Ptačí hrad 2019
Letos nám počasí dopřálo blátivou stezku a mlhu, ale i tak se nás sešlo dost, abychom připravili zvířátkům Vánoce.Nezapomněli jsme si zahrát tradiční hry – evoluce a skok do nebe, vrnění pod dráty a letos nás čekalo ještě hádání j ptáků a jejich krmení. Ke krmení nám musel stačit kolíček a krmivo byla cizrna s čočkou. Letost jsme na Ptačí hrad mimo jiné pamlsky pro zvěř a ptactvo, umístili i nová krmítka, které vyráběli starší na schůzce. Skorov poledne jsme si opekli vuřty, zajedli to vánočním moučníčkem od dáši a zazpívali si koledy. Nezapomněli jsme je zazpívat i zvířecím jazykem. Pak už nás čekala cesta zpět. Vše se zvládlo a doufám, že i zvěř bude spokojena. Takže šťastné a veselé všem.
Zapsala Zdéna
Foto z Ptačího hradu je ZDE.
Vánoční schůzka 2019
Vánoční schůzka začala tajemně. Do klubovny nám cestu lemovaly rozsvícené lucerničky. V klubovně už vonělo cukroví a čaj. Přidali jsme ještě cukroví z domova a hned napsali na připravený papír co bychom si přáli pod stromeček. Přáníčko jsme vložili do vánoční kapsy. Kontrola zda se přání vyplnilo bude až na první lednové schůzce. Chvíli jsme si povídali jak kdo doma slaví vánoce, jaké máme vánoční zvyky. Kromě jiných zvyklostí nám Mamča řekla, že u nich je zvykem stavět společně betlém. To není sice nic neobvyklého, ale hlavně musí být všichni nějak stejně jednotně oblečeni. Tak to už nikdo z nás neznal. Řekla nám, že by byla ráda, kdyby jsme jí také pomohli postavit betlém dle jejich tradic. Zdéna, správně tipovala, že určitě všichni nebudou mít na vánoční schůzku oddílová trika. Také, že neměli. Co teď? Bylo nám řečeno, že je dobré najít někde v klubovně prádelník a třeba se v něm něco najde. A tak se začal hledat „prádelník“. Našel se v přízemní místnosti a opravdu tam každý něco měl. Byly to oddílové mikiny. Hurááá. Takže můžeme jít stavět. Rozdělili jsme se na tři rodiny a hned jsme se dozvěděli, že postavičky do betléma si musíme sami získat. Každá rodina měla pouze podložku na stavbu betléma a soupis postaviček. A už nám běžel čas. Každou postavičku jsme si získali provedením nějakého úkolu. Např. u Josefa jsme museli postavit stavení, ovečkám jsme museli nakreslit vlnu, u selky se krájel chléb a u sedláka se chléb musel sníst, u Marie se přebaloval Ježíšek, u ponocného se troubilo , kapela musela zazpívat vánoční koledu….. Prostě bylo veselo. Tři betlémy byly rychle postaveny. Během hry nám vzniklo i velké zpívající těleso, koleda byla určitě slyšet až na kopci v Josefově 🙂 . Radostně jsme se šli občerstvit a už jsme se potichounku přesunuli do chýše ke stromečku. Zazpívali si ještě jednu koledu a nejmladší začali rozdávat dárečky. Nezapomnělo se ani na anonymní dárky. Čas rychle utíkal a tak jsme se ještě přesunuli ven, přilákali jsme k sobě i rodiče, zapálili si prskavky a zazpívali si poslední společnou koledu. S přáním krásných Vánoc jsme se rozloučili a rozešli se domů.
Zapsala Zdéna
Fotodokumentace je ZDE.
Vánoční pečení 2019
Vánoce se rychle blíží a s nimi i naše oddílové. Aby byla atmosféra ještě voňavější a sladší, upekli jsme si na schůzce své cukroví. Mladší pekli pod vedení Páji vanilkové rohlíčky a pod vedením Zdény perníčky. Starší pekli s Mamčou a Dendou skořicová klubíčka a linecké. Až na jeden trochu tmavší plech perníčků se vše zadařilo. Máme napečeno, provoněnou klubovnu a někteří budou ještě dlouho vonět po vanilce.
Fotky jsou ZDE.
Vánoční drátkování 2019
Naše tvoření je ZDE.
Čertovská schůzka, výroba krmítek 2019
Tak jsme na 4.12. na schůzce mladších zkoušeli, jak jsme připraveni na následující den, kdy z děr vylézají čerti, městem létají andělé a chodí Mikuláš. Zjistili jsme jak koho máme pozdravit, jak je snadné dostat se do pekla. Také jsme museli uklidit hvězdy, které nám mlhovina rozházela a nakonec říci každý andělovi básničku. Kdo vše zvládl, dostal sladkou odměnu.
U starších se vyráběla ptačí krmítka z kokosových ořechů. Nebylo to úplně nejlehčí, ale vše proběhlo bez zranění. Když se zadařilo dobře naříznout nebo navrtat ořech, bylo i občerstvenív podobě kokosového mléka a dužiny. Vyrobená krmítka se upevní na Ptačím hradě.
Foto ze schůzek je TADY.
Výroba adventních věnců
Foto z výroby je ZDE.
Turnaj v deskovkách 2019
Nedělní dopoledne jsme využili k turnaji v deskových hrách. Sešlo se celkem 8 hružstev Janiny, Princezny, Krtci, Hmmm, Bagři, Izus, Kańousi a Agenti. Do turnaje byly vybrány hry – 6 bere junior, Ubongo, Blokus, Hey my fish,Pešek, Grillmanie. Po vysvětlení a mírném zjednodušení pravidel u některých her, začal opravdový turnaj.
U každé deskovky se sešli čtyři soutěžící, ale nesměli zde být dva z jednoho družstva. To bylo pravidlo, které se dodžovalo. Každá deskovka skrývala různé úskalí napětí. U grillu se pořád plácalo obracečkami, takže se vytvořila krásná zvuková kulisa.
Ke konci turnaje se už z některých soutěžících stali ostřílení hráči. Turnaj proběhl hladce a než Vojta sečetl výsledky a Zdéna napsala diplomy a připravila ceny, využil každý tuto chvilku k zahrání jiné deskovky. Kluci ještě stačili v chýši postavit velkou věž z dřevěných kostiček.
Sečteno, napsáno a vše připraveno k vyhlášení. Tramtadadáááá – Celý turnaj vyhrály Janiny (Janička s mamkou), druzí byly Krtci (malá Anička s Editou), třetí Izus ( Zuzka s mamkou), čtvrtí Hmmm (YumYum s Fandou) a Kaňousi ( Káně s kamarádem Lukášem) , pátí Bagři ( Míra s Páťou) a šestí Agenti (Gíťa s Máťou) a Princezny (Terezka s Nikčou ) .
Díky turnaji jsme si oživili nějaké hry a některé jsme se naopak naučili. I když už byl turnaj ukončen, nechtělo se ještě většině domů a tak se hrálo dále. Dokonce při odchodu vznikla myšlenka, že by se mohli rodiče zase někdy sejít a zahrát si další a delší hry. Tak jsem zvědavá, zda k tomu někdy dojde. 🙂
Děkuji všem za krásné a hravé dopoledne. 🙂
Zapsala Zdéna
Foto z turnaje je ZDE.
Podzimní výprava do Brna 2019
Foto je už ZDE.
Zapsala malá Pája
Tawiskara 2019
.jpg)
První várka fotek z lukostřelecké soutěže je ZDE.
Pěstování hrachu
9-2018 / 6 – 2019
V září byla v oddíle vyhlášena „soutěž“ o vypěstování hrachového lusku. Na začátku každý dostal navlhčenou kuličku hrachu a instrukce jak vypěstovat hrách. Vše vypadalo jednoduše. Hrachová kulička se nejdříve udržuje ve vlhku do doby, kdy vyrazí klíček. Pak se přesadí do květináče se zeminou a musí se hlídat zalévání. Když už je klíček dost dlouhý, tak se jako opěra přidá např. špejle.
Cílem je vypěstovat z kuličky hrachu plný hrachový lusk. Jde tedy o trpělivost a důslednost. Každý musel hrách pěstovat sám, což se projevilo jako první zádrhel. Ne každý si uhlídal svůj hrášek a hodně členů skončilo hned na začátku uschnutím hrachu. Někteří to, ale nevzdali a zkusili to znovu.
A jaký je výsledek:
Začalo nás 20. Hrášek dopěstovalo 14 zahradníků. Někteří hrášek přesadili do zahrádky, takže docílili větší sklizně a delšího stonku. Ti co hrách měli jen v květináči, sice lusk vypěstovali, ale délka stonku skončila kolem 70 cm a pak začal i přes zalévání hrách usychat. Asi chyběly živiny.
Nejdelší hrách vypěstoval Dajda s Honzou 117cm zahrada
dále Anička 75cm květináč
Zdéna 72cm květináč
Páťa a Káně 58cm truhlík
Luky 55cm květináč
Gíťa a Nikolka 54cm zahrada
Janička 39cm květináč
Anetka 38cm květináč
Terka 34,5cm květináč
Míra 32cm květináč
Víťa 25cm květináč (druhý pokus)
Začátek klíčení Výsledek Honzy a Dajdy Výsledek Páti a Káněte
Výsledek Gíti a Nikolky Výsledek Vítka Výsledek Míry, Janičky, Lukyho, Anetky a Zdény
Závěrečná výprava na vodu -Kostelec n./O.
21. – 23.6. 2019
V pátek v podvečer jsme vlakema pak pěšky dorazili do kempu v Kostelci nad Orlicí. Začalo vybalování a stavění stanů. Někteří si, ale museli počkat, až jim stan přivezou další, kteří jeli později. Navečřeřeli jsme se, zahráli jsme si pár her a šlo se spát.
Druhý den jsme si zabalili potřebné věci na vodu a vyrazili k mostu čekat na rafty, pádla a vesty. Nejdříve také proběhla instruktáž jak se chovat na lodi a pravidla pádlování a také jaký je ten správný vodácký pozdrav. No přeci AHÓJ. Pak už jsme mohli na Divokou Orlici.
Vytvořili jsme celkem 4 posádky (3 rafty a 1kanoe). Splutí bylo zábavné a dobrodružné. V zatáčkách nás potrápil spodní proud, takže „hodiny“ na vodě byly běžné. Také se rozpoutala velká hra na babu s umělohmotným lachtanem. Při tomto souboji jsme ani nepostřehli kdo kolikátý jede, takže jsme měli pořád pocit, že nám Vojta se svoji posádkou ujel. Nebylo tomu tak, naopak byli za námi a snažili se nás dohnat. Během plavby byla i větší přestávka na uvaření oběda. Pak se pokračovala dále. Cestou jsme potkávali většinou už známé posádky a tím vznikala hezká atmosféra. Během plavby k holkám na raft zničeho nic skočil vodák z jiné party, také se stihly utopit jedny sušící se kraťasy Anetky, jedny sluneční brýle Matěje. Nikolka nedávala pozor a dostala to větví do ucha a Matějova posádka na kanoi se 5x cvakla z toho 4x samostatnou hrou. 🙂 Zdéna a její posádka zachránili 2 mírně topící se holčičky.
Náš cíl byl kemp v Týništi nad Orlicí. Zde jsme všichni ukončili naši plavbu. Chtěli jsme se trochu občerstvit v místní hospodě, ale vše zde dost dlouho trvalo. Honza se dokonce nabídl, že pomůže obsluze, ale neuspěl. Tak jsme po 45min objednávky zrušili a pádili na vlak a zpět do našeho kempu. Zde jsme si mohli kupit nějakou tu dobrotu k doplnění sil za celodenní pádlování.
Uvařili jsme si večeři, popovádali si, zahrali si další hry a zalezli do spacáčků.
V neděli vyjímečně nebyl poridge. Dopoledne jsme si nejdříve zabalili věci a stany a pak šli zkoumat pěšky okolí kempu a místní lesopark Lipová stráň. Cestou jsme si zaběhali štafetu s drahokamem.
K obědu jsme si uvařili gulášovou polévku a po obědě jsme si ještě v kempu zahráli hru s přenášením vody. Po hře jsme už vyrazili na vlakové nádraží a vrátili se zpět do Jaroměře.
Výprava se mi líbila.
Zapsala Nikolka , doupravila Zdéna
Foto z vodopěšovýpravy jsou ZDE.
Noční výprava starších Bimbrlat
31.5. – 1.6.2019
V pátek se před klubovnou kolem 20:15 sešla skupinka starších Bimbrlat (Kabelka, Honza, Luky, Tom, Páťa) a dva borci z předních pozic bodování mladších Bimbrlat (Matýsek a Daniel). Po delším čekání na někoho z vedoucích se objevuje Ivoš a předává klíče od klubovny. Na klubovně je vzkaz od generála Hršinského, který by rád předal klučičí skupince tajemství, jak vyhrát každou válku. Aby ho získali musí odjet autobusem do Smržova, kde našli další rozkaz od generála. Ten je zavádí k místnímu kostelu s křížovou cestou. Zde chlapci nachází GPS navigaci, prochází si křížovou cestu a vyluští správné souřadnice k nalezení další indicie. Po delší době a několika odpočinkách chlapci nachází už za tmy další rozkaz, u kterého je zavěšená buzola. Po využití této vychytávky se skupinka odebírá kolem lesa a počítá kroky zmíněné v posledním rozkaze. Náhle uslyší zvonit v lese mobil. Vidí, že volá Standa Hršinský. Odvážně přijmou hovor a jsou tázány na otázky, jak se dostali na toto místo a co jsou vlastně zač. Po ukončení hovorů z lesa vyběhne zvláštní chlapík s holí a představí se jako pravnuk generála Hršinského (Vojta), který zná druhou půlku tajemství. Není tu sám a z lesa vychází zbytek jeho čety vojáků (Denda, Matěj, Míša, Verča, Zdéna). Nakonec se skupina odebírá k lesu naproti bývalé střelnice v Novém Plese. Zde se zastaví u památníku věnovaný padlým vojákům. Standa Hršinský si náhle uvědomí, co praděd myslel, tím tajemstvím a po chvilce ho řekne i ostatním. Výprava tedy může být prohlášena za úspěšnou. Teď už nezbývá hrdinům nic jiného, než se vrátit na klubovnu a pořádně si odpočinout. Cestou zpět ještě probíhá výcvik umisťování štěnic (kolíčků) nepřátelům.Návrat na klubovnu přes skoro klidný Josefov je hlášen kolem půl 3 ráno. Z velkého ležení v chýši naší klubovny ještě chvíli zaznívaly různé zážitky, ale během chvíle už bylo slyšet jen oddechování. Po snídani a úklidu byla noční akce starších řádně ukončena.
Vojta
Fotodokumentace je ZDE.
Zlatý kotlík 2019
18.5.2019
Foto
Čištění řek Úpy a Labe
28.4.2019
Sešli jsme se v neděli 28. dubna v 10,30 hodin. Sraz byl u starého koupaliště. Sešlo se nás celkem 13. Naštěstí nebyl pátek třináctého. Posádka raftu byla ve složení: Anetka, Lukáš, Blažej, Mamča, Jarda, Káně a Víťa. Námořní posádka prvního raftu: Vojta, Kačka a Terezka a druhého raftu (Ponorky): Zdéna, Patrik a Matýsek.
Malý zádrhel nastal hned při nafukování lodí, když se nám rozbila pumpička. Ještě, že máme šikovné tatínky. Po nalodění na vodu se Zdéna s posádkou „cvakla“ hned na prvním jezu. Lodní cesta byla zpetřena hrou na babu. Posádky si přehazovaly umělohmotného lachtana jako babu.
Odpadků bylo cestou docela dost. Někteří kapitáni měli problém s řízením lodi a ostatní museli vynechané odpadky dosbírat. A ty keře u břehu nám dávali také zabrat, stále se pletli v cestě za odpadky. Největším úlovkem byl deštník, abychom nezmokli a odstrkávalo, které bylo ihned po odstranění bláta k použití. Pytlík se zkaženým masem byl nejsmradlavějším zážitkem.
Cesta skončila u jezu na začátku platanové aleje. Celkem jsme posbírali zhruba 4 pytle odpadků. Po konečném omytí a osušení lodí jsme se rozešli domů.
Zapsala: Anetka, Luky
Fotky jsou ZDE a je jich opravdu dost, za což z největší části děkujeme Monče a Vláďovi.
Cykloakce – otvírání studánky 2019
7.4.2019
Ráno jsme se všichni sešli u Penny s kolama. Někteří přijeli na kolech, někteří měli kola zatím na autech. Bylo nás asi osmnáct. Jeli jsme na Cihelny, pak na Velichovky a na Horní Dolce. Z nich jsme jeli do Zaloňova, kde jsme si dali krátkou pauzu u kostela. Poté jsme jeli ke studánce. Museli jsme přenést kola přes velké pokácené kmeny stromů. Potom jsme hráli hru – museli jsme najít stejný klíč (dřívko) k odemčení studánky, které Zdena dala do srnčích pelechů. Připravili jsme klacíky na oheň. Potom jsme šli ke studánce a každý začal čistit. Udělali jsme superlázně. Vyhrabali jsme klacíky bahno, přehradili a udělali bazének. Káně měl hrábě, které byly nejvíce potřeba, tak se hodně nalítal. U studánky jsme si udělali foto a potom jsme šli k ohništi opékat buřty. Jeden buřt nám spadl do ohně, jiným zase topinka. Po jídle jsme jeli zpět přes Novou Ameriku do Kuksu. Jeli jsme po cyklostezce a stavili jsme se na zmrzlině. Pak jsme jeli každý domů. Výlet se mi líbil a příště jedu zase.
Zapsal Míra
Fotoobrázky jsou TADY.
Zlatý list 2019
6.4.2019
Letošního ročníku přírodovědné soutěže, kterou organizuje oddíl Puštíci, se za mladší zúčastnili velká Anička, Péťa, Anetka, Nikolka, Gíťa, Dajda, Káně a za starší Honza a Luky. Počasí bylo dobré, takže předpovídaný déšť si to rozmyslel. Celkem bylo cca 15 stanovišť. Stanoviště byla i dovednostní, což je milé zpestření. Každý si vyzkoušel, jak na tom je a kde se má více zdokonalovat. Během čekání na stanovišti se nám Dajda vydal prozkoumat břeh řeky, až do ní spadnul. Díky rychlé reakci Káněte si užil jen bahno u břehu. (A to chvíli před pádem do řeky byl poučen, že se bude držet od vody dále. Za odměnu si musel doma vyprat všechny zabahněné věci sám).
Protože se letost zúčastnilo soutěže hodně dětí, bylo vyhodnocení až po 16 hodině. Podle umístění a zásluh si každý odnesl nejen zážitky, ale i nějakou tu odměnu. Děkujeme Puštíkům za hezký den.
Statistika od Puštíků :
Stanoviště soutěže – práce pro přírodu, louky – pastviny, města – vesnice, les, vzduch – ovzduší, hory – skály, řeky – potoky – rybníky, jeskyně – propasti, mokřady – bažiny, půda, zemědělská krajina, lukostřelba, lakros, kůže a přírodovědná praktika.
Letošního kola se zúčastnilo 95 dětí, nejen Puštíci, ale i děti z jiných organizací MOP Bimbrlata, ZŠ od, ZŠ Nové Město nad Metují, ZŠ Chlumec nad Cidlinou, ZŠ Machov a DDM HK, 6 dospělých jako doprovod a 21 organizátorů.
Zapsala Zdéna
Foto je ZDE.
Smaltování, drátkování 2019
Po dlouhé době jsme se 30.3. opět sešli na dílničkách. Dnes jsme si relaxovali u smaltování pod vedením Mamči a drátkování pod vedením Dáši.
Smaltovali se klíče, lžíce, lžičky a měděné výlisky. Práce je to jemná a připomíná tvobu motýlých křídel. Jemný smaltovací prášek se nanáší na předměty a třeba i pomocí předem vytvořených šablon se tvoří krásné výtvory. Aby vše drželo, musí se výrobek opatrně přenést na teplou plotýnku obalenou alobalem a chvíli se nechá vše zapést. Hotovo. 🙂 U drátkování se tvořila sluníčka a tulipány a závěsné hvězdy, ale i hadí prstýnek a další. Práce s různě širokým drátkem, je hezká, ale na citlivost prstů náročnější. Ale to asi nikdo tolik neřešil. Drátková díla byla dozdobena průsvitnými korálky a tím se zvýšila i krása celého výrobku. Tak ať vám všechny výrobky přináší radost a pokud výrobek budete někomu dávat jako dáreki, tak ať se líbí.
Děkuji všem za krásné tvůrčí dopoledne a pokud vše vyjde, tak koncem listopadu budeme drátkovat anděly, stromečky, hvězdičky ….
Zapsala Zdéna
Foto je ZDE.
Smaltování, drátkování 2019 | Smaltování, drátkování 2019 | Smaltování, drátkování 2019 | Smaltování, drátkování 2019 |
Jarní vyrábění starších Bimbrlat
Tak jaro už zavítalo i k Bimrlatům. Mladší zatím poznávají první jarní rostlinky a plní oddílové zkoušky a starší kromě jiných věcí vyrábějí Travňáky. Všichni jsme začali pěstovat hrách a soutěžíme o nej zahradníka. 🙂
Deskovky, promítání, přespávání, plavání 2019
Akce DPPP začala pátečním srazem na klubovně, kde jsme se sešli kolem 18.hodiny. Po příchodu na klubovnu jsme si nejprve připravili svá místa na spaní v chýši. Každý si našel své místo, kde si připravil karimatku a spacák. Pak jsme se s radostí pustili do hraní her, například – Pravěkou hru, Sochy, Útěk z vězení, Zemětřesení s tučňáky a jiné. Mezi hrami jsme si dávali večeři, kterou si každý přinesl.
Nezapomnělo se také na slavnostní obtisky rukou na zeď, těch, kteří chodí do oddílu déle než 1 rok. Oddílová trika jim budou dodány. .) Letos to byl Mates, malá Pája, Honza, Anetka.
Pak jsme se rozdělili do skupinek a zahráli si rodinný timeups. Přes hru Sochy, kde se vylepšovalo dílo „Pán venčící psa“ jsme se přesunuli do chýše a začalo promítání fotek z dřívějších táborů a akcí.
Velcí šli ještě hrát deskovky a zbytek už zalezl do spacáků a koukal na filmy Jako první film jsme viděli Jumanji a moc se nám všem líbil. Ve hře Jumanji byly zajímavé a napínavé úkoly. Druhý promítaný film se jmenoval Terezu bych kvůli žádné holce neopustil. Ve filmu byla roztomilá opička Terezka. U filmu všechny děti postupně usínaly.
Ráno jsme se šli nasnídat. Každý dostal chlebík s marmeládou nebo pomazánkou. Potom jsme si připravili batůžky a vydali jsme se na vlakové nádraží v Jaroměři. Na nádraží jsme si zakoupili jízdenky a nasedli do vlaku směr Pardubice. Když jsme tam přijeli, šli jsme pěšky do Aquacentra. Každý dostal náramek a šel se převléci. Pak jsme šli do bazénu, kde jsme dělali soutěže na tobogánech. Bavilo nás také skákání na skokánku a plavání v divoké řece. Občas jsme šli na tobogán, na kterém se jezdí na kruhu. Koupání rychle uteklo a bylo na čase jít se opět převléci a vydat se zpátky na vlakové nádraží. Cestou jsme spěchali, místy i běželi, abychom stihli dřívější vlak. Ten se stihl! Po příjezdu do Jaroměře jsme se opět vrátili na klubovnu pro věci a rozešli se do svých domovů. Byl to krásně prožitý výlet. 🙂
Terezka
Ffoto z akce je ZDE.
Valentýnská výprava 2019
Letošní „Valentýnská“ se konala v neděli 17.2. Počasí nám připravilo krásné podmínky -teplo, sluníčko. Na nádraží se nás sešlo celkem 13 výletníků a 3 psi. Vlakem jsme se přemístili do Starkoče a odtud jsme šli přes přírodní rezervaci Dubno do České Skalice. Hned v prvním lesíku jsme si zahráli Škatulata batulata. Dospěláci si zavzpomínali na své dětství a každý rychle chytal nějaký volný označený strom. Dále jsme pokračovali směr přírodní rezervace Dubno. Cestou jsme si povídali a zdolávali částečně namrzlé úseky a také jeden pěkně blátivý. Tím nám začala malá hra na největšího bláťáka nebo hliněnku. Z dvojnožců to vyhrálo Káně a ze čtyřnožců Líza. Na sluncem vyhřátém kopci jsme posvačilii a zahráli si tradiční valentýnskou hru ve skládání srdce. Byl to boj mezi dospěláky a dětmi. Zvítězili o chloupek dospěláci. Posilněni jak obědem, tak srdíčovými bonbóny jsme pokračovali dále. Kromě přírodních zajímavostí jsme se i pokochali liškou, pštrosem, kozami a koňmi u zdejší farmy. U pomníku se spícím kamenným lvem se někteří pohoupali a prozkoumali umístěné úly. Dále naše kroky směřovali na Rozkoš a českoskalické nádraží. To už jsme šli po asfaltové cestě. Mírně nás zaskočilo, že turistická značka vede přes frekventovanou silnici, kde není žádný přechod, ale i to jsme zvládli bez úhon.
Na nádraží jsme si chvíli odpočinuli a už tu byl vlak, který nás zase dovezl do Jaroměře. Vysluněni a vyvětráni jsme se rozloučili, domlsali bonbóny a šli domů. Ušli jsme celkem 6, km.
Zapsala Zdéna
Fotobrázky najdete ZDE. 🙂
RetroNesyta
V Jaroměři jsme se sešli na parkovišti před Penny a odtud vyrazili směr Nesyta na rekreační pobyt ROH. Po příjezdu na zasněženou Nesytu a než jsme vešli dovnitř, rozdělili jsme se na tři rodiny. Po ubytování jsme šli ven se „sportovním referentem Vojtou“ a hráli hry s míčem, švihadlem a gumou. Kdo vyhrál, tak ho Hanny táhla na sáňkách.
Následoval oběd (luncheomeat s brambory a okurkou). Po obědě jsme si měli pro každou rodinu vymyslet jméno. Byli to: Ksanderovi, Novákovi, Skřetovi. Pak jsme se šli projít do lesa s „kulturním referentem Verčou“. Když jsme vlezli do lesa, zjistili jsme, že je zamořený radioaktivitou. Matěj s Míšou v kombinézách a s plynovými masky nám rozdali ochranné obleky (pytlíky, šátky) a museli jsme se pomocí buzoly dostat z radioaktivního území. Když jsme vše zvládli, zahráli jsme si ještě „Král vysílá své vojsko“ a postavili sněhuláky.
Nastal večer a my se přemístili do chalupy. Než byla večeře, měli jsme čas si nacvičit divadlo s nějakým příběhem naší „víkendové“ rodiny. Po večeři a divadlech jsme večer završili tancem a tanečními hry. Nejlepším tanečník byl YumYum. Na dobrou noc jsme už ve spacácích sledovali film „Žáku Kašíku nežeň se“
Druhý den ráno nás nejprve čekala rozcvička venku, poté snídaně a po snídani jsme si museli rychle zabalit a opustit rekreační chatu pro nové rekreanty. Vznikla menší panika, protože nás začali uklízečky Denda a Pája popohánět košťaty, aby mohli uklízet. Venku už čekal „autobus“ a Zdéna nás s řidičem Matějem hnala s věcmi kolem chaty. Tady už nás vítaly „babičky“ a šli jsme si opět vybalit, protože už jsme byli z rekreace doma. Následovalo praní prádla (hra) a hraní čáry s céčky. Během oběda jsme mohli sledovat Jen počkej zajíci a došlo i na nákup v Tuzexu. Bony jsme tajně získali od vexláka Vojty. Během celého dne v prostorách volna jsme nacvičovali spartakiádu kluci a holky zvlášť. Odpoledne jsme zjistili, že už nemáme žádné potraviny a tak se muselo na nákup (hra). Nejmladší z rodiny běhali za mamkou do práce (vzdálenější místo od chaty) a diktovaly jí nákup a mamka musela kelímkovým telefonem nákup nadiktovat taťkovi. Nejdříve si, ale musela najít číslo ve Zlatých stránkách (telefonní seznam). Spojovatelka pečlivě hlídala telefony, takže taťkové museli pořádně poslouchat. Pak běželi za Míšou do konzumu a utvořili objednávku. Po nákupu následovala večeře (knedlíky s vajíčkem a domácími kompoty). Ještě jsme si otestovali, jak se známe v rodinách a museli jsme napsat jména všech svých členů. Proběhla generálka Spartakiády a na závěr večera jsme ještě absolvovali lampionový průvod a sbírali v lese obrázky. Než jsem všichni ulehli do postele, tak jsme si promítali retro promítačkou pohádku. První zalehli malí a velcí si ještě na závěr dne zahráli „Člověče nezlob se.“
V neděli na snídani na nás čekal čaj, neobyčejný čaj. Byla to pouze voda, bez čajových sáčků. Ty na nás koukaly za oknem. Místo tradičního poridge byly párky.
Po snídani proběhlo balení našich batohů a hraní živých kuželek na sněhu. Hned po kuželkách následovalo vyhodnocení, která rodina nejvíce uspořila a která rodina byla nejlepší v hrách. Hry: 1. Skřetovi, 2. Ksanderovi, 3. Nowákovi Spoření: 1. Nowákovi, 2. Skřetovi, 3. Ksanderovi
Víkend na „retro Nesytě“ jsme ukončili speciálním vystoupením pro rodiče, spartakiádou.
Byl to super víkend!
Zapsal Páťa a Káně
Fotky z retrorekreace jsou ZDE.