavilo. Večer jsme zazpívali písničky, které jsme si měli nachystat. Naše skupinka vyhrála s písní Naštěstí. Také jsme hráli a parlament a jiné hry.
Úterý
Ráno nás Zdena probudila a po moc, moc dobrých námi upečených houskách a rozcvičce, která proběhla venku před chatou jsme si zabalili věci a venku jsme hráli „cukr, káva, limonáda, čaj, rum, BUM!“ Potom jsme si přehodili batoh přes záda a vyrazili k autobusové zastávce. Jeli jsme autobusem, vlakem a potom ještě jednou vlakem s kupéčkama. Výprava se mi strašně moc líbila!
Denda Divišová
Ještě v úterý po příjezdu se začalo ve čtyřech domácnostech s pečením housek.
Pro ostatní přikládám slibovaný recept na housky nebo rohlíky…..
1/2kg hladké mouky, 250ml valžné vody nebo minerálky, 1/2 kostky droždí (cca 21g), 4lžíce oleje, 1lžička soli,1lžička cukru
a dle fantazie kmín, sluneč. semínka, vločky ….
Drakiáda 2014
V neděli jsme se sešli v Jaroměři na lukách za Karsitem. Hromadně jsme si vyfotili draky, ktere jsme sami vyrobili.
Docela nám to létalo i bez větru. Ale museli jsme tam běhat. Společně jsme si i zasoutěžili a dostali jsme sladké odměny.
Bylo to zkratka prima. Nejlépe létal drak se jménem „Otrávený dortík“.
Jména našich letacich strojů: Drákula, Princezna Růženka, Bystrozraký, Šašek, Neviditelný Harry Potter, Hugo a Otrávený dortik.
Zapsal Kubík
ZÁVĚREČNÁ VÝPRAVA
Výprava v nakonec velkém počtu účastníků se uskutečnila do Libunce k Sabčiný mamce do jejich hospodářství. Hned v úvodu nás přivítal pes Frank, který nás hlídal a bavil až do neděle. Líza byla velmi spokojená, že má parťáka. Po postavení stanů a večeři z vlastních zásob jsme měli možnost poznat se s domácím zvířectvem. Takže jsme viděli koně, kozy, krávy, prasata i selata, australské psi, kočky, slepice a poletující netopýry. Po prohlídce jsme si zahráli ještě mafii. Než-li jsme se uvelebili ve stanech, pokochali jsme se osvětlenýma Troskama. Ráno jsme začali rozcvičkou, snídaní a hygienou a v blízkém lese si zahráli Škatulata batulata a u stanů ještě Prší ze čtyř sad karet.Mezitím přijela Bára. Uvařili jsme na ohni polévku, najedli se, a vyrazili na výlet zdolat Trosky. Pája zůstala kvůli zraněné noze s Frankem a než-li jsme se vrátili, tak připravila věci na buřtguláš. Naše putování bylo pěkné, soutěživé, ale loudavé, takže jsme přehodnotili náš původní plán a odbočili na Prachovské skály. Dobře jsme udělali, prolezli jsme skalní hrad Pařez, přejedli se borůvek, objevili přírodní čajovnu, kde jsem se cestou nazpátek osvěžili. Cestou jsme hráli Káně letí, Velkou hru NE a zkusili si stabilitu ve stání na kolejích. Zpět jsme se vrátili kolem 19 hodiny, Pája už začala vařit a tak jsme společně guláš dodělali. Zásadní problém vznikl při zahušťování. Polovina chtěla zahušťovat chlebem a druhá půlka moukou. Takže se zahustilo obojím a přidala slanina od Franty pro lepší šmak. Než se večeře uvařila Sabča a spol se vydala podojit kozu. Výsledek byl pěkný – prázdný rendlík. Koze se asi nelíbilo tak velké obecenstvo. Večer jsme si ještě zahráli hádání kdo je schovaný pod celtou, tleskačku, Mafii a za doprovodu muziky, která z dálky pěkně zněla jsme postupně odpadávali do spacáčků. Ráno nás uvítala menší deštivá sprška. Posnídali jsme poridge a začali balit. Jízda na koni byla z časových důvodů odložena. Rozloučili jsem se a vyrazili na vlak. Vlak jsme stihli úplně přesně. Jízda byla dobrodružná, protože v Hořicích nastoupili ještě skauti a už bylo plno všude. Vše se zvládlo a do Jaroměře jsme dorazili v pořádku. Celou akci nás hlídalo žluté prase, takže jsme měli vlastně putující štěstí s sebou. Děkuji všem za krásnou závěrečku a další zážitky. Martě a Františkovi děkujeme za pozvání a příště snad už na ty Trosky dojdeme.
Zapsala Zdéna
P.S. Nezapomeňte sbírat tvrdé pečivo pro koníky do Libunce. Krabice na sběr je v klubovně.
Vandr
6. -8.6. 2014
Vandr prožilo 5 lidiček a jedna psí dáma. Vše šlo dle plánu již od první chvíle. Hned v pátek jsme museli posunout odjezd, v Pardubicích nám ujel autobus, ale důležité je, že jsme ještě téhož dne dorazili na Seč a v krásném místě zříceniny Oheb, pod krásně svítícím Velkým vozem,strávili první noc. V sobotu ráno jsme pokračovali po levém břehu Seče směr Přemilov. Cesta vedla jak lesem, tak i přes pláže. Hned na začátku jsme našli psaníčka z šipkované a tak jsme se snažili plnit úkoly. Oběd jsme vařili pod skálou. Před naším cílem jsme také narazili na místo zvané Na Pilce, kde je snad jediná lávka v širokém okolí přes Chrudimku. Mamče se moc líbila, tak chodila pořád sem a tam. Pak už jsme zdolali poslední stoupání a uvítal nás Přemilov. Tábor jsme našli docela rychle. Po krátkém odpočinku jsme udělali menší průzkum okolí, zchladili se v řece a rozdělali oheň. Večeři už provázela velmi zajímavá debata o Kleomanovi (mužský protějšek Kleopatry). Když už nás bolely koutky pusy od smíchu zahájili jsme akci spaní. Ráno jsme usušili mokré celty od rosy, nasnídali se , zabali si a odešli jsme dokončit cestu kolem Seče. Po dobré radě místního pána jsme si naši cestu zkrátili asi o 5km, což se hodilo, jelikož už bylo velké vedro. Cestou jsme navštívili kiosek Pod drnem, kde měli točící se lavičky u stolu a pak za doprovodu velkého vedra jsme došli až na sečské náměstí. Autobusem jsme dorazili do Chrudimi, kde jsme přestoupili na vlak a ještě s dalším přestupem v Rosicích jsme kolem 15,45 dotazili do Jaroměře. Díky všem vytrvalcům za zvládnutí a hlavně za velmi pěkný vandr.
Zdéna
FOTKY
Zelená stezka – zlatý list
26.4.2014 jsem se sešli v 8:45 v klubovně Puštíků. Jelikož většina Bimbrlat reprezentovala basket v Příboře, utvořili jsme pouze dvě družstva, ale stálo to za to. Počasí bylo nad očekávání vynikající. Naše družstva startovala jako první. Všechny stanoviště byla na tůňkách za Nároďákem. Otázky byly velice pěkně vypracovány, ale ne vždy se věděla ta správná odpověď. Bylo i poučné poslouchat správné vysvětlení na dané otázky a někdy bylo také velmi komické poslouchat některé odpovědi účastníků. Mezi zpestření celé soutěže patřilo dovádění na laně a lajně. Líza nevylezla ani na jedno a tak se alespoň vykoupala. Konec soutěže byl v doprovodu začínající bouřky, ale to už nám nevadilo, protože jsme už byli v klubovně a mohlo začít vyhodnocení a ukončení. Naše družstva obsadila 4. a 5. místo a součtově dohromady obsadily holky 2. místo. Paráda :).
Kategorie starší (7.-9. Třída)
1. Karel Chalupa, Kryštof Brouk (Alex Fox) – 121 bodů
2. Julie Shejbalová, Kateřina Vašatová, Mirek Vašata (Růžová síla) -120,5 bodů
3. Alois Martínek, Ivana Frnková, Vojtěch Hradecký (Alex Fox) – 109 bodů
4. Karolína Novotná, Daniela Divišová, Anežka Brouková ( Já nevím) – 97,5 bodů
5. Denisa Dostálová, Pavlína Dostálová, Denisa Divišová (Já nevím) – 89 bodů
6. Kristýna Hrušková, Adéla kilevníková (Surikaty) – 68 bodů
Den Země
V rámci oddílové schůzky jsme společně oslavili svátek Země a to tradičně úklidem odpadků kolem naší klubovny. Počasí po předešlé bouřce bylo úplně nádherné a slunečné. Rozdělili jsme se na tři party a každá měla určený úsek úklidu ( zelená plocha naproti nábytku Matouš, pás k vodě naproti ČSAD
a pás až k vodě u ČSAD). Vyzbrojeni rukavicemi a pytly jsme vyrazili. Každý kápo sběratelů vedl ještě statistiku odpadků podle třídění. Uznávaly se odpadky větší jak formát A5. Také se hledal kuriozní odpadek. Parta, která sbírala u plakátovací plochy měla nejčistší úsek. Další dvě party si své odpadkové království našla ve svazích k řece. Nenašla se vyloženě skládka, ale odpadky po účastnících koncertů v Bastionu, rybářích a dalších partiček.
Součtově vyšla naše sběratelská statistika takto: 111 plastů, 54 ostatních odpadků, 20 papíru a 7 kusů skla. Kuriozní odpadky: lodní kotva, železný kbelík, kozačky, patník, methalové triko, brýle….
Po roztřídění do pytlů jsme si umyli ruce a udělali celkové zhodnocení akce s přáním, aby naše Země měla čím dál tím méně bezohledných obyvatel.
Odměnou za sběratelskou činnost byla sušenka, čokoláda a pití, které nám spolu s rukavicemi a pytli dal p. Ing Jiráček za Město Jaroměř a Technické služby města Jaroměře – děkujeme.
Cykloakce – Otvírání studánky a Hledání jara
Meteorologové sice na sobotu předpovídali studené a deštivé počasí, ale protože jsme se na to řádně vyzbrojili, nastal pěkný obrat a sobota byla slunečná a nádherná. Proto 8 zdatných jedinců vyrazilo na kole zkontrolovat a hlavně odemknout studánku a cestou jsme hledali známky jara. Letos k Hledání jara stačilo najít violku vonnou, vajíčka žab a lidi ráchající se v potoce. Obeznámeni úkolem jsme vyrazili směr Velichovky. Před prvními zahrádkami jsem kolem Jezbinského potoku dojeli do Horních Dolců, dále ke kostelu v Zaloňově a hurá z kopečka pod Novou Ameriku ke studánce. Za celou cestu jsme neviděli ani jednu violku ani stojatou vodu na žabí vajíčka, natož ráchající se lidi v potoce.
Ke studánce jsme dojeli a došli s údivem, jak bylo vše vykácené a změněné. Ani strom, který zastiňoval studánku nepřežil. Na vzniklé pasece už ale byly vysázené mladé stromky.
Aby jsme mohli studánku odemknout, musel mít každý svůj správný klíč. Zatím měl každý pouze kopii a u studánky si musel najít originál klíče. Vyhrála Pája a Pavla, ale důležité bylo, že nakonec každý našel svůj klíč a mohli jsme studánku odemknout. To se vyplatilo, jelikož jsme při velkém sledování našli asi 5 čolků. Také jsme hned za studánkou našli violku vonnou a v blízkém okolí další a další. Ráchajícími se lidmi v potoce jsme nakonec byly pouze mi. Žabí vajíčka jsme nenašli, jen již zmiňované čolky.
Začalo nám kručet v břiše a tak jsme udělali oheň a opekli si vuřty. Míše sice k celé dokonalosti chyběla tatarka (?), ale hořčice byla také dobrá. Posilněni a vysluněni jsme vyrazili na Novou Ameriku a na kopec nad Kašovem, kde byl krásný výhled. Pak už nás čekal nádherný sjezd do Kuksu a napojení na cyklostezku. která nás dovedla až do Jaroměře.
Na celý závěr vydařené akce jsme si zasloužili zmrzlinu, která byla opravdu výýýborná. Dojezd do cíle byl o to krásnější.
Děkuji všem za fajn akci.
Zdéna
Fotky
Karnevalová schůzka
Spaní na klubovně + plavání
Tak jak už je naším zvykem na konci jarních prázdnin, uskutečnili jsme akci s přespáváním v klubovně.
Postupně jsme se v sobotu odpoledne sešli, zabrali si místa na spaní v chýši a začali hrát deskovky.
Nejvíce se teď hrál Fantom staré Prahy a Sabotér. Dělat Fantoma není až tak jednoduchá věc, což někteří velice rychle zjistili.
V průběhu hraní deskovek jsme se navečeřeli a Anička s Míšou se připravili na Šibřinky. Po jejich odchodu dorazil Ivoš s Vojtou.
Už od minulého přespávání bylo slíbeno promítání Hodiny pravdy a tak jsem si udělali přestávku od deskovek a šli se na ní kouknout
Někteří už ani tuto soutěž neznali a fandili jako by to byl přímý přenos.
Pak jsme dohráli deskovky a zahráli si Upíří mafii. Bylo to napínavé. Přesně o půlnoci jsme zalehli do spacáků a na dobrou noc
se promítal film Bláznivý tábor. Líza vše tak bedlivě hlídala až usnula Teovi na spacáku.
Poslední koukálkové usnuli kolem 1,30 hod. O hodinu déle dorazily holky z Šibřinek a po vyprávění
zážitků a popisu masek jsme alespoň na pár hodinek usnuly.
Ráno po snídani někteří odešli hrát basket nebo kuželky a zbytek odešel směr vlak a hurá na bazén do Hradce.
Cestou se k nám ještě připojila Bohunka s Lenkou a naopak se odpojila Líza (zapomněla si plavky).
Počasí sice bylo deštivé a studené, ale v krytém bazénu je to jedno. Užili jsme si tobogán (hlavně Tomík, který zjistil jak se dá brzdit),
perlivku, vířivku a také vedlejší bazén, kde se uskutečnil štafetový závod Anička a spol proti Míše a spol. Úspěch byl, že se nikdo neutopil.
Řádně vycachtani jsme se občerstvili v bufetu a vyrazili zpět na nádraží a na klubovnu pro věci. Úklid klubovny a rozlet do svých hníd ukončil
naší akci a celé jarní prázdniny.
Zapsala Zdéna
Valentýnská výprava
Ráno 15. 2. 2014 jsme z Jaroměřského nádraží vyrazili vlakem do Bílé Třemešné. Po chvíli jsme dorazili na místo a vydali se na 4 km cestu na Zvičinu. Přišli jsme tam v 10:30, ale restaurace se otevírala v 11, tak jsme si zahráli hru (děti vs. dospělí), ve které bylo cílem z rozházených dílků složit srdíčko. Přesně v 11 nám otevřeli restauraci, my se tam zahřáli, dali si něco k pití i snědku a vydali se na cestu zpátky na nádraží. Avšak nešli jsme do Bílé Třemešné, ale zvolili jsme cestu na Mostka, která byla o 2 km delší. Cestou jsme narazili na zamrzlou nádrž (bylo asi 10°C!!). Asi v 14:15 jsme dorazili na nádraží Mostek a jelikož jsme měli třičtvrtě hodiny do příjezdu vlaku, tak jsme si zahráli štafetu, nejdřív v běhu, poté v rychlochůzi. V 15:00 přijel vlak a my se vydali na cestu domů. Doufám, že se všem výprava líbila.
ATYSEN 4102
Pátek
Ráno jsme se sešli u Penny marketu a když jsme byli všichni připravený tak jsme jeli do chalupy. Chalupa se jmenuje Nesyta a leží za Kohoutovem. Když jsme konečně přijeli na Nesytu tak nás přivátak Vojta „domorodec“! Poté nás Zdena seznámila s chatou. Od domorodce jsme dostali peníze a rozdělil nás do skupinky – Nesyťáci, Turboni, Prďoši a Hopefide. Hned jsme zaplatili dvě DDčka (domorodecký dolar) a za ně jsme dostali svačinu (mandarinky od Klárky z Chorvatska). Po svačině jsme cestovali do Petlákova. Mamča nám rozdělila Pet láhve na kterých byly přivázány čtyři provázky. Mámča nám vysvětlila, že musíme každý ze skupinky natáhnout provázek a pokusit se Pet láhev vylít aniž by jsme pokrčili provázek. Vyhráli to Hopefidové a druzí byli Nesyťáci, třetí byli Prďoši a poslední Turboni. Po chvíli nám Zdena řekla že pojedeme „autobusem“ tak jsme udělali hada za Zdenou. Přijeli jsme na „skládku“ a tam nás seznámila Sabča s její zemí. Sabča představovala Prezidentku, královnu, premiérku, obchodní kancelář její skládky. Ale řekla nám že nějací vandalové jí sebrali něajké odpadky a proto jsme dostali mapu na které byly vyznačeny místa kde byly dany odpadky ( lokalita hospoda a kolo s lopatkami, červenobílé lavičky, smrk u bílé chalupy, smrk v lese naproti skládce). Poté byl oběd. K obědu jsme měli sekanou s bramborama. Po obědě nám Terka zadala úkol : vylosovali jsme si název vesnice (Smíškov, Zobákov, Země lichých ponožek, Fouskov). A museli jsme vymyslet o té vesnici zvyk, hymnu, historii , domorodce a ztvárnit to do divadla. Poté jsme měli poledňák. Po poledňáku jsme šli ven za DDčka, které jsme dostali se vydražovali hrnce. Poté jsme šli do lesa za chalupou kde byly takové děravé trubky a na dně byla taková zelená krabička od kindrvajíčka a v té byla zašifrovaná zpráva. Která znamenala: jděte proti proudu řeky!. Ale abysme tu krabičku mohli vytáhnout tak na řadu přišli hrnce u trubek byl potok tak jsme toho využili a začali nabírat vodu do hrnců. Poté jsme plnili úkol na konci potoka nám Zdena řekla že musíme dohonit „taxikáře“. Když jsme je dohonili tak jsme je museli „vytáhnout“ z „bažiny“ když jsme je „vytáhli“ tak jsme si měli koupit za DDčko vlaštovku. Každý musel hodit vlaštovku a kam dopadla tam házel další člen skupiny. Když jsme to doházeli až k Nesytě tak jsme dělali masky na divadlo. Potom nás zavolala Zdena na večeři. K večeři byla polévka nebo chleba s s máslem a paštikou. A poté jsme hráli to divadlo. Divadla byla moc hezká. Po divadlech jsme přecestovali na Deskolend. V deskolendu jsme hráli různé hry. A teď to tu píšu.
Kačka
Sraz byl v 9:00 31. 1. u horního Penny.
Chvíli jsme čekali, než se všichni sejdou. Nakonec jsme vyjeli směr Nesyta. Hned před chatou nás přivítal dědeček. Potom jsme se rozdělili do 1, 2, 3, 4 skupin: Prďoši, Turboni, Hopefide a Nesyťáci. Vybalili jsme si a závod Atysen 4102 mohl začít! Dědeček nám dal „penízky“, které budeme při závodu potřebovat. První zemí byla Skládka a mešto Petlákov. Každá skupinka dostala naplněnou láhev vodou uvázanou na čtyřech provázkách. Každý člen ve skupince chytnul jeden konec a museli jsme láhev vylít.
V druhém území jsme dostali mapu a hledali jsme obrázky. K obědu byla výborná sekaná s bramborem.
Po obědě jsme si vylosovali ve skupinkách země nebo města (země lichých ponožek, Smíchov, Fouskov a Zobákov). O poledňáku jsme měli vymyslet zvyky, hymnu a historii země.
Dostali jsme šifry. Na nich bylo napsáno: Jděte proti proudu řeky. Tak jsme se dostali k „taxikářům“. Od nich jsme dostali vlaštovku ve skupině jsme se střídali házet vlaštovku. Jeden hodil – druhý vzal a hodil.. Timto způsobem jsme se dostali na chatu. Tam jsme měli oddych. Opět jsme šli ven. Mamča nám do skupinek rozdala PET lahve na kterých byly natažený ponožky. Také nám dala velký hrnec s vodou a pěnou . Konec lahve jsme museli namočit do hrnce a foukat do láhve. Z té vylézala pěna kterou jsme museli udělat co největší kruh. K večeři byla nudlová polévka nebo chleba s máslem nebo paštikou.
Večer jsme navštívili Deskovou zem. Hráli jsme deskové hry, které jsme si užili. Podle toho jak jsme se umístili jsme dostali penízky.
Dáda a Denda
Dnes jsme přijeli na nesytu. Pobyt jsme zahájili ubytováním. Pak následovala hra. Ve které jsme mněli vylít všechnu vodu z lahve. Pak následovala cesta autobusem. Když jsme dojeli na místo tak jsme hráli další hru. Ve které jsme mněli nazbírat všechny čtyři odpadky. Pak byl oběd po kterém nám pověděli že máme vymyslet o určité planetě historyi, hymnu, zvyky které jsme mněli večer předvést. Po obědě jsme mněli polední klid při kterém jsme mohli vymýšlet věci o té planetě. Po poledním klidu následovala hra taxik. Před kterým byla dražba. A pak jsme se vydali k potoku. A tam jsme mněli naplnit vodou rouru z dírama. V které byla taxikářská zpráva. Pak jsme běželi proti proudu potoku. Pak jsme přišli na místo nedaleko druhého stanoviště. V tom stanovišti na nás čekali taxikáři. Kteří si mysleli že jsou tak dobří aby nás přetáhli na druhou stranu. Jeden tým vyhrál a tři týmy byli poraženi. Dostali jsme nelátající vlaštovky. Někdo přišel nato že zmačkaná vlaštovka létá ohodně lépe. Vrátili jsme se k chatě. Našli jsme bublinkovou planetu. Na které nás čekala hra. Hra spočívala v tom kdo udělá největši bublinkový mráček. Pak jsme šli dovnitř a měli jsme čas dokončit divadlo. A potom jsme si dali svačinu. Večer bylo divadlo a večeře. Povečeři jsme hráli stolní hry.
Péťa a Honza
Dnes když jsme přijeli, byli jsme rozděleny do 4 skupin. Měli jsme volno na vybalování. Potom jsme hráli hru na vylití vody z láhve. Potom jsme měli podle mapi najít odpadky. Jen jedno družstvo doneslo normální odpadky. Potom jsme šli do chalupy se naobědvat. Po obědě jsme měli volno a pak jsme šli hrát hru taxikář. V hře taxikář jsme asi v polovině cesty si koupili vlaštovky, s kterými jsme do konce létali. Potom jsme hráli jaké družstvo udělá z bublin co největší kolo. Běhali jsme a dělali co největši kusi bublin. Po tom jsme šli do chaty se nasvačit, ke svačině byla sušenka. Pak jsme měli čas na divadlo. Potom jsme měli večeři, k večeři byli chlebi třeba s máslem a tak dále… pak jsme se sešli dole a předváděli jsme představení. Potom jsme hráli hry, byli 4 hry. A teď tohle píšu.
Klárka
Ráno jsme se sešli u penny marketu. Pak jsme jeli autem až do chaty. Přivítal nás tam Vojta v kostýmu. Vybalili jsme si a pak nás rozdělili do týmů. Turboši, Prďáci, hopefide a Nesyta. Hned potom jsme šli z chalupy a byli jsme v zemi petlahví kde byla Mamča oblečená v petlahvi a měli jsme za úkol při natažených provázcích vylít vodu z petlahve bylo to docela těžké ale zvládli jsme to. A pak jsme šli malinko dál byli jsme ve skládce. Tam byla Sabča v igelitu a petláhvi od coca coli. Měli jsem za úkol najít odpadky my jsme byli 1. Pak jsme měli oběd. Po obědě jsme měli úkol nakupovat hrnce. Pak jsme šli za chalupu a dali nám šifru. Vyšlo z ní jděte proti proudu. Tak jsme šli. Našli jsme taxikáře měli jsme za úkol je vytáhnout z bačiny. Vyhrali jsme to, vibrali jsme si vlaštovku, ale nebyla to ??? byla z ní jenom mokrá koule. Když jsme tam přišli tak jsme dostali foukací ponožky na petlahvi. Měli jsme za úkol vyfoukat co největší kruh z bublin. Pak jsme měli svačinu. A měli jsme čas na pověst vybrané zeme. Měli jsme vymyslet pohádku, domorodce a dějiny. A pak jsme měli to zahrát. A pak jsme měli novou zemi deskovky. Roztřídili jsme se na různé hry. A měli jsme dobrovolný úkol psát sloh.
Markétka
Sobota
Dnešní den začal hezkým probuzením. Převlíkli jsme se, ale někdo byl ještě ve spacáku. Potom byla menčí rozcvička. Byla docela dobrá, ale to ohejbání, UF 🙂 Pak jsme se oblékli a šli ven a hráli hru. Ta hra se jmenovala knihovna. Museli jsme mít na hlavě na hlavě knihu a museli chodit nebo běhat. Potom byla hra která se jmenovala SAFARI. Museli jsme hledat zvířátka bylo jich 10 + bonus + ???. Potom následoval oběd a potom polední klid. Následovalo vyhodnocování soutěží, potom byla hra ktrá byla zatím nejtěžší. Museli se plnit úkoly a různé otázky. Bylo to docela těžké. Po soutěži jsme měli volno. Po volně se hra vyhodnotila. Přidaly se body na celkové bodování. Už nastával večer a chvíle klidy. Pak se hráli jiné hry a nejlepší byla nová mafie vymyslená Verčou (Mamčou) Po mafii byla poslední hra dne, která se jmenovala prase. Šli jsme si vyčistit zuby a spát.
Filip
Hymna Země lichých ponožek
Našel jsem svou lichou ponožku
a sudou nikdy nenosím.
Znám jenom lichá čísla,
na sudá nikdy nemyslím.
To je moje rodná země,
Země lichých ponožek.
Dělají si blázna ze mě, a
ale přesto,
mám rád Zemi lichých ponožek!
Pokřik Nesyťáků
Nesyťáci na Nesytě,
vyhrají a porazí tě!
Hej hou, hej hou,
Nesyťáci pro výhru jedou.
Máme hodně motoru,
nepojedem k doktoru.
Máme rychlé auto,
a proto jdem na to.
Jdem, jdem, jdem,
my to vyhrajem!
Výroba adventních věnců
Jako každý rok, ani letos jsme nevynechli příležitost předvánočního společného výrábění adventních věnců.
Letos jsme tvořili opravdu ve velmi komorní sestavě, ale výsledek byl pěkný a pohodové dopoledne navodilo super atmosféru pro zbytek dne.
Odkaz na fotodokumentaci naleznete zde.
Fimo dílna
29.3.2014
Na základě požadaku z vašich řad , se po dlouhé době vrátilo tvoření z fima. Sešlo se nás19 nadšenců. Nejdříve jsem ostatní okrajově seznámila
s historií vzniku fima, takže už mimo jiné víme, proč se Fimo jmenuje Fimo (FIfiMOzaika). Pak už jsem předala slovo Terce, která nám ukázala, co vše
se dá vyrobit. A hlavně vysvětlila jak se dají dělat různé vzory a na co jsou potřeba přístroje, které byly na stole. Pak už začalo tvořeníčko. Zdobily se
lžice, dělaly přívěšky, prstýnky, označovaly se ešusy…….. Někteří si dokonce tak oblíbili lis, že pořád lisovali a lisovali a nechtěli přestat. Někomu se zase dařilo dělat krásné rálády, které se pak neupekly, ale vznikl z toho přívěšek.
Děkuji všem za příjemné relaxační dopoledne.
Zdéna
AŽ NA DNO
12. – 13. 9. 2014
4. ročník jaroměřské čtyřiadvacetihodinovky v chůzi či běhu
Stejnojmennou akci pořádají již od roku 1996 kamarádi z Vraného nad Vltavou a Rokycan. (WEB)
A právě od nich jsme po dohodě převzali inspiraci, pravidla, atd.,
aby se případné výkony daly mezi sebou i poměřovat.
Třeba se jednou najdou další organizátoři i v jiných regionech naší vlasti.
POZOR! Akce není považována za závod, ale za oslavu pohybu vlastní silou,
jako nejšetrnějšího způsobu dopravy.
Cílem je totiž urazit (ujít, uběhnout, uplazit,.. ) během 24 hodin co nejvíce kilometrů na předem vyznačených a změřených okruzích.
Představy všech zúčastněných jsou většinou velmi vysoké, často jsou však brzy nahrazeny fází zklamání – nevydrží tělo, častěji však hlava – touží to vzdát, zdůvodňuje zbytku těla, proč už nejde udělat ani krok, hlava se plní představami, jak by bylo krásné si sednout nebo si lehnout do spacáku – málokdo tomu odolá. A právě v tomto je smysl čtyřiadvacetihodinovky – každý si může zkusit, jak dovede svoji lenost a civilizační návyky ovládat.
KATEGORIE
1. JEDNOTLIVCI – do 15 let
– od 16 let
2. ŠTAFETY – do 15 let
– od 16 let
– maximálně 10 členů v týmu
– složení týmu není možné již po startu měnit
– pro zařazení rozhoduje průměrný věk účastníků týmu
– všichni přihlášení členové týmu se musí aktivně podílet na výkonech štafety
Jak se přihlásit
Přihlásit se (a případně i odhlásit) je možné těmito způsoby:
a) v návštěvní knize na těchto stránkách
b) e-mailem na info@bimbrlata.cz
c) zasláním SMS na tel.: 605 704 908
605 704 908
Celková kapacita akce: max. 200 osob
Do přihlášky uveďte:
jméno, adresu, operativní spojení (e-mail, telefon,…).
U štafet jména účastníků a rok narození.
Kategorie, které se chcete zúčastnit (jednotlivec/štafeta).
Přihlásit se je možné i na místě, avšak kapacita je omezena počtem 200 lidí.
Přednost dostanou předběžně přihlášení.
Před startem všichni účastníci vyplní podrobnější přihlášku s prohlášením,
že se akce účastní na vlastní riziko.
Mladší 18 let, donesou souhlas zákonných zástupců s účastí na akci. (Zde stáhnout)
Zápis a prezentace účastníků
Základní škola Josefov – u tělocvičny – vchod zadem, v pátek 12. 9. 2014 od 18:00 hod do 18:45 hod.
Start
Jednotlivci i štafeta: pátek 12. 9. 2014 v 19:00 hod.
Ukončení
sobota 13. 9. 2014 v 19:00 hod.
Startovné
30,- Kč/osobu
Pořadatel zajišťuje
– vytýčení okruhů pro chodce a běžce s různým povrchem (silnice, lesní cesty,…) a různou délkou (cca od 1 km do 20 km) včetně mapových podkladů
– pitnou vodu po celou dobu akce
– hroznový cukr, nehroznový cukr, sůl, jontový nápoj
– prostor pro postavení stanů a jejich ostrahu
– možnost relaxace v tělocvičně
– WC, sprchu
– možnost občerstvení
– při příznivém počasí oheň
– pro všechny účastníky glejt s dosaženým výkonem, zaslání výsledkové listiny elektronickou poštou
– plakety a ceny pro vítěze
Doporučující informace
Akce se koná za každého počasí. Harmonogram a taktiku si určuje každý účastník dle svých sil, schopností a zkušeností, stravovací a pitný režim taktéž.
Právě proto je třeba předem zásadně nepodcenit a promyslet obutí, oblečení, jídlo a pití!!!
Účastník má právo využívat čas během akce dle svého uvážení – může relaxovat či se pohybovat po trase během, chůzí či plazením. Jakýkoli dopravní prostředek je zakázán.
Vytýčeno bude několik okruhů různých délek. Okruhy budou vedeny tak, aby představily bližší i vzdálenější krajinu v okolí Josefova a Jaroměře. V některých místech se nevyhneme při jejich vytyčování určitým terénním převýšením, trasy ale budou vedeny tak, aby se daly zvládnout a aby výrazněji neovlivnily výkon účastníků. Okruhy budou vedeny po lesních a polních cestách a po místních komunikacích tak, aby si každý mohl vybrat.
Každý absolvovaný okruh bude startujícímu zaznamenán.
Poslední hodinu dvacetičtyřhodinového limitu bude nabídka okruhů omezena. Pokud účastník nestihne dokončit okruh před ukončením akce, nebude se mu tento okruh (ani jeho část) započítávat do celkového výkonu.
V případě, že nejste z okolí Jaroměře, můžeme Vám zajistit ze soboty na neděli ubytování v naší klubovně – na koberci na zemi – tento požadavek uveďte do přihlášky.
Drobné rady na závěr
Na akci se může hodit spousta dalších věcí jako např. malý batůžek na jídlo a pití na delší okruhy, blikačka na kolo upevněná na batohu proti nočnímu postřelení myslivcem či přejetí autem atd., některým osamělým chodcům se osvědčil nějaký přehrávač hudby.
Většina nováčků bývá ze svého výkonu zklamána, ale o tom to také trochu je – poznat jaká je fyzická a jaká psychická odolnost organismu.
Pokud chcete dosáhnout kvalitního výkonu, zapomeňte na to, že budete spát.